zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Filmy a dokumenty k 30.výročí Sametové revoluce

Jiří Macháček (Toman)

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Sametové stopy: Sametová revoluce
30 let svobody ve 30 obrazech uznávaných fotografů pohledem režiséra A. Ziky. První díl – rok 1989, Jan Šibík, Sametová revoluce (Premiéra). Cyklus krátkých dokumentů ukazuje zlomové okamžiky naší doby od listopadu 1989 až do současnosti. Ikonické fotografie svým obsahem, významem, ale i přesahem symbolizují dění, události či náladu ve společnosti daného roku. Cyklus zahajuje Jan Šibík slavnou fotografií z listopadu 1989 s názvem Sametová revoluce. Jde o fotografii z Národní třídy, kde se poprvé střetl průvod studentů se složkami SNB. Režisérem cyklu je Adolf Zika.
Vysílání: 17.11., 20.00 hod., ČT1

Toman (2/2)
Jiří Macháček ve filmovém dramatu z poválečného Československa, zachycujícím na osudech šéfa československé zahraniční rozvědky bezprostřední přípravu komunistického puče v únoru 1948 po poválečných volbách a kariérní konec rozporuplné postavy Tomana. Televizní premiéra druhé části koprodukčního snímku ČT. Dále hrají: K. Winterová, K. Boková, M. Taclík, S. Majer, R. Luknár, T. Pauhofová a další. Scénář Z. Šimandlová. Kamera T. Sysel. Režie O. Trojan (Premiéra). Příběh rozporuplné osoby Zdeňka Tomana (J. Macháček), šéfa naší zahraniční rozvědky, který významně ovlivnil vývoj v poválečném Československu, bezskrupulózního obchodníka s obrovskou mocí a zásadním úkolem: sehnat peníze, které komunistům vyhrají volby. A Toman peníze sehnat uměl. Pro sebe, pro rodinu i pro stranu. Šmelina, vydírání, kasírování válečných zločinců i jejich obětí. Neštítil se ničeho. Cena, kterou za svou kariéru zaplatil on i jeho blízcí, byla pak vysoká. Film odkrývá období tzv. třetí republiky, temné roky 1945–1948, a příběh člověka, o kterém se nikdy nemluvilo. Zdeněk Toman, šéf Československé zahraniční rozvědky v období tzv. třetí republiky (1945–1948), šmelinář, podvodník a bezskrupulózní manipulátor s osudy mnoha lidí i z nejvyšších politických pater Československa a zahraničí, který se jak pro osobní profit tak i získávání financí nezbytných pro úspěch komunistického puče v roce 1948 neštítil kšeftovat s kýmkoli a s čímkoli. Byl osobou organizující odchod východoevropských Židů přeživších holocaust přes Československo do Palestiny, samozřejmě za tučné a neustále se zvyšující provize od židovských organizací. Stal se prvním vězněným vysokým komunistickým pohlavárem, který věděl příliš mnoho, a snad právě proto se mu podařilo celkem pohodlně uprchnout z vězení a dostat se do americké zóny v Německu. Druhá část zachycuje období od roku 1946 do komunistického puče a kariérní konec rozporuplného funkcionáře KSČ Tomana. Režisér a producent Ondřej Trojan přináší na plátno nejen napínavý thriller, ale i co nejvěrnější dobovou rekonstrukci skutečných událostí opírající se o nezvratná archivní a očitá svědectví.
Vysílání: 17.11., 20.10 hod., ČT1

