Scéna.cz 

Výtvarné tipy 17. týden

Národní klenoty: Český Krumlov – od řeky k nebesům
Miroslav Táborský představuje v epizodě z úspěšného dokumentárního cyklu o českých památkách na prestižním seznamu UNESCO nejmalebnější české město s monumentálním zámeckým komplexem (2012). Režie J. D. Novák. Malebné jihočeské městečko leží v ohybu řeky Vltavy, v podhradí původně gotického hradu. I když v městě narazíme na otisky řady architektonických epoch, společně s velkolepým komplexem hradu a zámku představuje jedinečný a půvabný příklad středověkého města střední Evropy. Jeho architektonické bohatství totiž zůstalo po několik století nedotčeno úpravami, jež změnily tvář mnoha dalších a kdysi rovněž tak malebných českých měst. I proto již na počátku dvacátého století uhranulo nonkonformního malíře Egona Schieleho, jenž se v Krumlově nakrátko usadil. Zdejší památková rezervace dnes zahrnuje přes tři sta vzorně udržovaných gotických a renesančních budov, a právě proto je Český Krumlov hlavním lákadlem pro zahraniční návštěvníky, kteří se rozhodnou opustit náruč Prahy. Pořadem z dokumentární série, jež podmanivým a živým způsobem představuje naše kulturní dědictví pyšnící se zápisem na seznam UNESCO, nás s charismatem sobě vlastním provede herec Miroslav Táborský.
Vysílání: 29.4., 16.30 hod., ČT2

Barokní srdce Evropy: Santini
Mystikou prodchnutá díla geniálního stavitele představuje epizoda z výpravného seriálu o barokní krajině a památkách, které se představují z nezvyklých úhlů pohledu (2019). Režie P. Krejčí. Génius mezi barokními architekty, který svým dílem dokázal, že lidská představivost, vůle a pracovitost se mohou dotknout hvězd. Jan Blažej Santini-Aichel šel vlastní cestou, byl inspirací mnoha kolegům, a je jí dodnes. Dokázal svou fyzickou nedostatečnost proměnit na výhodu. Neunesl sice ani kamenické kladivo a velmi špatně chodil, zato měl dar prozíravé mysli a odhodlání překonat všechny překážky na cestě, kterou si zvolil. Byly mu svěřovány velmi složité úkoly, ale také drobné stavby všelijakých kaplí. Ve všech jeho realizacích je osobitost Santiniho nepřehlédnutelná. Poznáme ji v posazení staveb do krajiny, v užití prolamovaných oblých tvarů a mystiky. Ať je to klášter v Plasech nebo Želivi, kaple v Mladoticích či Panenských Břežanech nebo kostel v Obyčtově. Santini je navíc autorem svérázného hybridního druhu architektury – tzv. barokní gotiky. Stavbami, jako je slavný kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, katedrálou v Sedleci nebo klášterem v Kladrubech, se zapsal do dějin světové architektury. Dokumentární snímek vznikl jako součást cyklu, jenž představuje nejvýznamnější díla barokního stavitelství u nás s využitím nemodernější natáčecí technologie, díky níž diváci uvidí barokní krajinu a dynamickou architekturu doslova v pohybu. Komentářem provázejí Tatiana Dyková a Vojtěch Dyk.
Vysílání: 29.4., 18.30 hod., ČT2

Národní klenoty II: Luhačovice – Brána moravského ráje
Miroslav Táborský v epizodě z úspěšného dokumentárního cyklu o českých památkách UNESCO představuje příběh nejvyhlášenějších moravských lázní s unikátní architekturou, která nemá v Evropě obdoby (2017). Režie O. Kallus. Luhačovice jsou čtvrté největší lázně v Česku a největší na Moravě. Za svůj věhlas vděčí především minerálním pramenům. Do širšího povědomí veřejnosti se dostaly díky členům šlechtického rodu Serényiů. První prameny byly zachyceny ve druhé polovině 17. století a začalo se jim říkat „luhačovická voda“. Stavební ruch kolem pramenů pak zesílil v 18. století, ale koncem 19. století zastihla tyto lázně stagnace a hrozící úpadek. Do současné podoby lázní v Luhačovicích se počátkem 20. století výrazně otiskly představy "tří mušketýrů" – balneologa Františka Veselého, slovenského buditele Cyrila Holubyho a především architekta Dušana Jurkoviče, který se snažil pracovat s citem a porozuměním pro malebné přírodní prostředí. Nechal se inspirovat valašskou architekturou a dal lázním originální a neopakovatelný styl, který však byl spíše trnem v oku akcionářům. Dnes však činí z městečka evropský unikát, lákající návštěvníky z celého světa a aspirující na zápis v prestižním seznamu UNESCO. Lázně se také pyšní pobytem mnoha velkých osobností naší kultury, mj. skladatele Leoše Janáčka, Karla Čapka či Františka Kožíka.
Vysílání: 30.4., 16.25 hod., ČT2

