Scéna.cz 

Zlatá Praha 2009

Rozhovor s Vítězslavem Sýkorou, jehož celoživotní dráha muzikologa, producenta a rovněž hudebního tvůrce je spojena s Českou televizí a který se před třemi roky stal ředitelem Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha, probíhal už v atmosféře posledních příprav na jeho letošní 46. ročník (13.–17. června 2009, Žofín, Praha). A tak byl často přerušován telefonními hovory v nejrůznějších světových jazycích, i když Vítězslav Sýkora přes svoji zacílenost a jistou dávku potřebné urputnosti, s níž dokáže své vize prosazovat, neztratil nikdy potřebnou dávku klidu. Začal velmi věcně a přímo k jádru celé problematiky:
Když se v roce 1993 rozhodl tehdejší ředitel festivalu Zlatá Praha Dr. Jiří Pilka s ředitelem České televize Ivo Mathé, že se tento festival zaměří na užší segment hudby a tance a nebude už „vše-žánrovým“ podnikem, bylo to svým způsobem velmi odvážné a zároveň unikátní rozhodnutí. A přesto se, podle mého názoru, ukázalo, že to bylo rozhodnutí strategicky správné. Pokračovat v koncepci, kterou festival zvolil, ve zcela odlišné společensko politické situaci v roce 1964 a která trvala bez jednoho roku třicet let, nebylo asi možné.

Vy jste do čela festivalu nastoupil v roce 2006, kdy už toto směřování bylo v hlavních parametrech „nastaveno“, co bylo pro vás tím nejdůležitějším cílem?
Když jsem se nad existencí a budoucností festivalu zamýšlel, vycházel jsem především z toho, že jeho zřizovatelem je televize veřejné služby, a snažil jsem se položit důraz na adjektivum „veřejný“. Chtěl jsem od počátku otevřít co možná nejširším způsobem prostor pro účast veřejnosti na tomto zdánlivě trochu „odbornickém“ podniku. To souvisí s celým profilem festivalu. A tak zde existuje nejenom úvodní a závěrečný koncert s možností televizního přenosu, ale i množství dalších veřejnosti přístupných akcí, jakými jsou například Pocty tvůrcům či Večery televizí. Tím nejviditelnějším a podle mého názoru i nejdůležitějším způsobem, jak mají zájemci o hudbu a tanec možnost dostat se do festivalového dění, je videotéka. To je vlastně neuvěřitelně bohatý rezervoár špičkových pořadů, programů a dalších projektů, které vznikaly za uplynulých cca 15 měsíců od ledna 2008 (uzávěrka pro přihlašování pořadů byla 20. března 2009). Tento komplex představuje jinak těžko dosažitelný soubor nejaktuálnějších trendů a tendencí v oblasti televizní a filmové produkce v žánru klasické hudby, jazzu, inteligentních nebo pozoruhodných projevů populární hudby a tance. Festival má samozřejmě mezinárodní charakter, o tom svědčí třeba i jeho porota, jejímž předsedou je Urban Lasson, Urban Media, Švédsko a dalšími členy: Jacinthe Brisebois, ARTV, Kanada, Marie Kučerová, Česká televize, Daina Markova, LTV, Lotyšsko, François Roussillon, François Roussilon et Associés, Francie. Výrazný prvek mezinárodního záběru představují sami soutěžící a účastníci z 22 zemí, mezi nimiž jsou i poměrně vzdálené nebo exotické oblasti jako je Ghana či Mexiko. Festival Zlatá Praha intenzívně spolupracuje i s renomovanými mezinárodními organizacemi, jako jsou IMZ, EBU a EMMY, a mezinárodní charakter nebo konfrontace různých národních programů a hodnot je jeho konstantou.

Jaké jsou hlavní programové dominanty letošního ročníku?
Mottem festivalu je „Hudba, kterou si vychutnáte“ a samozřejmě, že bych chtěl čtenáře především odkázat na naše internetové stránky, kde si budou moci „vychutnat“ i celý program – www.festivalzlatapraha.cz. Na festivalu se objeví tři velké „pocty“ – Tribute to – první bude patřit světově proslulému režisérovi Barrie Gavinovi a uskuteční se za jeho osobní účasti, dále přijede a své prezentace se zúčastní jeden z největších soudobých choreografů Nacho Duato a poslední pocta bude patřit BBC PROMS. Tuto prezentaci jednoho z nejpozoruhodnějších a nejstarších světových hudebních festivalů bude uvádět Peter Maniura z BBC. Dále se na večerech televizních společností představí Canal 22 Mexiko, Národní ukrajinská televize a ARD/MDR Německo. Ta poslední určitě ukáže něco z tématu „20 let poté“, kdy se snažíme ukázat prudký, dynamický a zároveň rozporuplný vývoj v oblasti televizního vysílání po roce 1989 zejména ve východní Evropě. V dnes velmi populární oblasti world music se představí na tzv. World Music Day velký znalec této oblasti Albert Reguant a tvorba Catalan TV Barcelona. Ale bude toho samozřejmě daleko více. A ještě bych rád dodal něco zcela praktického – samozřejmě, že na všechny doprovodné akce mohou přijít i ti, kteří si nejsou jistí svými jazykovými znalostmi – celá produkce je simultánně tlumočena do češtiny.

Jaké jsou výhledy festivalu a jaké máte o jeho budoucnosti představy?
Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha považuji za rodinné stříbro České televize a byl bych rád, kdyby na mapě evropských a světových festivalů nadále zůstal. Moc bych si přál, aby se podařilo získat daleko více finančních prostředků na jeho propagaci a na posílení širokého vědomí o jeho nové tvářnosti. Je to festival v ideálním čase – v polovině června, kdy je Praha nejkrásnější a všichni se už tak trochu těší na léto a oddych. Je to festival na ideálním místě, ostrov Žofín je uprostřed Prahy, ale zároveň tak trochu stranou všedního ruchu – taková příjemná enkláva odstupu a zároveň prostoru pro něco mimořádného. A tak se tu setkává široká veřejnost s novou produkcí a jejími tvůrci a zároveň je to místo, kde se dá v klidu diskutovat o samotné tvorbě. To je v dnešním uspěchaném a informacemi zahlceném světě velká vzácnost. A konečně, Praha je opravdu z hlediska svého geograficko-historického místa ideálním místem pro setkávání západních a východních (chceme-li exotických nebo vzdálených) kultur. A sám obsah celého festivalu – hudba a tanec na obrazovce – je určitě věčný a bude přitahovat diváky i v tomto 21. století.

Zdroj Hudební rozhledy 05/2009 - Jiří Štilec.