Scéna.cz 

Dědictví scénáristy Jaroslava Dietla

Pětasedmdesáti let by se 22. května 2004 dožil filmový a televizní scénárista, dramatik a dramaturg Jaroslav Dietl. Bohužel, čas příběhu jeho vlastního života byl vyměřen na pouhých padesát šest let. Přesto však po sobě zanechal dílo nemalého rozsahu. Připsal toho na své tvůrčí konto tolik, že by dva nebo tři dramatici dohromady měli co dělat, aby se mu v jeho produktivitě i tématickém záběru vyrovnali. Po roce studia na filozofické fakultě v Brně se chvíli živil jako vychovatel. Brzy si však našel místo v Praze a začal studovat scénáristiku na FAMU. Už během studia na akademii, v první polovině padesátých let, začal pracovat v Československé televizi jako dramaturg. Zpočátku publikoval hlavně humoristické povídky a jiné texty v časopise Dikobraz a v Mladé frontě. Dietl – divadelní dramatik zaujal už komediemi Nepokojné hody svaté Kateřiny a Pohleďte, pokušení! Nejen situační komiku, ale i zajímavý významový přesah autorského poselství v sobě skrývají jeho první dramatické počiny. Divadelní podobu dal i známému televiznímu seriál Tři chlapi v chalupě.

V roce 1962 odchází do Československého státního filmu jako dramaturg a scénárista. Kromě známých filmových veseloher Ženu ani květinou neuhodíš, Causa králík, Tchán, připravil pro plátna kin také snímky na vážnější téma, například Cesta hlubokým lesem či Pět mužů a jedno srdce. Schopnost působivé fabulace Jaroslava Dietla se uplatňovala především v televizních seriálech. Právě k nim se dodnes nejvíc vracíme. Dietl znal dobře ze své „stáže“ západní seriály, jejich vznik a zákonitosti struktury. V tzv. rodinných seriálech, které po částech mapují větší úsek života hrdinů, ztvárňoval příběhy lidí různého věku, profese a společenského postavení. Za všechny jmenujme alespoň Nemocnici na kraji města, Elišku a její rod, dnes tolik diskutovanou Ženu za pultem, dál také seriály Nejmladší z rodu Hamrů a Inženýrská odysea. Ve druhé polovině sedmdesátých let zpracovával divácké příběhy do krátkých televizních povídek pořadu Bakaláři. Literární a filmoví vědci mohou diskutovat o tom, jaký vliv mělo společenské a politické klima na různé etapy Dietlovy tvorby, v čem byl jako autor tendenční, a čím mohl trochu provokovat. Jedno je však jisté: postavy jeho seriálů většinou jsou a byly působivými typy z reálného světa. Jejich problémy se přibližovaly tomu, co skutečně prožívali diváci. Příběhy všedního dne, vstřícný a pozitivní pohled na hrdinu mají stále naše sympatie, a proto se k některým z nich rádi vracíme.