Dnes před 30 lety
Tentokrát se s Jakubem Železným vrátíme v netradičním zpravodajském pořadu do listopadu 1989. Co se dělo během studentských protestů nejen v ulicích, ale také v kancelářích režimních představitelů, kteří je brutálně potlačili? Originální pohled na zlomové události dne 17. 11. 1989 (Premiéra). Před třiceti lety odstartovala studentská demonstrace sled událostí, které vyvrcholily pádem režimu o pouhých pár týdnů později. Povolená manifestace vysokoškolských studentů spontánně pokračovala z Albertova pochodem do centra Prahy, kde byla část demonstrantů uzavřena policejními kordony na Národní třídě mezi ulicemi Spálená a Mikulandská do pasti, ze které nebylo úniku. Poté proti pokojnému shromáždění brutálně zakročily oddíly Veřejné bezpečnosti a také protiteroristická jednotka Odboru zvláštního určení MV, tzv. červené barety. Mnoho lidí bylo zraněno, někteří z nich se dodnes potýkají s trvalými zdravotními následky. Přestože později vznikla vyšetřovací komise a událostmi se zabývalo mnoho historiků, dodnes nejsou všechny okolnosti, které k zásahu vedly, zcela vyjasněny. Netradiční zpravodajský pořad přenese diváky přímo do dění dne 17. listopadu a poodhalí zákulisní souvislosti z pohledu aktuálních historických poznatků. I tentokrát budeme dění rekonstruovat pomocí soudobých zpravodajských prostředků. Ty už v roce 1989 mohla tehdejší ČST částečně využít, kdyby nebyla ovládána stranickým vedením a cenzurou. Vydejte se proti proudu času spolu s moderátorem Jakubem Železným, reportéry, historiky a pamětníky.
Vysílání: 17.11., 21.25 hod., ČT1

Konec věčných časů
Rok 1989 podle denních zpráv Státní bezpečnosti v podání O. Kaisera. Akce nezávislých iniciativ i jednotlivců, které ve výsledku způsobí pád režimu. Režie M. Kučera (Premiéra). 17. listopad 1989 byl vyvrcholením procesu, který započal v české společnosti mnohem dříve. Širší podporu veřejnosti nabyl nejpozději na počátku roku 1989. Oficiální i neoficiální sdružení i jednotlivci, kteří se dostali do konfliktu se systémem státně řízeného myšlení a hospodářství, měli v té době již dostatečný potenciál na to, aby se v tehdejší ČSSR začala formovat občanská společnost. Hlasy dosud mlčící většiny způsobovaly ÚV KSČ značné starosti. Pozornost jim proto věnovala i Státní bezpečnost. Z monitoringu StB předávaného ÚV KSČ navíc vyplývá, že vládnoucí moc se už nemohla spolehnout ani na členy vlastní strany, ani na příslušníky sovětské armády, prostě na nikoho. Dokumentární kabaret Konec věčných časů se odehrává od půlnoci 14. ledna do odpoledne 17. listopadu roku 1989 na různých místech České republiky. Kromě O. Kaisera, který tlumočí denní zprávy StB, v něm jako mluvčí účinkují Zdeňka Patoušová, Anna Freimanová, Pavel Kačírek, Hana Holcnerová, Jan Rampich, Jindřich Petrlík, Bára Štěpánová, Roman Rákosník, Stanislav Devátý a Jana Dvorská. V archivních materiálech Československé televize dále vystupují tehdejší moderátoři zpráv, ministr obrany ČSSR M. Václavík, vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze M. Štěpán a generální tajemník ÚV KSČ M. Jakeš.
Vysílání: 12.11., 21.00 hod., ČT2
Opakování: 13.11., ČT2

Dvojí tvář spartakiád
Nejmasovější a nejpropracovanější politický rituál celého východního bloku, nebo svého druhu lidový karneval? Střihový dokument Terezy Bernátkové se na fenomén hromadného cvičení dívá nejen pohledem propagandy, ale i samotných cvičenců (Premiéra). Díky bohatému množství archivních materiálů vás zveme k ponoru do minulosti československých spartakiád, které byly jednou z výstavních skříní minulého režimu. Pět spartakiádních ročníků představuje proměny socialistické společnosti. Zatímco v roce 1955 ukazovaly spartakiádní sestavy společnost jako dokonale fungující stroj, v šedesátých letech se nosilo rozjásané pojetí spartakiády s lidskou tváří, které se v normalizačních letech proměnilo v doklad jistoty, stability a rodinného štěstí, aby se v závěrečném roce 85 za doprovodu hitu Michala Davida proměnilo v jeden velký mejdan. Co se naopak neměnilo, byla dokonale zvládnutá organizace celé akce od technického zázemí Strahovského stadionu, přes logistiku statisíců cvičenců, zásobování potravinami až po hromadnou dopravu. Spoluautorem scénáře je historik Petr Roubal – držitel ceny Magnesia litera za naučnou literaturu.
Vysílání: 12.11., 21.55 hod., ČT2
Opakování: 13.11., ČT2

