zvláštní poděkování
Volný.cz

NETHOVOR - detail

Miroslav

MORAVEC

Miroslav MORAVEC

Herec, dabér a interpret přijde odpovídat na otázky nejen o tom proč Česká republika přišla o mistra v plávání.

Miroslav MORAVEC - kompletní životopis...

 


Záznam NetHovoru 2.8.2000


* Máte nějaké vlastnosti, které se v něčem podobají Kojakovi?

Ano, jsem plešatej, respektive bez vlasů. Mám rád krásné ženy a inteligentní mužské a líbí se mi jeho smysl pro humor.

* Jak se vám vede ?

Skvěle. A nemám rád lidi, kteří podlehli módnímu trendu na vše si stěžovat, kdyby řekli, že se mají dobře, mají pocit, že by se stali podezřelými.

* Máte rád čokoládu?

Ne, jsem tlustej, i když na nervy někdy pomáhá. Vůbec nemám rád sladký, ale jsou dny, kdy jsem schopen vyjíst cukrárnu.

* Věříte v osud?

Ano, ale vím, že ho mnohdy můžeme ovlivnit sami.

* Co děláte o víkendech?

Pokud mám vůbec volno, odjedu na chatu a tam se hrabu v zemi a sázim kytky. Mám pocit, že do té země nějak odcházejí moje špatné vlastnosti, a že mě čistí.

* Baví Vás více film a nebo divadlo?

Divadlo je na prvním místě, protože jenom tam se uděje ten zázrak, že teď v této vteřině, na tomto místě se setká živý herec s živým partnerem - to je divákem. A jenom tady herec cítí, jestli mu ten divák rozumí, jestli s ním dýchá, směje se i pláče.

* Máte sourozence? Jaký je váš vztah k nim?

Mám dvě sestry - dvojčata, o tři roky mladší. Měli jsme štěstí na rodiče, naučili nás se mít rádi, vydrželo nám to až do dneška a vážím si toho.

* Jste ranní ptáče?

Ne, vydržím dlouho do noci, ale ráno to pro mě není vstávání, ale exhumace z hrobu. Rodina ví, že na mě nesmí hodinu promluvit. Teprve pak jsem schopen normálně komunikovat.

* Chystá se další pokračování filmu Byl jednou jeden polda?

Doufám a vim, že ne, alespoň režisér Jaroslav Soukup mě ujistil, že se potkáme v dalším filmu, ale už ne o poldovi, bylo by to moc štěstí najednou.

* Kam jezdíte na dovolenou?

Když nejsem tady doma v Česku na chatě, ujedu do Bulharska až úplně na jih, kde je nádherně čisté moře, nádherní vesničtí lidé, kde mě nikdo kromě nich nezná a v klidu rybařím a vychutnávám si moře, čerstvý vzduch a stravu bez bifteku.

* Máte čas v klidu si sednout a přečíst si nějakou knihu?

Knížky mám moc rád, a když se najde čas, abych si opravdu v klidu sedl a nějakou si přečetl, považuju to za štěstí, ale nezahálím.

* Používáte běžně počítač?

Zatím ne, ale protože můj syn počítači zcela propadl, vnutil mi ho se slovy:"Tak starej ještě nejsi, dědo." Čímž mi jemně naznačil, že jsem se stal dědečkem. A za vnuka jsem dostal jako dárek počítač. Absurdní.

* Je něco co byste chtěl zkusit dělat, ale nemáte odvahu?

Nejde o odvahu, jde o léta. Odvahu můžete zkoumat v 20 nebo 30 letech, od padesátky výše musíte znát hranice svých možností, i když i tam hraje odvaha značnou roli. Nebojte odvahu mám.

* Spojují si vás lidé s postavami, které dabujete?

Když mě slyší, tak ano, když se otočí po hlase, obvykle je to srovnávání přestane bavit. Moji kamarádi říkají, že je lepší mě slyšet, než vidět. Obávám se, že mají pravdu.

* Jak byste strávil den, kdybyste věděl, že je váš poslední?

Žil bych. A poděkoval bych i za ten den poslední, ale doufám, že ani vás, ani mě to ještě dlouho nečeká. A tak žiju dny, které žiju.

* Působí na vás nynější "letní" počasí?

Pokud jsem na chalupě, tak jsem šťastný, pokud jsem v Praze, potím se a jsem umořený přinejmenším jako vy. Nicméně "tento způsob léta,..." a tak dále, však to znáte.

