Scéna.cz 

* Jezdíte raději na motorce nebo v autě?

¨Na motorce už moc nejezdím. Jezdíval jsem na třistapadesátce Panelce, ale teď už dávám přednost autu. Ale po městě jezdim na kole. Nestojí to tolik nervů a člověk se víc na kole odreaguje.

* Jak vzpomínáte na &Kendyho?

To byl pro mě důležitej začátek. Myslím, že pro každýho herce je důležitý jak se zapíše nebo jakým způsobem se etabluje u diváků. Pak může přijít třeba spousta divadelních rolí, ale ta první důležitá pořád zústává. Bylo štěstí, že si režisér Klein nás vybral jako spolužáky (s Pavlem Křížem), že o spoustě věcech, který v tom filmu byly znázorněný, jsme se nemuseli nijak dlouho dohadovat. S Pavlem se vídáme sporadicky, přišel do Národního, když jsem tam už nebyl, a teď tam zase není on.

* Ubránil byste se na ulici?

Pokud by nebylo zbytí. Podle toho čemu. Nerad bych to pokoušel. Ale nemám rád násilí, takže pokud vidím, že se děje bezpráví, tak do toho zasáhnu, ale časy pouličních bitek jsou za námi.

* Měl jste někdy v životě strach?

No jéje. Myslím, že pokud člověku na něčem záleží, tak se o to musí bát. Ať je to zdraví jeho blízkejch nebo práce, to je nejčastější chvíle, kdy mám strach, trému. Spíš obava, aby se povedla premiéra. V den premiéry kolem poledního, si říkám, proč vlastně dělám, co dělám. Jestli to mám zapotřebí.

* Jak jste se dostal k divadlu?

Paradoxně přes knížky, literaturu, přes básničky. Sice jsem byl extrovert, ale jenom doma. Učitelky, který jsem měl na druhým stupni na češtinu a tak, který mě znaly, dost pochybovaly o tom, že bych to zvládnul. Dělal jsem třídního kašpara, ale že bych byl nějakej výraznej dramatickej talent, to by se nadalo říct.

* V době svých studií jste účinkoval v nezávislých divadlechJak na tu dobu vzpomínáte?

Já jsem měl ohromný štěstí, že jsem hned po škole dostal nabídku do kočovnýho divadla, což bylo studio Bouře, agenturní spolek, hodně jsme jezdili po republice a byla to ohromná škola, protože jsme každej večer hráli jinde, hodně Shakespeara jsme hráli. A vedle toho jsem měl ještě dost času dělat s generací úplně čerstvou: Lucie Bělohradská, Jan Uhrinve Volným spojení režisérů.

* Když buduješ svou roli,jak postupuješ?

Myslím, že důležitá je taková ta přípravná fáze. Mám rád způsob MIchala Dočekala, kterej vytvoří svébytnej svět kolem inscenace, vlastní dobový zakotvení, čím víc se toho v týhle fázi člověk doví, tím snáz leze třeba do hlavy text. Text je hrozně důležitej. Čím dál víc si to uvědomuje. Říkat text bez hlubšího smyslu je jako surf. Přinesu si barevný prkno, ale musím čekat na tu vlnuna text. Co na tý vlně budu dělat, to je na mně, bez vlny to nejde.

* Přes básničky? Ty psal přeci Pavel Kříž?

To je právě ten rozdíl mezi fikcí a skutečností. Myslím, že i Pavel psal básničky, kdo nepsal! Ale myslím si, že Chudík by asi těžko někomu vyměnil endoprotézu. Mám celoživotní problém, protože rád a hodně hraju záporný role a spousta lidí si mě s tím spojuje.

* Které období v naší historii je vám nejbližší.

Nejsem takovej znalec naší historie, abych si moh nějak vybírat, ale myslím, že máme obrovský štěstí, nebo já mám obrovský štěstí, že mě změna zasáhla ještě při síle.

* Máte rád peníze.

No ovšem. TEď se o tom hodně mluví, jak to vlastně s těma penězma je, spousta intelektuálů se za svůj vztah k penězům stydí, ale já myslím, že dostatek peněz osvobozuje a nedostatek deformuje. A je na každým, co považuje za dostatek.

* Bojíte se smrti.

Ano.

* Jak vám leze text do hlavy? Na zahradě, ráno, večer???

Večer. Zásadně večer před spaním. Večer mám dojem, že nevím nic, ráno to tam je. Vypálí se to na tu disketu.

* Pustíte se po Sběrateli do další režie?

Nevím. To bylo z nouze, ta režie. Ani jsem to za režii moc nepovažoval. Když v tom hrajete a máte jenom jednu kolegyni, tak se v nějaký velký režii moc nevyřádíte. Strašně záleží na tom, jestli potkám text, kterej mě natolik zaujme, že budu mít neodolatelnou touhu se do toho položit.

* Ve Sběrateli je vaší hereckou partnerkou Linda Rybová, jak se vám s ní hraje?

Na to odpovím, že dobře. My jsme se znali už předtím, dělali jsme spolu Ten, který dostává políčky. Myslím, že role Mirandy a i ty ostatní dělá moc dobře. Musím říct, že byla trpělivá, že mě vyslechla, moje blábolení.

* Jak se vám hraje v Johance?

Dobrý. Myslím, že to je docela zdařilej pokus o převedení tý látky do muzikálový podoby. Jsem hrozně rád, že jsem potkal režiséra Bednárika a vůbec všechny lidi, který v tom dělaj. Přes muzikálový boom, se kterým se musíme smířit, je to docela poctivej kus.