Polojasno
Události 17. listopadu 1989 ve filmovém přepisu knihy Václava Bartušky aneb polodokumentární rekonstrukce studentského vyšetřování (1999). Hrají: O. Kavan, V. Ptáčník, R. Hrušínský, J. Vinklář, J. Hrušínský, L. Roman, V. Postránecký, P. Janiš, T. Vilhelmová a další. Kamera M. Šec. Režie F. Renč. Strhující polo hraný dokument F. Renče vypráví o událostech, které znamenaly pád komunismu v Československu a uvádíme jej u příležitosti výročí třiceti let, které uběhly od těchto událostí. Na podkladu knihy pamětí přímého účastníka studentského pochodu 17. 11. 1989 a člena vyšetřovací komise, studenta Václava Bartušky, i s použitím skutečných dokumentárních záběrů v kombinaci s hranými situacemi vznikl film v žánru politického thrilleru. Po agresivním zásahu proti studentské demonstraci 17. 11. na Národní třídě, kdy se dějiny hnaly rychlým krokem vstříc demokracii, vznikla na nátlak veřejnosti v parlamentu nezávislá komise pro vyšetřování průběhu, příčin a především zodpovědnosti tohoto zásahu. Jejími členy byli zvoleni i dva studenti – R. Kříž a V. Bartuška. Jsme svědky složitého vyšetřování komise, která takřka neměla žádné pravomoci, jíž do očí lhali nebo mlžili zástupci z řad estébáků i policejních složek. Pravdu v době, kdy ještě vládla StB, nebo si to aspoň myslela, včetně jejího šéfa – tedy generála Lorence, nebyl velký zájem zjistit. Student Bartuška prožívá i soukromá intimní sblížení a zklamání, za nimiž stojí StB. Svou touhou po zjištění pravdy o zásahu se spolu se svým kolegou komisi vymyká. Pokusí se o proniknutí do tajů ministerstva vnitra, ale ani tato snaha není korunována definitivním odhalením pravdy.
Vysílání: 12.11., 22.50 hod., ČT2

