Scéna.cz 

České filmové tipy 33. týden

Skřivánci na niti
Smutná komedie Jiřího Menzela oceněná Zlatým medvědem na festivalu v Berlinale podle knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet (1969). Hrají: R. Hrušínský, V. Neckář, J. Zelenohorská, V. Ptáček, N. Urbánková, V. Brodský, F. Krůta, F. Řehák, L. Suchařípa, J. Satoranský a další. Scénář B. Hrabal a J. Menzel. Kamera J. Šofr. Film Skřivánci na niti natočil v roce 1969 Jiří Menzel na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet. Dlouhých dvacet let zůstal film uzavřen v trezoru, protože vypovídal o absurdní realitě české společnosti padesátých let, která měla zůstat navždy skryta. Děj satirického filmu se odehrává na šrotišti kladenských oceláren, jež se stalo pracovním táborem pro ty, které komunistická společnost vyvrhla až na samý svůj okraj a zde je hodlala převychovat k obrazu svému. Vedle sebe se tak sešli prokurátor, který nechtěl pochopit, že právo by se mělo podřídit politickým cílům totalitní moci, adventista, odmítající chodit v sobotu do práce, filozof, nehodlající své myšlení vtěsnat do nových pouček, saxofonista, jehož nástroj byl odsouzen coby buržoazní přežitek, živnostník a řada dalších. O kus dál pracují "kopečkářky", dívky a ženy, jež jediné východisko viděly v útěku za hranice, který se však nepodařil. Každá postava je poznamenaná tragickým lidským osudem, ale pohled Bohumila Hrabala je hřejivě lidský, plný porozumění a hledající v každé beznadějné situaci jiskřičku naděje. Jeho hrdinové, oblečeni do starých hadrů, se sice hrabou ve starém železe, ale zdají se šťastnější než ti, kteří je sem poslali. Do kin se tvrdě zakázaný film dostal až po jednadvaceti letech, premiéru měl v lednu 1990. Diváci jej až zpětně mohli zařadit do sledu zdařilých adaptací hrabalovských předloh, jejichž tvůrcem byl Jiří Menzel. Na Berlinale 1990 získal hlavní cenu Zlatého medvěda.
Vysílání: 21.8., 14.05 hod., ČT1
Opakování: 22.8., ČT1

Dlouhý srpen Jiřího Krejčíka
Příběh rodiny známého režiséra, kterou zastihla okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 v Itálii (2012). Scénář a režie J. Krejčík. Jiří Krejčík (1918–2013) se ve svých třiadevadesáti letech vydal se svým synem, kameramanem Jiřím Krejčíkem ml., na cestu po Itálii. Společně putovali po stopách první společné rodinné dovolené v létě roku 1968. Navštívili Benátky, jadranské letovisko Cezenatico, Florencii, Řím a Vídeň. Na místech, kde děti kdysi objevovaly Západ a rodina daleko od vlasti prožívala dramata srpnové okupace, pan režisér vzpomíná na své marné úsilí přesvědčit demokratický svět, aby nedopustil tragédii Československa. Rodina se tehdy pozvolna dostávala na cestu emigrace, dychtivě a v obavách očekávala zprávy z domova. Přicházely rozporuplné informace i dezinformace. Bylo třeba řešit dilema, jak dál a jakou cenu bude třeba zaplatit za návrat do Prahy. Nakonec se Krejčíkovi odhodlali překročit československé hranice. Režisér však domov, který opustil před odjezdem na rodinnou dovolenou, už nenašel a normalizační režim mu brzy začal dávat najevo, že není v nové společnosti vítán.
Vysílání: 21.8., 13.55 hod., ČT2