Osmdesátka Adrieny Šimotové
autor: Z webu
Je jednou z nejvýznamnějších představitelek umělců české generace 60. let a jméno uznávané nejen v evropském kontextu ženského umění. V začátcích své tvorby malovala obrazy pod vlivem pop artu, později nové figurace. V 70. letech začala plochu plátna a později papíru mechanickými zásahy přetvářet v nové podoby existenciálního prožitku. Někdy hluboce osobně zabarvený lyrismus a intimitu postupně střídala nelehce prožitá tíže lidské existence, obavy z ohrožení duchovních a obecně lidských hodnot. Tvorba se postupně obrátila k využití vrstvených, různým způsobem plasticky upravovaných a perforovaných papírů. Pomocí pastelů a barevných pigmentů otiskuje reálné, často osobní předměty, části těla, svoje i cizí tváře a dalším zpracováním vytváří někdy drobná a komorní, ale jindy až monumentální díla. Některé práce působí tvrdou existenciální výtvarnou řečí. Vždy však rozeznáme neobyčejně kultivovanou a citlivou redukci smyslu lidského bytí a pravdivý výraz přítomnosti.
Její díla jsou součástí sbírek Albertina Vídeň, Center George Pompidou a Mussé National d´Art Moderne v Paříži, Muzeum umění v Kjótu, Muzeum umění Soul, The Arte institut of Chicago, Gabinetto Disegni e Stampe degli Uffizi v italské Florencii a samozřejmě Národní galerie v Praze.
Adriena Šimotová se narodila v česko-francouzské rodině v Praze. Studia absolvovala na grafických školách (1941-45) a na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové (1945-50). V průběhu studií se spřátelila s umělci podobného smýšlení, kteří spolu s ní vytvořili jádro budoucí skupiny UB 12 – české varianty euroamerického hnutí Nové figurace. Od šedesátých let se ve svém díle vzácně koncentrovala na lidského jedince. Obracela se ke chvílím, v nichž si člověk uvědomuje svou vlastní jedinečnost, i k okamžikům poznání osobního vymezení. Společensko-politické uvolňování v průběhu šedesátých let dovolilo českým umělcům hledat nové nezávislé formy projevu. Adriena Šimotová se v této době účastnila několika skupinových výstav a pořádala také své první samostatné výstavy. Konec šedesátých a počátek sedmdesátých let však přinesl do jejího života radikální obrat. Poznamenala ji nejen normalizace, ale také dlouhodobá nevyléčitelná nemoc jejího muže, malíře a grafika Jiřího Johna. Jeho smrt v roce 1972 se odrazila v jejím umění. Osobní prožitky přenášela do umění, které nabývalo na existenciální intenzitě. Kumulace existenciálních prožitků osamění ženy i umělkyně urychlily proces uměleckého zrání. Od problematiky hledání lidské identity směřovala od konce sedmdesátých let k prozkoumávání interního prostoru těla i ducha, k delimitaci záznamů přítomnosti tělesné, která byla stále více pociťovaná jen jako tušená. Dialog samého se sebou, vstoupení do kontaktu s jinými, formy „osahávání" nejbližšího prostoru byly skrytě obsaženy v názvech Stopy doteků, Hlava k listování, Vnoření, Vrstvená hlava, Duše-Tělo, Extatická postava. Její duchovní založení se plně projevilo v dílech konce 20. století – Magie věcí, Strážci stolů, Paměť rodiny, Co tělo vyzařuje, Kolemjdoucí. Za léta své tvůrčí činnosti vystřídala mnoho výtvarných technik, zpočátku kvaš a temperu, později svérázní zpracování materiálů (papír nebo textil perforovala, prořezávala, protrhávala, vrstvila a mačkala. Svými textilními plátny a papírovými objekty vstoupila do prostoru - často je nechala ze stěny splynout na podlahu, jindy do prostoru zasáhla papírovou událostí rozvinutou přímo z role). Papír se pro ni od roku 1978 až do dnešních dnů stal definitivním médiem. Adriena Šimotová komunikovala dotykem, technikou frotáže a muchláže. V průběhu osmdesátých a devadesátých let se intenzivněji odpoutávala od reality uchopitelné smysly a směřovala k zachycení metafyzických portrétů (pastelové pigmenty sypané a roztírané skrze vyřezanou matrici do papírových ploch), otisky částí vlastního těla.
Objevila se jako jedna z hrdinek dokumentu Olgy Sommerové Moje 20.století, mapujícího osudy tří výrazných ženských individualit s těžkým osudem.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
Divadelní tipy 19. týden
Světák Jan Libíček
Jaký byl ve skutečnosti veselý tlouštík českého filmu? Dokumentem připomínáme náhlý odch celý článek
HUDBA
Luboš Pospíšil má nový singl
Po úspěšném albovém projektu Poesis Beat (2021) a loňských oslavách 40 let od prvního vydání dnes již legendár celý článek
OPERA/ TANEC
Z první řady: Rusalka z Toulouse
A. Dvořák: Rusalka z Toulouse
Lyrická pohádka o třech dějstvích na libreto J. Kvapila v podání souboru Théa celý článek