České století: Poslední hurá (1989)
Pád komunistického režimu a tajemství klíčových momentů sametové revoluce. Film z unikátní série, která rozkrývá tabu důležitých mezníků našich moderních dějin (2014). Hrají: M. Daniel, J. Lábus, O. Kaiser, R. Luknár, J. Plesl, M. Hanuš, A. Švehlík, D. Rous, T. Hofová, F. A. Brabec, J. Sklenář, J. Havelka, V. Jiráček a další. Scénář P. Kosatík. Kamera M. Krejčí. Režie R. Sedláček. Pohled do nitra sametové revoluce. Po letech komunistické totality vzniká něco nového, není ale úplně jasné, co. Všechno se teprve formuje. První úžasná, nepředstavitelná změna: jednání Občanského fóra s komunistickým premiérem Adamcem. Na to první nebyl Václav Havel ještě ani připuštěn, ta další už se odehrávala s ním v čele. Setkání dvou světů, které k sobě musejí hledat nějakou cestu, země to potřebuje. A je to cesta složitá. Zpočátku obě strany hrají vabank, Havel to cítí stejně jako Adamec. Ale pak přichází shromáždění na Letné, které celý proces dynamizuje. Oni mají ulice, co máme my, ptají se komunisté, kteří cítí svou slabost. Adamec vnáší do politické hry svou důležitou kartu, rezignaci. A Husák ho tlačí na funkci prezidenta místo sebe. To je rozhodující okamžik, který před Občanské Fórum klade nesmírně důležitou, protože zcela praktickou otázku: kdo bude novým prezidentem? A Václav Havel se musí zásadně rozhodnout o své budoucí roli. Je to složitý a poněkud absurdní okamžik, především pro Havla. Ale musí ho sám v sobě překonat, aby to, co začalo, bylo také dokončeno. Ale i komunisté stojí před kruciální otázkou – obrátí se k minulosti, nebo k budoucnosti? Objevuje se nový pretendent na místo premiéra, Marian Čalfa. Komunista, ministr bývalé vlády. Dokáže ho Občanské Fórum přijmout? Překážky jsou velké, ale události prudce eskalují, je nezbytné se domluvit. Čalfa svým způsobem překvapuje, je schopen chápat, co se opravdu děje a adekvátně tomu se rozhoduje. A k původní nepolitické politice Občanského fóra přidává politiku skutečnou, reálnou. Klíčová chvíle rozhovoru mezi Havlem a Čalfou, odehrávající se v prostoru zajištěném proti odposlechu, ukazuje podstatu problému, před kterým nelze nijak uhnout. Havel volí – ale je tu ještě jedna překážka, Alexander Dubček. I rozhovor s ním představuje klíčovou chvíli, prakticky vedoucí k definitivnímu vítězství sametové revoluce. Václav Havel, zastánce nepolitické politiky, se sám stává politikem v plném smyslu toho slova. A československým prezidentem. Televizní rekonstrukci historických uzlových momentů prosince roku 1989 uvádíme k třicetiletému výročí událostí, které změnily chod státu i dějiny našeho národa.
Vysílání: 16.11., 17.20 hod., ČT2

Poselství Jana Palacha
Dokumentární film režisérky Kristiny Vlachové s unikátními archivy osvětluje v řadě souvislostí čin statečného studenta, který měl roku 1969 zburcovat národ k odporu proti okupaci Československa a před 30 lety se stal impulsem k završení boje za svobodu. Dne 19. ledna roku 1969 zemřel v pražském Borůvkově sanatoriu student filozofické fakulty Jan Palach, který se tři dny předtím z vlastní vůle zapálil před budovou Národního muzea. Svůj hrdinský čin spáchal na protest proti postupující letargii a malomyslnosti našeho národa po srpnové okupaci. Bohužel, společnost již tehdy neměla sílu přesáhnout jeho čin v rozhodném vzdoru, Palachova oběť nicméně marná nebyla a po dvou dekádách došlo k jejímu symbolickému naplnění. V lednu 1989 se vzpomínka na Palachův čin stala impulzem k týden trvajícímu protivládnímu protestu, který předznamenával listopadové události. Tento do té doby nejrozhodnější a brutálně potlačený akt občanského odporu vůči režimu vstoupil do povědomí jako Palachův týden. Dnes je Palach pro mnohé mladé lidi "hrdina z učebnice". Režisérka Kristina Vlachová se ve svém unikátním dokumentárním filmu soustředila na Palachovo rodinné zázemí, přátele, spolužáky i pedagogy, aby osvětlila motivy jeho rozhodnutí. Rovněž uskutečnila rozhovory s řadou bezprostředních svědků jeho činu a bohatě čerpala z archivů Ministerstva vnitra ČR, které vydaly nové dokumenty, dosud neznámé fotografie a další informace o Janu Palachovi. Našly se v nich i do té doby nezveřejněné filmové záběry z jeho pohřbu a z demonstrací, které pak následovaly. Tento film by tak měl přispět k tomu, abychom lépe porozuměli smyslu Palachovy absolutní oběti, díky jejímuž symbolickému významu pro následující generaci si dnes připomínáme 30 let od znovunabytí svobody.
Vysílání: 17.11., 10.05 hod., ČT2

