Scéna.cz 

Filmové tipy 25. týden

Robin Hood: Král zbojníků
Kevin Costner v nesmrtelné postavě zbojníka z Sherwoodského lesa. Americký romantický film (1991). Dále hrají: M. Freeman, M. E. Mastrantoniová, Ch. Slater a další. Režie Kevin Reynolds.n " Před 800 lety vedl král Richard Lví srdce 3. křižáckou výpravu, jejímž cílem bylo vymanit Svatou zemi z područí Turků. Většina mladých anglických šlechticů, kteří bojovali pod jeho praporem, se už domů nevrátila. " V tureckém vězení poznáváme i mladého Robina z Locksley, který zde pomůže na svobodu svým dvěma přátelům. Cestou domů mu jeden z nich zachrání život vlastním tělem, druhý se stane věrným průvodcem a rádcem. Mladý Robin však při návratu k anglickým břehům poznává, že doma není všechno tak, jak si představoval. Ve vypáleném rodinném sídle najde mrtvého otce a jeho úhlavním nepřítelem se stává původce všeho zla v kraji, bratranec nottinghamského šerifa Gisborn. Králův oddaný šlechtic se za těchto bouřlivých poměrů proměňuje v psance a zbojníka, který přepadává bohaté, aby rozdával chudým. Středověká legenda z přelomu dvanáctého a třináctého století o šlechtickém zbojníkovi z Sherwoodského lesa je jedním z nejvděčnějším filmových námětů. Z nových verzí zaujal diváky nejvíc snímek režiséra Kevina Reynoldse z roku 1991, především díky oscarovému Kevinu Costnerovi v hlavní roli i slavnému písňovému hitu Briana Adamse. Zastínil tak i o něco málo starší snímek Robin Hood režiséra Johna Irvina s Patrickem Berginem. Atraktivní akční podívaná se odehrává v anglických a francouzských reáliích a přináší do klasické interpretace legendy i několik ozvláštnění. Je to například postava Robinova moudrého průvodce, Maura Azima (Morgan Freeman), či ďábelská rádkyně psychopatického nottinghamského šerifa, čarodějnice Mortianna. Postavu krásné Mariany ztvárnila Mary Elizabeth Mastrantoniová.
Vysílání: 20.6., 21.20 hod., ČT1

Sbohem, armádo
Nad osudem jejich lásky se stahují válečná mračna. Americký romantický protiválečný film podle slavné předlohy Ernesta Hemingwaye (1957). Hrají: R. Hudson, J. Jonesová, V. De Sica, O. Homolka a další. Režie Charles Vidor a John Huston Frederick Henry (Rock Hudson) je americký dobrovolník, který se účastní bojů v první světové válce na severu Itálie jako řidič sanitky. Jednoho dne se v místním lazaretu seznámí s britskou ošetřovatelkou Catherine Barkleyovou (Jennifer Jonesová) a vášnivě se do ní zamiluje. Frederick ale dostává rozkaz k přesunu do hor společně s italskou armádou, kde probíhá rakousko-německá ofenzíva. Den před svým odjezdem se ještě jednou rozhodne navštívit Catherine a vzplane mezi nimi milostné pouto, které mu o to víc znesnadní odchod na frontu. Během krutých bojů v zasněžených horách se Frederick nebojí nasazovat vlastní život pro záchranu ostatních vojáků, sám však utrpí vážné zranění.
Vysílání: 15.6., 00.10 hod., ČT2

