zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Zemřel Stanislav Lem

Spisovatel Stanislav Lem

autor: Z webu   

Ve věku 84 let zemřel v Krakově světoznámý polský spisovatel sci-fi, autor románu Solaris, který proslavila také Tarkovského filmová verze. Tohoto románu se prý po světě prodalo dvacet sedm milionů. Jeho jméno se řadí po bok autorů jako jsou Arthur C. Clarke, Isaac Asimov či Ray Bradbury. Stanislawa Lema proslavily zejména romány Solaris a Pánův hlas. Mezi příznivci sci-fi jsou dodnes velmi populární jeho povídky Kyberiáda. Podle oficiálních pramenů byly jeho knihy přeloženy do více než 40 jazyků.

Stanislav Lem se narodil 12. září 1921 v polském Lvově lékaři Samueli Lemovi a Sabině Lemové, za svobodna Wollnderové. V roce 1931 dokončil základní školu Stanisława Żółkiewského a přešl na gymnázium Karla Szajnochy. V roce 1939 těsně pře začátkem války maturuje. 20.9 1939 je Lvov obsazen sovětskou armádou a území je přivlastněno Sovětským svazem. Lem se pokouší o příjímací zkoušky na Vysokou školu obor technika, pro svou buržoazní minulost (otec lékař) však není přijat. otec Samuel však pomocí přátel pomůže dostat se Stanislavovi na Lvovský lékařský institut, kde studuje až do příchodu něměckých vojsk 30.6 1941, poté je Stanislav zaměstnán v německé firmě Rohstofferfassung, která se zabývala získáváním surovin pro průmysl co by autoelektrikář a automechanik, kde se dostane do občasného styku s polským odbojem. Během roku 1943 byl nucen stáhnout se do anonymity a žije pod falešnými doklady u rodičů, posléze v podnájmu. V červenci 1944 Lvov opět obsazen rudou armádou, při jehož dobývání je Lem lehce zraněn výbuchem bomby. Po válce rozhodnuto že část polského území připadne Sovětskému svazu. Lidé dostanou ultimátum pro opuštění domovů, případně pro zůstání kdy se stanou sovětskými občany.
Rodina Lemových opouští Lvov bez majetku, který jsou nuceni zanechat v obsazeném městě a usazují se v Krakově. Stanislav Lem se rozhodne pokračovat ve studiu lékařství na lékařské fakultě Jagellonské univerzity, kam je přijat do třetího ročníku, kde se jej ujme doktor filosofie Mieczysław Choynowsky a nutí jej do studia angličtiny a lékařské literatury dovezené z USA a Kanady. Začíná dopisovat do měsíčníku Život vědy. Během roku 1946 začíná psát první beletrii motivovanou vojenskou a politickou okupací (Hauptsturmführer Koestnitz, Pevnůstka, Nový, D-Day, Setkání v Kolobřehu, KW-1, ..), první sci-fi (Cizí o vynálezci perpetua mobile, Historie jednoho objevu) a filosofické úvahy (Sedmý den). Pro časopis Nový svět píše seriál Člověk z Marsu. Následují povídky V nad Londýnem, Atomové město, Člověk z Hirošimy, Zahrada temnoty, Plán anti-V a Konec světa v osm hodin a publikuje své básně.
Rok 1948 začíná "studená válka" a absolventi lékařských fakult jsou verbováni do armády čemuž se Lem snaží vyhnout a tak nenastupuje k závěrečným zkouškám a odchází ze školy bez diplomu. Stává se vědeckým pracovníkem Konwersatoria, které je však po dvou letech pro svou málo prosovětskou orientaci rozpuštěno. V roce 1950 se seznamuje s Barbarou Leśniakovou studentkou medicíny a 29.8 1953 uzavírají sňatek. V té době vydává fantastický román Astronauti, kvůli němuž je nařčen z nedostatečného pojetí socialistického realismu, kniha však úspěšně vychází v NDR, ČSSR, Maďarsku a Holandsku. Následně dopisuje knihu K mrakům Magellanovým, je opětovně kritizován za pokus o propagaci buržoazní vědy - kybernetiky. Kniha je vzápětí přeložena do češtiny a v roce 1963 zfilmována režisérem českým Jindřichem Polákem pod jménem Ikárie XB-1.
Po roce 1955 je Stanislav Lem vyznamenán Zlatým Křížem za zásluhy, o dva roky později obdrží literární cenu města Krakova, následuje Důstojnický kříž řádu Obrození Polska a v roce 1971 Komandérský kříž řádu Obrození Polska.
14. března 1968 se manželům Lemovým narodil syn Tomasz. Začátkem osmdesátých let dochází v Polsku k dramatickým událostem. Vlna stávek vyvolaná odborovým sdružením vede k jednání s vládou a ke změnám v politickém životě země. V prosinci 1981 je vyhlášen výjimečný stav a potlačena občanská práva. Lem se rozhodne opustit Polsko a následující rok odjíždí do západního Berlína. Od roku 1983 žije ve Vídni, kde 14. dubna 1986 obdrží od rakouského ministra osvěty, umění a sportu státní cenu v oblasti evropské literatury za rok 1985. Po pádu socialismu v roce 1988 se vrací do Polska.
Kromě sci-fi se v dílech jako Summa Technologiae zabýval také filosofií a kybernetikou. Předvídal například vznik počítačů s umělou inteligencí. Později upouští od psaní prózy a věnuje se hlavně esejistice. Jeho posledním sci-fi románem bylo Fiasko z roku 1986.
Stanislav lem zemřel v Krakově 27. března 2006.

29.3.2006 14:03:33 Jana Soprová | rubrika - Medailony