Scéna.cz 

Jakub Špaňhel: BENZÍNKY

Galerie České pojišťovny zve na aktuální výstavu - Jakub Špaňhel BENZÍNKY, potrvá do 13. května 2007. Obrazy jsou malovány proto, že jejich obsah je jinou řečí nesdělitelný. Přesto se opakovaně snažíme je interpretovat a to často podivně poetickým jazykem, který jejich vlastnímu sdělení nepřísluší. Nepokusit se je interpretovat ale znamená popřít, že díla jsou dána svou formou a tvrdit tudíž, že jsou něčím bezprostředním, spontánním a nečekaným jako kašel. Což zase nejsou.
Malba je od dob alegorií, symbolů a metafor přes realismus k abstrakci a postmoderní citaci stále stejným médiem a přežila i pesimistické prognózy konce minulého století, kdy také u nás byl teatrálně ohlášen poslední obraz, abychom pak mohli znovu a znovu tvrdit, že se konečně koná návrat malby. Chtělo by se zjednodušeně odpovídat: malba je a bude buď špatná, nebo dobrá, nikoli navrácená.

Jakub Špaňhel patří do generace nového tisíciletí, která tyto otázky (a vlastně ani postmoderní koncepci radikální plurality) už neřešila. Přesto jeho díla posloužila zastáncům různých teoretických konceptů jako jejich pravá výkladní skříň. Je pro to vysvětlení: situace v umění se neustále mění, ale krásné obrazy zůstávají. Právě ty Jakubovy jsou tak samozřejmé v kontextu „správné“ malby a můžeme už s jistotou tvrdit, že do ní neoddiskutovatelně patří. Snad to ani Jakub jinak neumí.
Není lehké popsat Špaňhelův poslední cyklus nočních benzinových pump a nezamotat se do tříště „barvitých“ slovních spojení, která jsou stejně sentimentální jako hudba z autorádia, když jedete noční krajinou a světla ze tmy vykrajují Jakubovy obrazy. A tak se stávají výrazem všech ztracených jistot, které přesto mohou zůstat a být citovány už jen jako touhy.