Mansfieldské sídlo
Štěstí v manželství je věcí náhody. Ale i náhodě lze občas trochu napomoci. Britský film, natočený podle stejnojmenného románu Jane Austenové (1999). Hrají: F. O´Connorová, J. Lee Miller, A. Nivola, E. Davidtzová, H. Pinter, L. Duncanová a další. Scénář a režie Patricia Rozemaová. Chudá pozemskými statky, ale bohatá duchem. Taková byla Fanny Priceová. Nebylo jí ještě ani jedenáct let, když přijela na Mansfieldské panství. Netušila tehdy, že jí bude souzeno žít v sídle svých příbuzných zpola jako služka, zpola jako trpěná rodinná přítěž. Ale Fanny je silná osobnost, která se dokáže přes tušené i zjevné ústrky přenést. Která dokáže vyrůst v půvabnou, inteligentní a sebevědomou dívku, schopnou vzepřít se dobovým konvencím a jít za hlasem svého srdce. Na rozdíl od mnoha jiných děl Jane Austenové (Rozum a cit, Pýcha a předsudek, Emma...), které byly většinou pro film či televizi převedeny několikrát, je Mansfieldské sídlo prvním filmovým přepisem. Je to třetí (a nejautobiografičtější) autorčin román, který ovšem nebyl v době svého vydání (1814) příliš příznivě přijat (prodalo se jen 1250 výtisků a nakladatel odmítl dotisky). Scenáristka a režisérka akcentovala autobiografické prvky tím, že z Fanny (na rozdíl od románu) udělala spisovatelku a pro její literární pokusy použila autentické mladické povídky, dopisy a deníky Jane Austenové. Navíc jí to umožnilo změnit Fanny z hrdinky poněkud pasivní ve skutečně sebevědomou, moderní ženu s bohatým vnitřním životem. Ideální představitelku Fanny našla v australské herečce Frances O´Connorové, kterou jsme i na naší obrazovce viděli (a ještě uvidíme) v řadě filmů (Zaplaťpánbůh potkal Lizzie, Líbej nebo zabij, Láska a jiné katastrofy) či v poslední době v seriálu Pan Selfridge. Pozoruhodná je účast Harolda Pintera, spisovatele a dramatika, v roli Sira Thomase Bertrama.
Vysílání: 19.6., 20.55 hod., ČT2
Opakování: 20.6., ČT2

Fantastická cesta
Uvnitř vašeho těla je to mnohem dobrodružnější, než si myslíte. Zmenšený lékařský tým putuje až do pacientova mozku a nemá to snadné! Americký film, oceněný dvěma Oscary (1966). Hrají: S. Boyd, R. Welshová, E. O‘Brien, D. Pleasence, A. O’Connell, W. Redfield, A. Kennedy a další. Režie Richard Fleischer. Agent CIA Grant pomůže československému vědci Janu Benešovi utéct do Spojených států. Avšak tam Beneše málem zabijí nepřátelští agenti a vědec zůstane v kómatu s poraněným mozkem. Americká armáda má eminentní zájem na tom, aby Beneš žil. Vědec totiž zná způsob, jak vyřešit problémy spojené s novým vynálezem, použitelným v armádě i v lékařství. Tím vynálezem je schopnost zmenšit věci i lidi na velikost mikrobu a dopravit je například do lidského těla. A právě to nyní tým specialistů udělá. Grant se musí jako bezpečnostní dohled přidat ke čtyřem odborníkům, kteří jsou ve speciální ponorce dopravení injekční stříkačkou do Benešovy tepny. Jejich cílem je proniknout do vědcova mozku a tam laserem uvolnit nebezpečnou krevní sraženinu. Jenže brzy nastanou nečekané problémy. Pro výpravu miniaturních vědců začíná závod s časem, s Benešovým imunitním systémem i s neznámým sabotérem.
Snímek získal Oscara za nejlepší výpravu v barevném filmu a za nejlepší vizuální efekty. Nominován byl ještě za kameru, střih a nejlepší zvukové efekty.
Vysílání: 19.6., 23.40 hod., ČT2