* Jaké je vaše oblíbené jídlo?

To nejnezdravější - anglický biftek, pomfrity a k tomu skotská. Je to nehorázné, je to nezdravé, ale já se po tom můžu umlátit.

* Chcete být herec do konce svého života, nebo s tím jednou praštíte?

To víte, že praštím, i když herectví je profese, kterou miluju, které jsem mnoho obětoval a doufám, že ne nadarmo. Ale to ať posoudí jiní.

* Umíte šermovat?

Pouze na jevišti. A pod odborným dohledem, ale baví mě to.

* Dokážete odečítat ze rtů?

Zkuste něco říct a uvidíme. Jinak vás zdravím.

* Jaký máte pěvecký rozsah hlasu?

Zero, čili nula. Přesněji řečeno, co do pěveckého rozsahu hlasu jsem to nikdy nezkoumal, protože nemám hudební sluch, ale hluch. Zazpívat dokážu jenom z leknutí.

* Zahrál byste si Vodníka v Rusalce?

Zahrál ano, a rád, ale po panu Hakenovi dost těžko zazpíval. Rusalku mám rád a právě s ním jsem ji viděl mnohokrát. Nezapomenutelný zážitek.

* Jak je to s vámi a plaváním? Ještě aktivně plavete nebo chodíte pasivně do sauny?

Jako junior jsem byl mistrem Československa v plavání, takže plavání je mi blízké a mám ho v krvi od malička, pokud to jde, jdu si i dnes rád zaplavat, ale do sauny chodím pravidelně, i to je zvyk z mladých let.

* Zajímáte se o hudbu?

Když je mi opravdu zle a jsem opravdu unavený, zalezu si do své trucovny a pouštím si klasickou muziku. Výběr je velký, záleží na náladě, na lidech, které jste opustil a na těch na které se těšíte. Hudba je pro mě lék.

* Zkoušel jste někdy malovat?

Ano, dokonce úspěšně, dělal jsem zkoušky na uměleckou průmyslovou školu, také úspěšně, ale zvítězilo herectví. Když je mi moc smutno, pustim si starou muziku, vezmu do ruky tužku nebo krajon a jen tak si čmárám a bloudím v myšlenkách a po papíře.

* Měl jste někdy chuť vstoupit do politiky?

Ne nikdy. Ne protože politika je svinstvo, jinak to být nemůže, ale protože jsem vnitřně uzpůsobený jinak, proto jsem herec a ne politik. Ostatně v dějinách výjimky potvrzují pravidlo.

* Máte ještě vůbec trému?

To víte, že mám, protože tréma je vlastně smysl pro odpovědnost, za těch tisíc dvě stě lidí, kteří denně naplní hlediště jste svým způsobem odpovědní, nesmíte lhát, nesmíte předstírat a nemáte k dispozici nic jiného než svoje tělo a svou hlavu, svůj mozek

* Dokázal byste režírovat divadelní nebo jiné představení?

Divadelní představení určitě, ale byla by to herecká režie a to je trochu něco jiného, než inscenace režírovaná režisérem. Ale mám teď něco takového za sebou, se žáky soukromé herecké školy v Duchcově, kde jsem rektorem herectví. Vzrůšo.

* S kolika herci, které dabujete, jste se již osobně setkal?

S Moulinem - Renierem, Belmondem, Delonem, Kojak mi bohužel zemřel dřív než jsme se setkali a s Fantomasem se potkávám denně, když se ráno podívám do zrcadla.

* Žijete rád ve městě jako je Praha?

Miluju Prahu se vším dobrým i špatným co k ní patří. Nevím jestli si jí všichni dost vážíme, ale dnes a denně se přesvědčuji, zvlášť v poslední době, že Praha je opravdu skvost.

* Hostoval jste během své kariéry v zahraničí?

V zahraničních inscenacích ne - kromě Slovenska, ale s Divadlem za branou jsme sjezdili skoro celý svět, pro mladého kluka, kterým jsem tehdy byl, to byla zkušenost k nezaplacení.

* Který z českých filmů je pro Vás tím TOP? Doufám, že mi nebudete říkat, že "Policati...".

Doufáte dobře, bylo by jich asi víc, ze starších například Pytlákova schovanka a vůbec filmy s Oldřichem Novým. Z novějších se mi líbí Hřebejkovy filmy, ten poslední mám ještě jako dluh.

