Scéna.cz 

Filmoví tipy 2. týden

Sjezdař
Sláva může být pomíjivá, cíl na dosah iluzí, zlámané kosti skutečností. Robert Redford jako ambiciózní lyžař ve sportovním dramatu (1969). Dále hrají: G. Hackman, C. Sparvová, K. M. Vogler, J. McMullan, K. Kirk a další. Režie Michael Ritchie (Premiéra). Když přijde americký lyžařský tým o jednoho ze závodníků kvůli zranění, je pro světový pohár v Alpách vybrán jako náhradník David Chappellet (R. Redford) – slibný, ale samolibý a solitérní mladík z malého města v Coloradu. Ten se brzy po svém příjezdu dostává do konfliktu s rázným trenérem mužstva Eugenem Clairem (G. Hackman), který arogantnímu nováčkovi nehodlá nijak vycházet vstříc. I přes nepřízeň okolností ale Chappellet dosahuje nečekaně dobrých výsledků a jedině pád v závodě v Kitzbühelu zkazí senzaci, kterou mohl vytvořit. Nezbyde mu než přehodnotit svůj dosavadní přístup a začít hledat chyby jinde než u ostatních. Poté jeho hvězda pomalu stoupá a má před sebou olympijské hry, na nichž hodlá vydobýt absolutní triumf. V režijním debuty Michaela Ritchieho natočeném podle předlohy Oakleye Halla se na jedné straně prolíná intenzivní atmosféra závodů sjezdového lyžování s intimním životním dramatem arogantního a osamělého sportovce toužícího po vítězství a uznání na straně druhé. Film se ve své době dočkal pozitivního přijetí – kritika o něm mluvila jako o výtečném sportovním snímku a vyzdvihovala výkony Gena Hackmana a Roberta Redforda. Ten v roce 1971 získal Cenu britské akademie BAFTA za trojici snímků Butch Cassidy a Sundace Kid, Willie Boy a také právě Sjezdař.
Vysílání: 15.1., 14.10 hod., ČT2

Pád říše římské
Osud říše se naplní ve chvíli, kdy v ní lidé přestanou věřit. Příběh touhy po moci, která vedla k zániku mocného impéria. Stephen Boyd a Sophia Lorenová v hlavních rolích amerického historického velkofilmu (1964). Dále hrají: A. Guinness, J. Mason, Ch. Plummer, A. Quayle, J. Ireland, O. Sharif a další. Režie Anthony Mann (Premiéra). Jedna z nejvýznamnějších historických otázek zní, jak mohlo dojít k pádu římské říše. Nebyla to však jediná událost, která vedla k zániku mocného impéria. Byl to proces pozvolného rozpadu trvající déle než tři sta let. Téměř tříhodinový velkolepý snímek Pád říše římské zachycuje impérium na pokraji rozpadu. Scenáristé volně čerpali z klasického díla Úpadek a pád říše římské z pera anglického spisovatele Edwarda Gibbona. Děj začíná za vlády císaře Marca Aurelia, kdy se začínají projevovat první závažné problémy. Na hranicích říše čelí nájezdu divokých kmenů a vedle vnějších ohrožení se objevují také první známky rozkladu uvnitř státu. Diplomat Marcus Aurelius zamýšlí, že svým nástupcem učiní oddaného válečníka Livia na úkor vlastního syna Commoda. Spravedlivý Livius pro něj představuje příslib, že nad celou říší zavládne mír. Zákulisní intriky ale vyvrcholí ve velezradu a vraždu Marca Aurelia. Novým římským císařem se stává Commodus, který nastolí brutální tyranii a nejmocnější říše světa se začne hroutit. Rozpor v pojetí vlády mírotvorného otce a tyranského syna představuje hlavní dějovou linii, ve vedlejší pak můžeme sledovat milostný příběh Livia a krásné Lucilly. Pád říše římské představuje jeden z posledních epických velkofilmů, jejichž hollywoodská éra vyvrcholila na přelomu 50. a 60. let. Tehdejší konkurenční projekt představovala například Kleopatra (1963). Produkční náklady na tyto historické eposy ale byly tak vysoké, že se nemohly vrátit z distribuce v kinech a uvrhla hollywoodská studia do finanční krize. Přesto dodnes uchvátí velkolepou výpravou, kostýmy a hvězdným hereckým obsazením. V hlavních rolích zazářili Stephen Boyd jako Livius, Christopher Plummer jako Commudus, Alec Guinness jako Marcus Aurelius a Sophia Lorenová jako Lucilla.
Vysílání: 15.1., 20.00 hod., ČT2

