Scéna.cz 

Vidím neboť je noc - Toyen v Museu Kampa

U příležitosti oslav 96. narozenin Medy Mládkové, které proběhly 4. září, uspořádalo Museum Kampa na počest své zakladatelky unikátní výstavu Toyen, česko-francouzské malířky Marie Čermínové, nazvanou VIDÍM, NEBOŤ JE NOC. Museum Kampa představuje na výstavě obrazy jedné z nejvýraznější představitelek evropského surrealismu zapůjčené z mnoha významných státních i soukromých českých i pařížských sbírek. Museum Kampa chce svým příznivcům a návštěvníkům nabídnout tvorbu Toyen mj. i proto, že Meda Mládková je dnes jednou z mála žijících osobností, která se s česko-francouzskou malířkou během svého života v Paříži setkala. „Museum Kampa připravilo výstavu také jako poctu Medě Mládkové, která malířku osobně znala, a v době kdy žila v Paříži, se s ní přátelila.

Meda Mládková totiž v padesátých letech minulého století v rámci publikační činnosti ve svém exilovém nakladatelství Edition Sokolova vydala jako jednu z prvních knih autorčinu první francouzskou monografii Toyen, která byla na tehdejší dobu mimořádně působivě graficky provedená. Meda Mládková spolu s manželem Janem Mládkem dostali od autorky darem několik děl, která budou rovněž součástí výstavy,“ přiblížil vztah zakladatelky Musea Kampa a malířky člen Správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových Jiří Pospíšil. „Fascinovala mě svou nespoutaností: Těžkým dětstvím, kdy prohlašovala, že žádnou rodinu nikdy neměla a nemá, brzkým odchodem z domova v šestnácti letech. Postavením se na vlastní nohy… Zkrátka přitahovala mě svou odvahou, vzdorem proti všemožným autoritám, tím, že žila po svém,“ uvedla v minulosti na adresu Marie Čermínové Meda Mládková. Výstava je průřezem toho nejlepšího z autorčina figurálního díla, od rané fáze z poloviny dvacátých let přes surrealistické období třicátých a čtyřicátých let až po její pařížský poválečný pobyt. Po úspěšné výstavě Toyen v Praze v roce 2000 odhaluje tato expozice autorčino dílo z nového úhlu, zabývá se jejím vztahem k ženství, a také k jejím přátelům básníkům, zejména z okruhu pařížské surrealistické skupiny. „Návštěvníci Musea Kampa budou mít příležitost zhlédnout stěžejní díla, která Toyen představila na první a druhé surrealistické výstavě v roce 1934 a v roce 1938. Patří mezi ně klíčové práce jako Ztroskotání ve snu či Člověk z klihu, dále obraz Finis terrae a Sen, snad nejvýznamnější dílo Spící či obraz Po představení. Výstava rovněž vyzdvihuje i poválečné tvorby Toyen, mj. tři nejvýznamnější obrazy její závěrečné tvorby z druhé poloviny šedesátých let – Zástěna (1966), Zatmění (1968) a Když zmlknou zákony (1969), které jsou společně vystaveny v Praze vůbec poprvé,” doplnil dále kurátor výstavy a autor monografie o Toyen Karel Srp. Výstava Toyen probíhá v Museu Kampa v Praze do 3. ledna příštího roku.