* Láká vás muzikálová Brodway?

Jako diváka určitě, v současné době je to top v muzikálu a těší mě, že se muzikály rozběhly i u nás, že teprve nabírají dech, není podstatné, hlavně, že tu jsou, mají své diváky a i celou generaci schopných interpretů. Strašně jim přeju.

* Co to obnáší být rektorem herectví, ještě k tomu Duchcov a Casanova....

Doufám, že máte rád Casanovu, já jo. Jsem ne rektorem, ale lektorem, čili učitelem herectví na soukromé škole, která vznikla při prvním soukromém divadle M v Duchcově úsilím nadšených lidí, kteří si postavili nejenom divadlo, v době, kdy se divadla rušila

* Může herec někdy říci: dost, umím vše?

Nikdy, to by nebyl herec, to by byl nafoukaný blb. Sokratovo Vím, že nic nevím platí v herectví až do konce života, jinak by to byla nuda a herectví je především o vzrušení.

* Váš hlas Vás předurčuje k herectví mluveného slova.

Kdy jste mě naposledy viděla v divadle? Stavte se na Vinohradech a pak si o tom popovídáme, ale děkuju.

* Jaký je váš vztah k VIole?

Viola je další z mých lásek, nejen pro lidi, kteří ji dělají, ale hlavně proto, že z velkého jeviště vstoupim na malé podium a můžu si na diváka doslova sáhnout a on na mě. Nemůžu lhát, nemůžu předstírat, musím být a je obrovská škola.

* Co byste chtěl ještě změnit?

Nevím, mám profesi, kterou miluju, mám okolo sebe lidi, které miluju a kteří milují mě, myslím tím rodinu, mám skvělé kolegy, kteří jsou k sobě navzájem slušní, tolerantní, chápaví a drží si palce, jsem relativně zdravý, vlastně bych nechtěl nic měnit, a

* Přijal byste kandidaturu na prezidenta? Případně koho byste nominoval?

Nevím jestli vás potěším, ale myslím si, že máme dobrého prezidenta, jenom si ho jaksi neumíme vážit, ale to už je takový český zvyk. Nikdy mě nenapadlo kandidovat na takovou funkci, musel bych se i za tu myšlenku stydět sám před sebou. Tenhle post by měl

* Moderoval byste zprávy o počasí?

Proč? Na to jsou tu jiní a dělají to většinou skvěle, nerad lezu někomu do zelí.

* Dotýká se Vás problém civilizačních chorob?

Samozřejmě jako každého z nás, jak se s nimi vyrovnáváte vy?

NETHOVORY - již 772

VYHLEDÁVÁNÍ - podle data

 

VYHLEDÁVÁNÍ - podle jména

Najdi
 

srpen 2000

Kamil HALBICH

30.8.2000
Kamil
HALBICH

 

reklama

LM2019

Záznam NetHovoru z 24.4.2019 - Štěpán GAJDOŠ

* Vážený Štěpáne, vítáme Vás u internetového rozhovoru a děkujeme, že jste přijal naše pozvání. Můžete přiblížit, jaký byl Váš dnešní den. Či co Vás ještě čeká. Redakce

Dobrý den, děkuji moc za pozvání. Dnešek byl docela klidný, spíše tak vyklusávám po premiéře z minulého týdne a doháním resty. :) To stejné mě čeká ještě večer.

* Vzpomínáte na své úplně první profesionální představení? Pokud ano, které to bylo? Iva, Brno

Dobrý den, určitě, ono to není tak dávno :D Jde jen o to, z pohledu které profese se ptáte. Jako herec jsem se poprvé s profesionálním divadlem setkal právě v Brně v inscenaci Král Oidipús, kterou v Mahenově divadle režíroval Martin Františák. Jako režisér pak v Divadle Šumperk, kde jsem režíroval inscenaci Mord, mošt a Columbo.

* Štěpáne o čem je inscenace Moře klidu? Martina

Dobrý den, inscenace Moře klidu je především o dlouhověké fascinaci Měsícem, která vrcholí přistáním člověka na Měsíci. Zabývali jsme se tedy převážně touto událostí, tedy misí Apollo 11. A není náhoda, že je to letos právě 50 let od této významné události. Mimochodem...Moře klidu je název kráteru do kterého posádka Apolla 11 v roce 1969 přistála.

Štěpán GAJDOŠ - celý NetHovor