Kmotr II
Jsme větší než U.S. Steel. Al Pacino a Robert De Niro v hlavních rolích pokračování slavné mafiánské ságy, oceněné šesti Oscary (1974). Dále hrají: R. Duvall, D. Keatonová, T. Shireová, J. Cazale, L. Strasberg, M. V. Gazzo, R. Bright, G. Moschin a další. Režie Francis Ford Coppola (Premiéra). Mimořádný úspěch Kmotra (1972) ve světových kinech logicky vedl k okamžitým úvahám o natočení pokračování, k němuž koneckonců vybízel i relativně otevřený konec originálu. Coppola, který tímto snímkem získal v Hollywoodu nesmírný respekt, ovšem nejdřív svého vlivu využil k realizaci osobního projektu Rozhovor (vyznamenaného mj. Zlatou palmou na MFF v Cannes, ale komerčně neúspěšného). Scénář Kmotra II, jenž je znovu společným dílem autora původní předlohy a režiséra, rozvíjí dvě dějové linie. Jednak další osudy nového kmotra Michaela Corleona (Al Pacino), ovládajícího své impérium z rozsáhlého sídla v nevadském Lake Tahoe, a jednak začátky mladého Vita Corleona (Robert De Niro) v New Yorku 20. let, jež jsou obsaženy i v Puzově původní knize. Michael musí čelit nejen svým konkurentům z podsvětí, zejména Hymanu Rothovi (pozoruhodná kreace slavného hereckého pedagoga Lee Strasberga), který využívá informací zhrzeného Michaelova bratra Freda (John Cazale), ale také zvýšenému zájmu orgánů spravedlnosti, jež v průběhu druhé poloviny 50. let, kdy se Kmotr II odehrává, zintenzivnily svou kampaň proti organizovanému zločinu. Michael své obchodní zájmy uhájí, přes nedobrovolné opuštění hazardních aktivit na revoluční Kubě, ovšem cena je vysoká. Předčasně zestárlý, zahořklý kmotr je ještě nelítostnějším šéfem než jeho otec, ale rodinné vazby, tvořící páteř prvního filmu, zmizely. Michael zůstává osamocený. Bez bratra, kterého nechal zabít, i bez manželky, která od něho odešla. Kmotr II je stejně výjimečným dílem jako originál, na který navazuje. Mnozí dokonce tvrdí, že lepším. Coppola se tu jako režisér představuje ve špičkové formě, navíc posílené neotřesitelným postavením režisérské hvězdy. Už nemusel bojovat o výši rozpočtu jako v případě prvního filmu (který se z finančních důvodů měl původně odehrávat v současnosti), ani o herce, jež hodlal angažovat. Ve všem měl naprosto volnou ruku. Prozřetelným se ukázalo obsazení málo známého Roberta De Nira jako mladého Vita Corleona, jehož elektrizující herectví tu získává na přesvědčivosti také citlivým využitím sicilského dialektu, který v raných scénách nahrazuje angličtinu. Jeho osud v nové zemi, kam musel uprchnout ze sicilské vesničky, jež mu dala jméno, ostře kontrastuje s údělem jeho syna. Vito buduje svoji pozici prakticky z ničeho, dokáže využít každé příležitosti, neštítí se násilných prostředků, pokud je považuje za nutné a efektivní, ale základem je pro něho rodina. Pokračování Kmotra se stalo prvním „sequelem“, který získal Cenu Akademie za nejlepší film. Nezůstalo ovšem u jediného Oscara. Kmotr II v tomto ohledu překonal originál celkem se šesti soškami; další cenu mu Akademie udělila za nejlepší režii (ta Coppolovi v prvním případě unikla ve prospěch Boba Fosseho za Kabaret), scénář, výpravu, hudbu (slavný italský skladatel Nino Rota, opominutý u prvního dílu kvůli zařazení již použitých motivů z jiného filmu, tady spolupracoval s režisérovým otcem Carminem Coppolou) a konečně za fenomenální De Nirův výkon ve vedlejší roli.
Vysílání: 20.6., 20.00 hod., ČT2

Grissomova banda
Unést dceru milionáře? To není pro rodinu gangsterů žádný problém. Ten nastává, až když se do ní jeden z nich zamiluje. Americký akční kriminální film natočený podle předlohy J. H. Chase (1971). Hrají: K. Darby, S. Wilson, T. Musante, I. Daileyová, R. Lansing a další. Režie Robert Aldrich (Premiéra). Horko k zalknutí, vyprahlá země a otravné mouchy – taková umí být americká Missouri, kde se v gangsterském příběhu zasazeném do 30. let rozhodne banda drobných kriminálníků okrást Barbaru Blandishovou (Kim Darbyová), dceru kansaského milionáře. Akce se zločincům ale zkomplikuje a jsou nuceni slečnu unést. Druhý den ráno k jejich úkrytu dorazí rodinný gang Grissomových, co únosce zabije a Barbaru si odváží sebou. Hlavou tohoto klanu je Gladys „Matka“ Grissomova (Irene Dailey) a její plán je prostý – chce za dívku výkupné jeden milion dolarů. Vězněná Barbara je vystavena psychickému i fyzickému trýznění, a k tomu všemu se do ní zamiluje přihlouplý a psychopatický člen rodiny Slim (Scott Wilson), co se jí zcela hnusí. Po nějakém čase jí neustále odmítaný a rozrušený Slim prozradí, že kdyby nebylo jeho, jako jejího ochránce, byla by již dávno mrtvá. Pro rodinu totiž představovala hrozbu a nikdy ji neměli v plánu vydat. Barbara rázem pochopí, že jedině Slim je její nadějí jak zůstat naživu, a tak se mu podvolí. Na stopě únoscům je ale soukromý detektiv Dave Lenner (Robert Lansing).
Vysílání: 20.6., 23.20 hod., ČT2