Kde jsi byl, když hřmělo?
Dnes tomu je 30 let, co se na Národní třídě střetlo několik tisíc studentů s několika stovkami policistů. Autoři dokumentu Č. Franěk, V. Kučera a J. Bouma pátrali, co v těchto rozhodujících chvílích dělali někteří známí Češi (1999). Sametová revoluce vypukla spontánně a při jejím samotném průběhu mnozí občané ani netušili, jak zásadní proces ovlivňující celou budoucnost země právě probíhá v ulicích. Zatímco studentský průvod kráčel z Albertova do centra Prahy a policejní komanda chystala pendreky, abychom dnes v učebnicích dějepisu mohli číst o znovunabytí svobody, někteří dnešní politici seděli ve vazbě a někteří tehdejší začínali přemýšlet o tom, jak se té vazbě vyhnout. V Národním divadle se zrovna hrálo o revoluci francouzské, ale v podstatě to byl běžný, sychravý pátek, kdy většina lidí utíkala před reálným socialismem do bezpečí hospod a „víkendhausů“, aby se zde těšila nadějí, že to jednou rupne... V dokumentárním snímku budou na tento podvečer vzpomínat mj. B. Rösner, J. Ruml, M. Knížák, I. Mašek. Vzpomenete si, co jste dělali vy?
Vysílání: 17.11., 11.35 hod., ČT2

Něžná ´89
Něžná revoluce na Slovensku. 21 něžných dní, během kterých se zhroutil režim. Nebyla to jen Bratislava a Náměstí SNP, ale celé Slovensko. Starý režim se rozpadal, ale pod nálepkou porozumění se už rodily zárodky budoucích konfliktů. Začala se formovat nová politická scéna. Režie Peter Gerža. Slovenský dokument v původním znění (Premiéra). Roku 1989 se říká rok zázraků. Zmizel starý svět rozdělený ideologiemi, zbavili jsme se bezprostředního ohrožení jadernou apokalypsou, skončila éra nesvobody. V tom roce v Sovětském svazu vládl Gorbačov a vrcholila jeho perestrojka. Ekonomické a politické problémy způsobily, že se východní velmoc pomalu vzdala nadvlády nad středoevropskými zeměmi. V Československu vznikly desítky nových iniciativ, svoje stanoviska a protesty sepisují i slovenští sociologové a herci. Jak probíhal podzim roku 1989 v Bratislavě a na celém Slovensku? 17. listopad zmobilizoval lidskou solidaritu a ledy se prolomily i na Slovensku. Nejprve padl komunistický monopol na televizní vysílání a informace, potom zakotvení vlády jedné strany ústavou a nakonec československé železná opona. Tři pilíře padly za 21 dní.
Vysílání: 17.11., 12.25 hod., ČT2
Opakování: 18.11., ČT2

Hledači pevného bodu
Časosběrný dokument zachycující životy Michaela Kocába, Martina Mejstříka, Krištofa Rímského a Jana Rumla od jejich angažmá v listopadových událostech, od nichž dnes uplynulo 30 let, po začátek nového tisíciletí (2001). Scénář a režie P. Koutecký. Kamera S. Slušný. Po dvanáct let sledoval filmový štáb jedinečného režiséra a scénáristy Pavla Kouteckého osudy čtyř mužů, kteří v listopadu 1989 významně zasáhli do veřejného života – hudebníka a politika Michaela Kocába, tehdejšího studentského vůdce Martina Mejstříka, studenta a budoucího herce Krištofa Rímského (který se jako školák zúčastnil zlomové demonstrace na Národní třídě) a politika a bývalého disidenta Jana Rumla. Unikátní dlouhodobý filmový projekt ukazuje na rozsáhlé časové ploše životní příběhy aktérů s jejich hledáním, nalézáním a také s jejich životními ztrátami. Odráží nejen jejich osobní osudy a rozhodování, ale také proměny společnosti, jejíž demokratizační proces neprobíhal hladce a pro mnohé z listopadových aktérů skončil hořkým vystřízlivěním. Film byl vytvořen z materiálů postupně natočených v rámci dlouhodobého projektu Asociace Film&Sociologie "PO LETECH", v jehož průběhu časosběrně vznikly tři dokumentární snímky. "Hledači pevného bodu" z těchto filmů vycházejí, ovšem na rozdíl od nich tentokrát nesledujeme jednotlivé postavy odděleně, nýbrž paralelně, díky čemuž autoři snímku zdůraznili vzájemné myšlenkové i životní souvislosti svých hrdinů.
Vysílání: 17.11., 13.25 hod., ČT2