Barokní srdce Evropy: Kostely
Vznešenou krásu a hýřivou výzdobu církevních staveb 17. a 18. století představuje epizoda z výpravného seriálu o barokní krajině a památkách, které se představují z nezvyklých úhlů pohledu (2019). Režie P. Krejčí. Každý má ke kostelům nějaký vztah, ale umíme je také vnímat jako samostatná umělecká díla? Pořad z cyklu Barokní srdce Evropy představí množství kostelů tak, aby vynikla právě jejich architektura bez vžitých klišé spojených s institucí církve. Mnoho svatostánků ani církev nepostavila, stojí za nimi velmi často bohatí šlechticové. To je i případ úžasného kostela v Luži, který dominuje širokému okolí. Podobně jako Svatý Kopeček u Olomouce nebo kostel ve Svatém Janu nad Malší. Specifický charakter mají kostely postavené v rovině, například monumentální chrám uprostřed moravských polí v Dubu nad Moravou. Existuje ale i kostel, který naopak odnikud viděn být nemá, nebo kostel, který je svým náklonem šikmý skoro stejně, jako věž v Pise. Na Vysočině zase najdeme kostel, jehož chrámová loď má největší objem. Uvidíme několik opravdových evropských rarit, jakými jsou například skleněná výzdoba kostela v Dobré vodě nebo iluzivní interiér kostela ve Křtinách.
Vysílání: 30.4., 18.10 hod., ČT2

Pablo Picasso a Françoise Gilotová
Osudový vztah dvou tvůrčích osobností – věhlasného Pabla Picassa a malířky Francoise Gilotové, které bude letos 102 let. Francouzský dokument ARTE (Premiéra). Françoise Gilotová prožila s Picassem deset let, měli spolu dvě děti, Clauda a Palomu, přesto ji málokdo zná. V době, kdy ho potkala, jí bylo jednadvacet let a poprvé vystavovala. Picassovi bylo jednašedesát. V roce 1946 dosáhl toho, aby se k němu Françoise přestěhovala. Pak už se dráhy obou umělců vyvíjely paralelně, nejdříve v mileneckém a rodinném soužití, ne nepodobném koridě, později odděleně. Gilotová ve vztahu vědomě bojovala, aby si zachovala integritu a vlastní identitu, což se ji také podařilo. Jako jediná z jeho družek, dokázala Picassa opustit. V roce 1963 napsala knihu „Můj život s Picassem“ a podařilo se ji vystoupit z destruktivního kruhu, do něhož, jak se zdá, Picasso uzavíral své ženy. Od roku 1970 žije v New Yorku, kde naposledy vystavovala v tamní The Elkon Gallery v roce 2019 a v roce 2021 se dožila sta let. Film Annie Maillisové a Sylvie Blumové přináší pohled na Picassovu tvorbu z méně obvyklého úhlu pohledu z perspektivy paralel mezi jeho věhlasnými díly a výtvarným zráním Françoise Gilotové, která v dokumentu popisuje svůj život s Picassem i bez něj.
Vysílání: 26.4., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 30.4., ČT art

Jihočeské muzeum České Budějovice
Největší muzejní sbírka jihočeského regionu ukrývá nevšední a nečekané poklady (2001). Scénář a režie P. Kudela. Poprvé byly sbírky Jihočeského muzea zpřístupněny veřejnosti v roce 1877. Na začátku 20. století pro ně vznikla monumentální neorenesanční budova, v níž je možné muzejní expozici navštívit i dnes. Seznamuje s historií jižních Čech s důrazem na archeologické nálezy a také s bohatou přírodou regionu, který pokrývá šumavské hvozdy i rybniční soustavu na Třeboňsku. Snad nejcennějším exponátem je zlatá, bohatě zdobená románská ženská čelenka spojovaná s rodem prvních Přemyslovců, která byla nalezena v roce 1937. Mezi další muzejní poklady se řadí slavnostní koňský postroj, který dal v roce 1614 císař Matyáš městu jako zástavu za vypůjčené peníze a po jejich splacení jej v jeho majetku ponechal. Muzeum nedávno prošlo rozsáhlou rekonstrukcí, jejímž výsledkem je i nové zážitkové pojetí expozic.
Vysílání: 26.4., 01.55 hod., ČT art
Opakování: 30.4., ČT art

Setkání s múzou
Naučila ho znovu milovat svět. Australská adaptace románu Normana Lindsaye s Helen Mirrenovou a Jamesem Masonem v hlavních rolích (1968). Dále hrají: J. MacGowran, N. Carr-Glynnová, A. Katsarosová, M. Boddy, F. Thring, H. Hopkins a další. Režie Michael Powell (Premiéra). Bradley Morahan, světově proslulý australský malíř, se po své výstavě v New Yorku ocitá v tvůrčí krizi. Rozhodne se vrátit ke kořenům a usadit se na jednom z ostrovů Velkého bradlového útesu v rodné Austrálii. Doufá, že se mu zde podaří opět nalézt radost z tvorby. Na jinak pustém ostrově žije několik rázovitých obyvatel, mezi nimi Matka Ryanová a její vnučka Cora, která coby divoké dítě přírody nejraději plave nahá a ukradne všechno, na co přijde, aby zaopatřila sebe i svou babičku alkoholičku. Setkání s Corou zažehne v Bradovi ztracenou tvůrčí vášeň. Britsko-australský snímek, který vznikl v úchvatném přírodním prostředí ostrova Dunk na Velkém bradlovém útesu, natočil legendární anglický režisér Michael Powell devět let po svém skandálním snímku Šmírák (1960), který z něj pro britský filmový establishment učinil vyvrhele. Film je adaptací stejnojmenného, částečně autobiografického románu australského malíře, sochaře, spisovatele a ilustrátora Normana Lindsaye. Hlavní role ztvárnili James Mason a tehdy začínající Helen Mirrenová, která ve filmu vystupuje v řadě odvážných scén.
Vysílání: 27.4., 20.15 hod., ČT art