zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Výstava KAFKAesque v DOXU

Jaroslav Róna, Kafka v Terstu, 2020 (Zdroj: DOX)

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Výstava KAFKAesque v Centru současného umění DOX přináší reflexi Kafkova díla a poetiky v současném výtvarném umění. Nenabízí historický pohled na spisovatelovu tvorbu, ale pohled, který odráží naši současnou situaci se všemi jejími složitostmi a nejasnostmi. Práce více než třiceti mezinárodně uznávaných umělců ukazují, že Kafkovo dílo se svými odkazy na existen-ciální strachy a osobní úzkosti je pro naši dobu vysoce relevantní.

Výstavu KAFKAesque, která se koná v rodném městě Franze Kafky, v Praze, při příležitosti stého výročí jeho smrti, plánovali kurátoři DOXu několik let. Projekt měl původně proběhnout již v roce 2023, ale s ohledem na covid musel být přesunut. Odvážný koncept se nakonec podařilo realizovat hned začátkem roku 2024, ještě před plným vypuknutím oslav roku Franze Kafky.
Návštěvník DOXu se může ztratit v kafkovských reflexích tří desítek domácích i zahraničních umělců a umělkyň v rozsáhlé expozici představené ve dvou patrech Centra DOX. Podle jednoho z kurátorů výstavy Otto M. Urbana nebyl výběr umělců jednoduchý: „Počet tvůrců, kteří se nějakým způsobem Kafkou zabývali, je obrovský. My jsme vybírali primárně umělce, v jejichž tvorbě byl Kafka přítomen spíše nepřímo, ale o to intenzivněji. Nešlo nám o ilustraci, ale o reflexi. Výstava nemá komplexně mapovat všechny vlivy, které Kafka na současné umění měl a stále má, ale je určitou výsečí, jedním z mnoha možných pohledů.“

Pražský rodák Franz Kafka (1883–1924) je jedním z klíčových autorů kulturního světa 20. století. Jeho německy psané romány, příběhy a korespondence byly přeloženy do desítek jazyků, jeho dílo a život se staly předmětem četných monografií a odborných studií.
Během života publikoval student práv a později dlouholetý úředník úrazové pojišťovny Franz Kafka pouze několik děl, která se nesetkala s větším ohlasem. A přestože intelektuálním a uměleckým kruhům bylo jeho dílo známé už ve 20. a 30. letech, celosvětového věhlasu se mu začalo dostávat až po druhé světové válce.
V průběhu následujících desetiletí se Kafkovo dílo postupně stává kultem. Jeho vliv sahá daleko za hranice literárních a akademických kruhů a nachází odezvu nejen ve všech oblastech kulturní produkce od vizuálního umění po film, hudbu a divadlo, ale i vně uměleckého světa.
K dílu a životu Franze Kafky se hlásí nebo ho analyzují spisovatelé Gabriel García Márquez, Vladimir Nabokov, William Burroughs, Albert Camus nebo Milan Kundera. Stává se inspirací pro vizuální umělce jako Francis Bacon, Andy Warhol nebo Louise Bourgeois, filmaře Orsona Wellese nebo Davida Lynche i hudební a divadelní tvůrce Philipa Glasse, Davida Bowieho, Nicka Cavea nebo třeba Rolling Stones. Své úvahy Kafkovi věnují filozofové Jean-Paul Sartre, Walter Benjamin, Hannah Arendt či Theodor W. Adorno. Kafka postupem času proniká i do komiksů, videoher a dokonce virtuální reality.

„Zájem o Kafkovo dílo dal vzniknout i termínu ‚kafkovský‘ (v angličtině kafkaesque), který se pokouší postihnout podstatné rysy Kafkových textů: všudypřítomné působení neznámých autorit a aparátů moci a marné úsilí těch, kteří jsou v labyrintech jejich zvůle lapeni. Nesrozumitelnost, bizarnost a nelogičnost situací, ve kterých se protagonisté ocitají. Slovy Hannah Arendtové je to ‚tyranie bez tyrana‘ s nejasnými zákony, matoucími postupy, absurdní logikou, ale i humorem. To vše pojato mimo konkrétní čas a prostor,“ dodává Michaela Šilpochová, spolukurátorka výstavy a umělecká ředitelka DOXu.
Pokusy porozumět Kafkovu literárnímu dílu a jeho životu po desetiletí představovaly intelektuální a často i emocionální výzvu pro vědce i čtenáře a byly předmětem mnoha výkladů. Každá doba měla potřebu se k Franzi Kafkovi a jeho tvorbě vyjadřovat a jinak tomu není ani dnes. Každý má svého Kafku.
„Existuje kategorie kafkologů profesionálů. Existuje kategorie kafkologů amatérů. A existuje kategorie žasnoucích čtenářů, kteří upřednostňují osobní přístup. Ten je i kritériem naší výstavy. Zájem o osobní vztah současných umělců ke Kafkovi a jeho světu“, říká ředitel DOXu a spolukurátor výstavy Leoš Válka.
Výstava KAFKAesque nenabízí historický pohled na tvorbu Franze Kafky, ale prostřednictvím děl vybraných umělců předkládá jejich vlastní „kafkovské“ pojetí současného světa.

Vystavující umělci: Josef Bolf, Bratři Quayové, Pavel Büchler, Mat Collishaw, Vladimír Doležal, Rowynn Dumont, Martin Gerboc, Douglas Gordon, Matouš Háša, Gottfried Helnwein, Siegfried Herz, Jake a Dinos Chapmanovi, Magdalena Jetelová, David Lynch, Volker März, Stefan Milkov, Jan van Oost, Wolfgang Pavlik, Viktor Pivovarov, Nil a Karin Romanovy, Jaroslav Róna, Nicola Samori, Marek Schovánek, Liou Sia, Jakub Špaňhel, Jan Švankmajer, Johan Tahon, Mark Ther, Alexander Tinei, Maciej Toporowicz.
Kurátoři: Otto M. Urban, Leoš Válka, Michaela Šilpochová.
Výstavu doprovodí řada akcí, včetně literárních čtení, filmových projekcí či koncertů.
Výstavu můžete navštívit do 22. 9. 2024.

12.2.2024 19:02:53 Redakce | rubrika - Výstavy

Časopis 09 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Výstavy

Elmgreen & Dragset: Read

Michael Elmgreen a Ingar Dragset

V rámci své první samostatné výstavy v České republice proměnilo umělecké duo Elmgreen & Dragset prostory Kuns ...celý článek



Časopis 09 - sekce