Za co jsme cinkali klíči
Hodnocení událostí Sametové revoluce, jejíž 30. výročí si dnes připomínáme, očima elit i lidí, kteří se dostali do záře reflektorů jen na pár vteřin. Dokument Petra Jančárka a historika Jiřího Suka (2009). Jubilejní výročí 17. listopadu a jeho aktéry připomínáme dokumentárním snímkem, jenž se na pozadí událostí sklonku roku 1989 zabývá vznikem a vývojem politického hnutí Občanské fórum. Během revolučního procesu se jednalo o klíčovou opoziční platformu sdružující občanské nezávislé aktivity. Tehdejší euforii a pokládání základů plnohodnotné občanské společnosti připomínají záběry Originálního videojournalu, s nimiž se konfrontují bezprostřední účastníci dění – ať už jde o budoucí politiky, bývalé studenty, příslušníka bezpečnostních složek či umělce. Jejich komentář nás provede od masových manifestací k prvním svobodným volbám a obsáhne i zpětné zhodnocení dosažených cílů ve srovnání s dobovými předsevzetími Občanského fóra.
Vysílání: 17.11., 15.20 hod., ČT2

Tenkrát
Události 17. listopadu 1989, díky nimž dnes slavíme 30 let od návratu demokracie, mapuje prostřednictvím výpovědí významných osobností dokument R. Sedláčka a R. Procházky (1999). Film Roberta Sedláčka a Radima Procházky "Tenkrát" se zabývá událostmi 17. listopadu 1989 prostřednictvím svědectví stěžejních aktérů tohoto dne. Těch se tvůrcům podařilo získat na čtyři desítky. Časový odstup od historické události umožňuje osobnostem jako byl Šimon Pánek, Michael Kocáb, Milan Kňažko či Jiří Dienstbier hovořit otevřeně a věcně, čímž zákonitě dochází k narušování vžitých stereotypů. Politická jednání před námi defilují jako dramatické i komické etudy s předpokládanými i nečekanými scénáři. Zpřítomnění principu hry v kontextu politiky na dějinném příkladu, který je jedním z historických východisek naší současnosti, nabízí příležitost k zamyšlení nad motivacemi a předpoklady politiků a jejich jednání. V tomto smyslu můžeme film "Tenkrát" vnímat i pod hypotetickým názvem "Dnes", protože i v naší současnosti jde v souvislosti s politikou o to, že se bez vědomí jednotlivých politických kontextů ocitáme v politickém bezvědomí.
Vysílání: 17.11., 15.50 hod., ČT2