Vera Cruz
Gary Cooper a Burt Lancaster jako ochránci dostavníku převážejícího zlatý poklad. Americký výpravný western (1954). Dále hrají: C. Romero, E. Borgnine, S. Montielová, G. Macready, Ch. Bronson, D. Darcelová a další. Režie Robert Aldrich. Dobrodruh Joe Erin a bývalý generál z války Severu proti Jihu jménem Benjamin Trane, se stávají ochránci dostavníku převážejícího dámu z vyšší společnosti a utajené zlato. Oba tají soukromý zájem o poklad, který má posloužit k nákupu zbraní. Kromě nich se ale o dostavník s pokladem zajímají také bandité a vzbouřenci v Mexiku. Známý americký režisér Robert Aldrich, který se proslavil svými drsnými a často nekonvenčními snímky (Apač, Velký nůž, Grissomova banda, Ulzanův nájezd, Podivná spravedlnost), zrežíroval výpravný western, který svými morálně lhostejnými charaktery ovlivnil řadu následovníků žánru, v popředí se Sergiem Leonem čí Samem Peckinpahem. Ne nadarmo si Vera Cruz vysloužilo poněkud přehnanou nálepku prvního „špageťáku“. Snímek byl dále nezvyklý svou volbou lokací (mj. Teotihuacán s pyramidou Slunce), které obohatily ikonické fordovské panoráma Monument Valley. Z produkční perspektivy byl snímek také zajímavý tím, že byl natočen výrobním procesem SuperScope, „širokoúhlou“ technikou 35 mm, která měla v patentové válce 50. let konkurovat náročnějšímu a dražšímu procesu CinemaScope.
Vysílání: 21.6., 20.00 hod., ČT2

Ingmar Bergman – tvář bez masky
Přelomový rok legendárního švédského režiséra. Francouzský dokument. Mnoho slavných tvůrců má svou třináctou komnatu, která veřejnosti zůstane navždy uzavřena. Takovou bylo například legendární zmizení Agathy Christie v roce 1926. Slavný švédský režisér Ingmar Bergman sice v roce 1965 nikam nezmizel, ale tento rok – a spolu s ním okolnosti vzniku jednoho z jeho nejslavnějších snímků Persona – už navždy zůstane obestřen tajemstvím a nejasnostmi. Bergman byl tehdy již světově uznávaným režisérem. Měl za sebou takové filmy jako Úsměvy letní noci, Večer kejklířů, Sedmá pečeť či Léto s Monikou. Hodně pracoval i v divadle. A pak náhle, jako blesk z čistého nebe, přišla nemoc. Nebo ne? Nechal se slavný umělec hospitalizovat jen naoko, nebo tolik prožíval přípravy Persony a šlo o psychosomatické zhroucení? Na to hledají odpověď tvůrci francouzského dokumentu, v němž hovoří jeho bývalá životní partnerka a dvorní herečka Liv Ullmannová, francouzský režisér Arnaud Desplechin a z archivních záběrů i sám Ingmar Bergman.
Vysílání: 19.6., 00.10 hod., ČT art
Opakování: 25.6., ČT art

Krajina stínů
K čemu je láska, když její ztráta tolik bolí? Anthony Hopkins a Debra Wingerová v osudovém setkání spisovatelů C. S. Lewise a J. Greshamové. Britský film (1993). Dále hrají: J. Wood, E. Hardwicke, J. Mazzello a další. Režie Richard Attenborough. Clive Staples Lewis je světu znám především jako autor sedmi (dnes již téměř kultovních) knih pro děti Letopisy Narnie a nábožensky laděných traktátů o lásce a utrpení. Svůj osamělý život však tento upjatý profesor trávil ve výlučně duchovním prostředí oxfordské intelektuální smetánky a jeho životní zkušenosti byly vlastně velmi omezené. Setkání s o mnoho let mladší vitální Američankou, básnířkou Joy Greshamovou jej vytrhlo z pohodlné mládenecké existence a dalo mu okusit jak nečekané štěstí, tak nejhlubší žal. William Nicholson napsal původní verzi tohoto skutečného příběhu jako televizní inscenaci pro BBC, pak ji přepracoval na úspěšnou divadelní hru a konečně na filmový scénář. Snímek získal cenu Alexandra Kordy, udělovanou Britskou Akademií za mimořádný britský film roku, Anthony Hopkins cenu Britské Akademie pro nejlepšího herce. Dvojnásobná nominace na Oscara (za scénář a Debra Wingerová za nejlepší herečku).
Vysílání: 20.6., 21.15 hod., ČT art