Stříbrné plátno (1/12)
Zlatý věk americké kinematografie aneb od Jazzového zpěváka k Občanu Kaneovi. Dokumentární cyklus USA. Dvanáctidílný dokumentární cyklus, na němž se produkčně podílel slavný Tom Hanks nás zavede do historie amerického filmu. Uvidíme ukázky z nejslavnějších hollywoodských hitů i z nezávislé tvorby, vzácné záběry z natáčení a vyslechneme svědectví a vzpomínky mnohých pamětníků. Každému důležitému období jsou věnovány hned dvě epizody, začínáme nástupem zvukového filmu a skončíme s novým tisíciletím. Dnes nás tedy čeká první část takzvaného "zlatého věku Hollywoodu". Prvním zvukovým filmem se stal Jazzový zpěvák. Zapomenout na strasti hospodářské krize dávaly Američanům hity jako King Kong či Dracula. Walt Disney vytváří svou legendární Sněhurku a sedm trpaslíků. Diváci si zamilují komedie jako Stalo se jedné noci nebo Leopardí žena. Pravděpodobně nejplodnějším obdobím třicátých let byl pro americký film rok 1939, kdy spatřily světlo světa snímky jako Čaroděj ze země Oz a Jih proti Severu. V následujícím desetiletí je pak následovaly nesmrtelné tituly jako Casablanca, Občan Kane nebo Život je krásný.
Vysílání: 13.1., 21.50 hod., ČT art
Opakování: 16.1., ČT art

Equilibrium
Bezcitnost jako výsada. Kultovní sci-fi s Christianem Balem v hlavní roli. Americký film (2002). Dále hrají: D. Purcell, E. Watsonová, Ch. Kahrmann, S. Bean, D. Hemmings, D. Martens, A. Macfadyen a další. Režie Kurt Wimmer. John Preston je zvláštní agent vycvičený vládou k trestání lidí, kteří nedodržují společností přesně stanovená pravidla. Totalitní režim světa po třetí světové válce totiž likviduje každého, kdo projevuje jakýkoliv cit, ukrývá knihy, umělecká díla nebo hudební nahrávky. Ty jsou zakázány, protože mohou vyvolávat emoce a tím ohrožují umělou stabilitu státu založeného na strachu a represi. Proto všichni musí užívat Prozium, drogu, jež má zabránit k probuzení jakékoliv citu. Absolutním vládcem světa nazvaného Librium je díky televizním obrazovkám všudypřítomný Otec, jehož hlas neustále nabádá k poslušnosti. Také tvrdý a sebevědomý agent Preston je neustále v „pokušení“, že vynechá povinnou pravidelnou dávku drogy a stejně jako někteří lidé z podzemní komunity se pokusí na chvíli vzepřít nesnesitelnému životu... Začínající režisér Kurt Wimmer (tehdy spoluscenárista filmů Aféra Thomase Crowna, Koule) temné sci-fi situoval do dystopicky umělého, studeného světa. Atmosféru totalitního podobenství, která dá vzpomenout na tvorbu George Orwella či Raye Bradburyho, vytvářel ne náhodou v kulisách německého Berlína, v úzké spolupráci se znamenitým kameramanem Dionem Beebem (Chicago, Collateral, Miami Vice) a hudebním skladatelem Klausem Badeltem (Constantine, K-19: Stroj na smrt, Gladiátor). Též je třeba vyzdvihnout práci zkušeného výtvarníka Wolf Kroegera (Rambo: První krev, Poslední Mohykán, Nepřítel před branami), kterému se podařilo stvořit znepokojivý obraz blízké budoucnosti, a střihačského dua William Yeha a Toma Rolfa (The Punisher, Ultraviolet, Taxikář, New York, New York, Jakubův žebřík), jež dokázalo této mocenské vizi vdechnout patřičnou dynamiku.
Vysílání: 15.1., 01.10 hod., ČT2