Scéna.cz 

Filmové tipy 46. týden

Alésia: Poslední bitva
Příběh porážky galských kmenů římským vojskem, vedeným Caesarem. Francouzské animodrama. Ve dvaapadesátém roce před naším letopočtem se odehrála bitva o Alésii mezi Římany vedenými Juliem Caesarem a Galy s Vercingetorixem. Došlo zde ke krutému střetnutí. Římané nehodlali nic riskovat, boji muže proti muži se vyhýbali. Skryti za opevněním, Galy zasypávali šípy a kameny. Obratný diplomat Caesar slíbil některým galským náčelníkům, že je ušetří na životě, pokud neprodleně ustoupí. Třetí den se sto tisíc mužů obrátilo na ústup. Poměr sil se opět zvrátil a Vercingetorix, uvězněný lstí v Alésii, nedokázal koordinovat pohyb sil. Nezbývalo než se Caesarovi vzdát. Nad Alésií se naposled vznášela ideální vize – sen o propojení galských kmenů, vědomých si – přes existující rozdíly – vzájemné sounáležitosti vyplývající z kořenů lidu, který žil na území Francie, Belgie, Švýcarska a Lucemburska. Galie se stala římskou provincií – začalo galsko-římské období; trvalo čtyři století a zásadním způsobem změnilo galskou civilizaci.
Vysílání: 15.11., 09.45 hod., ČT2
Opakování: 19.11., ČT2., 21.11., ČT2

Čiara
Jsou hranice, které překročíš jen jednou. Slovensko-ukrajinský film (2017). Hrají: T. Maštalír, E. Vášáryová, A. Hryc, E. Libezňuk, Z. Fialová, S. Boklan, R. Ziubina, K. Kanátová a další. Režie Peter Bebjak (Ve slovenském a ukrajinském znění s titulky) (Premiéra). Pětatřicetiletý Adam Krajňák je otcem tří mladých dcer, ale především hlavou slovensko-ukrajinského gangu, který se zabývá pašováním cigaret. S blížícím se vstupem Slovenska do Schengenského prostoru se však chystá velké zpřísnění hraničních kontrol a mezi pašeráckými skupinami vzrůstá napětí. Kvůli náhodně zmařenému kontrabandu nemůže Adam splatit dluh mocnému ukrajinskému mafiánovi Krullovi; navíc se staví proti jeho plánům na pašování tvrdých drog. Události nabírají příliš nečekaný spád a Adam bude muset překročit i hranice, které pro něj dosud byly tabu.
Vysílání: 16.11., 21.20 hod., ČT2

Pod jedním nebem (1/3)
Obyčejní lidé a jejich vypjaté osudy v soukolí ideologií, špionáže a rodinných vztahů. Německá minisérie z doby, kdy Berlín dělila zeď (2017). Hrají: T. Schilling, S. Helinová, F. Bechtová, B. Becker a další. Režie Oliver Hirschbiegel. Německá dramatická minisérie spřádá hustou síť mezilidských vztahů, které mají společného jmenovatele v rozděleném Berlíně sedmdesátých let. Dvacátník Lars Weber dokončuje u východoněmecké státní bezpečnosti výcvik na agenta „Romea“. Což znamená, že má být nasazen jako špión se specializací na navazování kontaktu s ženami za účelem získávání citlivých informací. Jeho první úkol jej zavádí do západního Berlína, kde má svůj šarm a naučené taktiky nasadit na Lauren Faberovou. Ta pracuje na americké odposlouchávací stanici Teufelsberg v britském sektoru a coby svobodná matka s rebelantským dospívajícím synem představuje z pohledu Larsových nadřízených ideální cíl. Další linie, které se s touto hlavní proplétají a protínají, zosobňuje např. Laurenina kolegyně a kamarádka Sabine Cutterové. Coby dcera vysoce postaveného důstojníka americké rozvědky také ona má svou krycí identitu. Přetvářka a skrývání vlastní podstaty jsou praktiky nejen agentů a pracovníků informačních služeb, ale i obyčejných občanů východního Německa. Platí to jednak o gay učiteli Axelovi, který kvůli lásce hledá cestu ven z Východu. Příležitost se mu naskytne, když se dozví, že někdo buduje tajný tunel, jenž má vést pod Berlínskou zdí. Stejně tak svá tajemství skrývá Klara, Larsova sestřenka a dcera Axelova pracovního kolegy. Coby nadaná plavkyně se pro své rodiče stává velkou nadějí na nemalé společenské výhody, které se ovšem neobejdou bez obětí. Páteř série tvoří propracovaný scénář z pera význačné britské scenáristky Pauly Milneové. Každá z pečlivě vyprofilovaných postav v sobě zrcadlí odlišné aspekty studené války a toho, jak dobová ideologie pronikala do života obyčejných lidí a podmaňovala si je. Nenásilně se tak zde potkávají motivy jako posedlost komunistického režimu sportovními úspěchy, které měly být dokladem prosperity a odhodlání komunistického lidu, ale také obecná role sportovních utkání jako ideologického nástroje. Dojde i na pečlivě zrekonstruované praktiky Stasi jednak při výcviku agentů, ale i na její výslechové metody založené na psychologickém teroru. Skrze figuru Axela se nepřímo připomíná, že homosexualita byla překvapivě dříve dekriminalizována ve východním než západním Německu. Minisérie vznikala jako velká mezinárodní produkce. Natáčení probíhalo primárně v pražských exteriérech i filmových studiích a sešly se na něm význačné talenty z různých koutů světa. Nejzvučnějším jménem, které také producenti všude vyzdvihují, je švédská herečka Sofia Helinová. Představitelka ikonické Sagy Norénové ze seriálu Most zde ztvárnila Lauren Faberovou. V dalších hlavních rolích jí skvěle doplňují mladé herecké talenty Tom Schilling (Válečná generace; Sakra, kluku) a Friederike Bechtová. Režie byla svěřena Oliveru Hirschbiegelovi, který začínal v televizní branži, ale následně na sebe mezinárodně upozornil celovečerním filmem Experiment (2001) a svou pozici řemeslně vytříbeného profesionála stvrdil mezinárodním hitem Pád Třetí říše (2004). Oscarová nominace na nejlepší cizojazyčný film Hirschbiegelovi otevřela cestu do zahraničí, kde realizoval např. Invazi (2007) s Nicole Kidmanovou a Danielem Craigem či životopisný snímek Diana (2013) Naomi Wattsovou. Do televizní sféry se vrátil již jako vyhlášený režisér v době, kdy médium díky trendu televize kvality mělo zcela jinou prestiž než v době jeho začátků na Komisaři Rexovi. Hirschbiegelovo jméno se objevuje pod prvními díly koprodukčního seriálu Borgia (2011) i u jednoho dílu historického seriálu TURN (2014) věhlasné americké kabelové stanice AMC. Pod společným nebem je prvním televizním projektem, který měl Hirschbiegel zcela ve své režii.
Vysílání: 16.11., 01.10 hod., ČT2