* S těmi zápornými rolemi máte pravdu, např. v muzikálu Pinocio, kdy jste ho zapálil to bylo dost drsný.Zdravím.

Na tom Pinokiovi bylo cenný to, že to bylo rodinný představení, takže se muselo se pracovat s jinýma prostředkama, než je v činohře obvyklý. Hrálo se v cirkusovým šapitó se zvířátkama a pro děti, takže pastelky, co jsme používali, musely bejt pěkně tlustý. Škoda projektu.

* Jaké byly první dny v Národním?

Byl jsem z toho trochu vytřeštěnej, přišel jsem vlastně z takových dost titěrných poměrů a musel jsem ve velice krátký době pochopit spoustu profesních zákonitostí, který platěj na velkým jevišti.

* Potrpíte si na módu?

Nevím. Potrpím si na pohodlný oblečení. To je moje móda. U spousty modelů - mám dojem - že ty lidi v tom trpí.

* Co na vaše hraní říká vaše paní,

Doufám, že mé hraní nebere mé paní spaní.

* Jak se připravujete na Fausta ve vyšehradských kasematech?

Ještě nijak. Odpočíváme. Devátého května začínáme. Michal Dočekal se po režii musí dát dohromady.

* Představení v Komedii vynikají vedle hereckých výkonů i výtvarným řešením. Nakolik jsou vám role na domácí scéně blízké, např. Sen noci ....

Myslím, že Divadlo Komedie se po právu stalo výrazným divadelním domem v Praze a pokud mám srovnání, tak se nemusíme stydět ani před Evropou.

* Kam letos vyrazíte na dovolenou?

V létě mám jasnou jedno věc - Marlowe a jeho Faust na Vyšehradě v rámci Slávy barokní Čechie. Co bude v srpnu, je ve hvězdách.

* Máte rád vesmír.

Netrpělivě očekávám návštěvníky. Káva a bábovka je na stole.

* Jak se cítí Matásek v naší zemi?

Už jsem o tom mluvil, já jsem pyšnej na to, co je tu k vidění a pevně věřím, že to současnost moc nepohnojí.

* Která z divadelních scén je vám nejbližší?

Myslím Divadlo Komedie a Divadlo v ŘEznické. Oba to jsou fenomény, který mají pro moji práci velkej význam a to první pro svoji dramaturgii a to druhý pro svoji atmosféru.

* Fandíte internetu?

Ano, ale opatrně. V poslední době se s internetu dělá modla a zapomíná se, že ty informace do toho vkládají lidi. A ti mají svoje chyby.

* Dokázal byste odejít z divadla a živit se něčím jiným?

Pokud by nebylo zbytí asi ano, ale nevím v jaký profesi by to mělo bejt. Já nejsem moc šikovnej. Fakt nevím.

* Provozujete nějaký sport?

Udržuju se ve fyzický a psychický kondici jízdou na kole a v zimních měsících chodím cvičit, protože to považuji pro svoji profesi za nezbytné. Nejsem typ, kterej si myslí, že herec má být zhuntovanej.

* Vyjadřujete divadlem svůj životní názor.

Snažím se! Pro pána krále!

* Ktoré z postáv zatiaľ najlepšie dokázali vystihnúť váš charakter?

Takovýho morálního klaďasa jsem ještě v životě nehrál.

* Jak vzpomínáte na Orlík?

Já vzpomínám dobře na Orlík. To je etapa v mým životě, bez který bych asi nebyl úplnej. Nemůžete říct, že dětství stálo za hovno a proto nebylo. Poznal jsem spoustu zajímavejch lidí, ale i debilů, ale hlavně jsem se toho dozvěděl hodně o sobě.

* Je vám líto,že na silnicích už nebudou vonět Trabanti?

Zrovna trabanti mi chybět nebudou. Ale vadí mi, že už není točená kofola. /V Praze, poz. pisarky/

* Sú "básnici" pre vás už načisto uzatvorenou kapitolou? Nechceli by ste byť predsa len ešte aspoň raz opäť Kendym?

MUsel bych mít pocit, že to má smysl, aby to nebylo pokračování pro pokračování.

* Objavíte sa najbližšie v nejakom filmovom projekte, ktorý budeme môcť vidieť aj na Slovensku?

To záleží na distributorech. Je to škoda, že jsme se striktně v kulturní sféře rozdělili. Jsem vděčnej za každej společnej počin, třeba i za festival Německého divadla. Evropa je příliš malá na to, aby jsme si každej hrabali na svým písečku.

* Jaký je váš postoj k drogám.

Byl jsem na velikonoce v Amsterodamu a tam to šlapalo. Nemám dojem, že by se po ulicích válela zdrogovaná mládež. Do užívání legálních drog taky nikdo nikomu nekecá. Ale chemie je svinstvo.

* Dokázal byste odejít z divadla a živit se něčím jiným?

Viz výš.

* Jak se vám jezdí v Pražské hromadné dopravě?

Pokud to není nezbytně nutný, tak radši jezdím na kole.

* Ako ste stvárili Veľkú noc?

Velká noc. .. Bol som na javisku v Johanke. A pokúšal som sa zapáliť hlavnú predstavitelku. Ale Bílá špatně hoří.

* Režisér Bednárik pri skúškach nepozná ani vlastného brata. Nakričal pri Johanke aj na Vás?

Nevím, čím jsem si to zasloužil, ale na mě nekřičel. Jen jsem si zapamatoval jeho povzdech "Prečo som nezomriel ako maličký!"

* Píšte básne. Vedel by ste aspoň jedným rýmom uzavrieť Čapka?

V divadle se říká, že není malých rolí, ale jejich pisatele hnal bych dlouhou holí.