Scéna.cz 

Oceněné spisy Františka Langera

Vydání Spisů Františka Langera, na kterém se podílel Divadelní ústav spolu s nakladatelstvím Akropolis a Kvarta, bylo oceněno Literou za nakladatelský čin. Dne 18. dubna 2009 se udělovaly výroční knižní ceny Magnesia Litera pro rok 2009. Z 30 nominovaných titulů v kategorii Litera za nakladatelský čin byly oceněny Spisy Františka Langera, na kterých se podílel Divadelní ústav spolu s nakladatelstvím Akropolis a Kvarta.

Velkoryse koncipované Spisy Františka Langera (1888-1965), které navrhl a edičně připravil Nadační fond Františka Langera v čele s Vladimírem Justlem, začaly vycházet v roce 2000. Soustředěným úsilím editorským a nakladatelským doposud vyšly dvě desítky svazků, zpřístupňujících Langerovo dílo; zbývá vydat svazek jediný, naplánovaný na letošní rok - Milena Vojtková v něm bude pojednávat o životě a díle Františka Langera. Divadelní ústav se na realizaci spisů podílel vydáním šesti svazků Langerových dramat a textů pro jeviště a dále vydáním jednoho ze tří svazků Langerovy korespondence.

První svazek Langerových dramatických prací (Hry I) obsahuje jednak hry lemující autorovu tvorbu, raného veršovaného Svatého Václava (1912) a poslední, z části rovněž veršem psanou Bronzovou rapsodii (1958), jednak hry s legionářskou tematikou, triptych Vítězové (1923) a proslulou Jízdní hlídku (1935).
Druhý svazek (Hry II) shrnuje trojici slavných Langerových dramat o vině, trestu a spravedlnosti (Periferie, 1925, Andělé mezi námi, 1931, Dvaasedmdesátka, 1937). Doplňuje je méně známá nostalgická veselohra Jiskra popelu aneb Pocta Shakespearovi (1948) z hereckého prostředí.
Hry III obsahují čtyři Langerovy populární veselohry, z nichž zvláště Velbloud uchem jehly (1923) a Obrácení Ferdyše Pištory (1929) dosáhly desítek uvedení doma i ve světě.
Ve svazku Hry IV lze nalézt lyricko erotickou Noc (psáno v desátých letech 20. stol., prem. 1922), společensky apelativní drama Miliony (1914), neznámé kabaretní výstupy a hry-skeče, vzniklé kolektivním autorstvím umělců seskupených kolem Jaroslava Haška (vedle F. Langera to byli např. Edvard Drobílek, Jiří Mahen či Josef Mach) a konečně dramatizaci Dickensova románu Pan Pikwick.

Kniha nazvaná Pro loutkové divadlo, tvořící 10. svazek Spisů, shrnuje sedm Langerových loutkových her, vzniklých ve třicátých a padesátých letech minulého století.
15. svazek Bez opony obsahuje dvanáct dramatických textů, které nebyly inscenovány ani dosud publikovány. Ze tří svazků Langerovy korespondence, obsahující i dopisy různým divadelním umělcům, vydal Divadelní ústav Korespondenci II.