Příběhy 20. století II.: Studenti (11/16)
Od 17. listopadu 1989 se v Čechách traduje, že komunismus „zbourali studenti“. Jak to ale vlastně bylo? Lze tvrdit, že na čs. vysokých školách vládla proreformní a protirežimní atmosféra? Nebo do poslední chvíle představovaly spíše konformní složku společnosti? Scénář A. Drda. Režie V. Portel (Premiéra). Jak se přihodilo, že se z části předlistopadových členů SSM, kteří například často nechtěli mít nic společného s disentem, protože se báli vyhazovu z vysoké školy, stali v poslední chvíli revolucionáři? Za normalizace se československé vysoké školy rozhodně nejevily jako „líheň“ opozičních a reformních názorů, už jen proto, že mladí lidé byli soustavně vydíráni: museli být politicky poslušní, aby se na studia vůbec dostali, nesměli na sebe příliš upozorňovat, aby nebyli vyhozeni. Za všechny občanské ústupky sice nezískali příliš kvalitní vzdělání (to platilo zvláště pro humanitní obory, méně například pro medicínu či technické směry), zato však získali naději na trochu pohodlnější život, a muži pak také jistotu, že na povinné vojenské službě prožijí jen rok namísto dvou. Jak se do dění na vysokých školách promítal úpadek režimu? Jakou podporu měla mezi studenty demonstrace v listopadu 1989? Ve filmu vzpomínají Monika Pajerová, Martin Klíma a další.
Vysílání: 17.11., 18.15 hod., ČT2
Opakování: 18.11., ČT2

4.11.2019 10:11:40 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 13 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bílá voda (MdB)

Články v rubrice - Z éteru

Filmové tipy 12. týden

Andělské oči

Teroristka
Iva Janžurová v titulní roli černé komedie o tom, že westernoví hrdinové ještě nevymřeli. Koprod ...celý článek


Výtvarné tipy 12. týden

Jaroslav Plesl (Skryté skvosty II. )

Skryté skvosty II. (3/10) - Zlatá Koruna
Herec Jaroslav Plesl prozradí, co se návštěvník obyčejně nedozví a ...celý článek


Leni Riefenstahlová – konec mýtu

Leni Riefenstahlová

Leni Riefenstahlová – konec mýtu
Nejkontroverznější filmařka všech dob dala svůj velký talent k dispo ...celý článek


Literární tipy 12. týden

Příběhy rukopisů: Bídníci Victora Huga

Úsměvy Bohumila Hrabala
Jaromír Hanzlík skrze filmové ukázky připomíná osobnost a tvorbu spisovatele Bohumi ...celý článek


Filmové tipy 13. týden

Poslední závod

Poslední závod
Krkonoše, 1913. Schyluje se k lyžařskému závodu na 50 kilometrů, v němž se Češi poprvé utkaj ...celý článek


Bohumil Hrabal legendární spisovatel

Hrabalova chata
Legendární chata slavného spisovatele prochází rekonstrukcí. Středočeský kraj koupil chatu ...celý článek


Oceňovaný film Paříž, 13. obvod

Paříž, 13. obvod

Paříž, 13. obvod
Život mladých Pařížanů bojujících o své místo na slunci. Francouzský film oceněný Zlatou p ...celý článek


Výtvarné tipy 13. týden

Za zvukem valašského dřeva

Velechrám v Ulmu – nejvyšší kostel světa
Staleté osudy a současný život výjimečné gotické stavby. Něm ...celý článek


Filmový portrét Anny Kareninové

Anna Kareninová (Je nalezena tím, koho hledá)

Je nalezena tím, koho hledá
Filmový portrét ceněné české překladatelky Anny Kareninové, která zítra slaví s ...celý článek


Velikáni filmu... Franco Zeffirelli

Ch. Gainsbourgová (Jana Eyrová)

Jana Eyrová
Chtěli z ní vychovat poslušnou ovci. Vyrostla v sebevědomou mladou ženu. Britský koprodukční fi ...celý článek



Časopis 13 - sekce

DIVADLO

Dubnové tipy z Divadla Viola

Hugo Haas a Adina Mandlová

Inscenace Michelangelo: mramorová horečka v úterý 9. dubna od 20 hodin ve Viole nabídne silný příběh génia a j celý článek

další články...

HUDBA

Habana Social Club poslední jízda v Praze a Brně

Habana Social Club

Skvělá hudba, vášnivý tanec a jedinečný příběh života na karibském ostrově. Hvězda kubánských nocí, skupina Ha celý článek

další články...