Touha zvaná Anada
Filmová balada o krásné dívce, kterou přinesla řeka, a o osudové milostné vášni. Česko-americký film (1969). Hrají: R. Marković, M. Dravićová, P. Pritchettová, I. Darvas, J. Marvan, J. Kroner, G. Valach, V. Müller a další. Scénář: I. Gyöngyössy, J. Kadár a E. Klos. Kamera V. Novotný. Režie J. Kadár a E. Klos (Ve slovenském znění). Slovenský rybář Jánoš Gabay (Rade Marković) vzpomíná na osudové události posledních dnů. Spolu s tchánem Michalem (Jaroslav Marvan) a synem Petrem (Ján Boldiš) vylovili z řeky tajemnou krásnou dívku Anadu. Za pomoci Jánošovy ženy Zuzky (Milena Dravićová) se jim podařilo přivést ji k životu. Zuzka se doma cítí sama, a tak trvá na tom, aby u nich Anada zůstala. Ale Jánoš pocítí ke krásné návštěvnici milostnou vášeň. Usiluje, aby odešla, a marně se pokouší dozvědět se něco o Anadině minulosti. Nakonec se Anada stane jeho milenkou. Zuzka však zároveň onemocní tyfem. Muž se musí mezi oběma ženami rozhodnout. Ponechat volbu na osudu však není prozíravé. Snímek podle románu maďarského spisovatele a dramatika Lájose Zilahyho Valamit visz u víz (Něco nese voda) byl první česko-americkou koprodukcí (Filmové studio Barrandov a newyorská firma MPO Productions) a zároveň posledním společným filmem Jána Kadára a Elmara Klose.
Vysílání: 11.11., 23.15 hod., ČT art

Německo na podzim
Povídkový projekt generace Nového německého filmu glosuje nálady ve společnosti po vrcholu aktivit teroristické organizace RAF. Německá filmová koláž (1978). Režie: Alf Brustellin, Hans Peter Cloos, Rainer Werner Fassbinder, Alexander Kluge, Beate Mainka-Jellinghaus, Maximiliane Mainka, Edgar Reitz, Katja Rupé, Volker Schlöndorff, Peter Schubert, Bernhard Sinkel (V německém znění s titulky). Západním Německem na podzim roku 1977 otřásla série událostí, jimiž kulminovaly aktivity radikálně levicové teroristické organizace RAF (Frakce Rudé armády), přesněji řečeno její druhé generace. Zatímco první generace spojená se jmény Andreas Baader, Gudrun Ensslinová a Ulrike Meinhofová se zaměřovala na bombové útoky a přepadení, jimiž atakovala moc státu a kapitálu, druhá generace primárně svými činy požadovala propuštění čelných představitelů první generace z vazby. Tyto podmínky zazněly v září 1977 při únosu Hannse-Martina Schleyera, vedoucího Německého svazu zaměstnavatelů, i v říjnu, když došlo k únosu letu Lufthansa 181 členy Lidové fronty pro osvobození Palestiny, s níž byla RAF spřízněná. 18. října osvobodila speciální jednotka pasažéry uneseného letadla a v návaznosti na toto selhání možných vyjednávání spáchali členové RAF věznění ve stuttgartském vězení sebevraždy, po čemž následovalo i zabití Schleyera. Povídková filmová glosa Německo na podzim se rámcově odehrává v týdnu po 18. říjnu 1977 a z různých úhlů pohledu ukazuje tehdejší napětí ve společnosti a nálady různých vrstev populace. Snímek se současně stal utvrzujícím a stmelujícím projektem tzv. Nového německého filmu. Tento termín sdružuje generaci mladých německých autorských filmařů, kteří působili v šedesátých a sedmdesátých letech a ve svých filmech upřednostňovali kritiku, potažmo konfrontaci dobové společnosti a politiky. Jednotlivé části filmu realizovalo jedenáct režisérů včetně předních osobností doby jako Rainer Werner Fassbinder, Alexander Kluge či Volker Schlöndorff. Projekt sestává z hraných i dokumentárních pasáží a někteří představitelé se na něm podíleli bez nároku na gáži. Svého času byli tvůrci za film kritizováni, protože nesměřovali k jednoznačnému odsouzení RAF. Namísto toho se zaměřují na mnohem širší témata a fenomény nejen německé společnosti ve vztahu k občanské svobodě i aparátům kontroly. Celý tvůrčí tým byl v roce 1978 oceněn kolektivní Německou filmovou cenou.
Vysílání: 12.11., 21.55 hod., ČT art