Scéna.cz 

Výtvarné tipy 13. týden

Deset století architektury: Rendez-vous s Gráciemi
Romantické stavební památky zasazené v působivých krajinných kompozicích lednicko-valtického areálu (1997). Scénář a režie P. Kaňka. Lednicko-valtický areál nemá co do rozlohy mezi evropskými krajinářskými parky 19. století obdobu. Na bezmála 300 čtverečních kilometrech je v okolí dvou monumentálních šlechtických sídel rozeseta více než desítka drobných historizujících staveb – tzv. saletů. Mezi ně patří i soubor chrámů stavebně inspirovaných stylem antického Říma a empírem - slohem císaře Napoleona. Při cestě z lednického zámku do Valtic nejprve doputujeme k Apollonovu chrámu na břehu Mlýnského rybníka, který je ve skutečnosti zámečkem, zdobeným dórskými sloupy a reliéfem boha Apollóna na slunečním voze. Z římsy stavby shlíží na malebnou vodní plochu kvarteto soch z dílny Josefa Kliebera, jež byly přeneseny ze zaniklého Chrámu múz. Nedaleký Chrám Tří grácií je půlkruhovou klasicistní stavbou s kolonádou od architekta Jana Karla Engela. Stavbou vymezenému prostoru dominují sochy tří nahých žen, po nichž stavba získala jméno. Nejedná se však o grácie, nýbrž o trojici antických bohyní: Athénu, Afroditu a Artemis. Sousoší přenesené z lednického zámeckého parku vytvořil sochař Leopold Fischer z jediného balvanu. Kolonáda obklopující sochy ukrývá dvanáct výklenků určených pro plastiky alegorií klasických umění a věd. Poslední ze souboru chrámů má atypickou podobu římského vítězného oblouku a je zasvěcen bohyni Dianě, i když se pro něj vžil spíše romantický název Rendez-vous. Jak již jméno jeho patronky napovídá, sloužila stavba vystavěná roku 1812 dle vize architekta Josefa Hardmutha ke shromažďování panstva před loveckými kratochvílemi.
Vysílání: 01.4., 15.15 hod., ČT2

Moderní čeští malíři ve vzpomínkách prof. F. Dvořáka II.
O malíři, kreslíři a ilustrátorovi Adolfu Bornovi (2010). Připravili J. Drda a J. Hojtaš. Adolf Born (1930–2016) byl takřka univerzálním výtvarníkem. Kromě malířství bravurně zvládal kresbu, knižní ilustrace, kreslené i loutkové filmy, karikatury i návrhy kostýmů. Kunsthistorik František Dvořák se s ním v době natáčení pořadu osobně setkal, jelikož pro něj patřil mezi žijící klasiky s nezaměnitelným rukopisem i volbou témat. A tak místo osobních vzpomínek budeme svědky příjemného rozhovoru. Navštívíme malířův ateliér a dokonce budeme mít i možnost vidět mistra při jeho tvůrčím zápalu.
Vysílání: 30.3., 00.10 hod., ČT art
Opakování: 02.4., ČT art., 03.4., ČT art

Architektura: Mughalské mauzoleum (1/4)
Skvostná severoindická hrobka. Francouzský cyklus dokumentů (Premiéra). Hrobka Itimád-ud-daula a jeho ženy Asmatbegan vybudovaná v letech 1622 až 1627 v severoindické Ágře. Město Ágra vyrostlo podél řeky Jamuny. Červená pevnost, na protilehlém břehu pavilony i zahrady princů, princezen a vysokých hodnostářů. V těchto místech najdeme také hrobku Itimád-ud-daula. Přezdívali mu "pilíř říše" a byl vezírem císaře Džahángíra. Stavba z bílého mramoru se čtyřmi minarety s pavilonem v patře se nalézá uprostřed zahrady, kde se skví v celé své nádheře. V mauzoleu přebývají vedle sebe v míru obrazy z Persie, Evropy, Indie a Číny. Společně vytvářejí obraz ráje, jak jej popisuje korán. V dobách náboženských válek ve Francii vznikl životopis vládce Džahángíra. Je syntézou jeho představ a příkladem tolerance. Na jednom místě se píše: "Souhlasím s tím, že stínu nelze utéci. V říše mého otce byla místo pro všechny sekty, pro víru, ať dokonalou, či nedokonalou. Hádky byly zakázány. Sunnité a Šíté se modlili ve stejné mešitě. Frankové a Židé ve stejném chrámu. Vládl mír!".
Vysílání: 02.4., 22.10 hod., ČT art
Opakování: 05.4., ČT art., 07.4., ČT art