Scéna.cz 

Výtvarné tipy 30. týden

Deset století architektury: Zámek Kačina
Dokument o nejvýraznější české stavbě období klasicismu (1999). Scénář a režie T. Šimerda. Zámek Kačina u Kutné Hory představuje nejvýznamnější památku českého stavitelství z období klasicismu. Období klasicismu a empíru spadá do konce osmnáctého a počátku devatenáctého století. Zahrnuje tedy i období francouzské revoluce a následujících napoleonských válek. Toto období není v oblasti architektury na význačná díla právě nejbohatší. A zámek Kačina, největší stavitelské dílo klasicismu v Čechách, vznikal po celých dvacet let. Stavba je situována do rozsáhlého přírodního parku, který vytvořil kolem roku 1800 vídeňský architekt Jacquin. Zde dal hrabě Jan Rudolf Chotek vybudovat zámek podle návrhu Christiana Friedricha Schurichta, drážďanského stavitele. Práce byly zahájeny roku 1802 a celá budova dokončena teprve v roce 1822. Koncepce stavby vychází ze segmentovitého půdorysu s tětivou dlouhou 227 metrů. Alegorická a mytologická figurální reliéfní výzdoba je dílem vídeňských sochařů a vznikla v letech 1827–1830. Zobrazuje alegorii Hospodářství a Lovectví. Zámek má ústřední část se společenskými místnostmi a hraběcím obydlím, v kolonádových křídlech jsou pak umístěny pokoje pro hosty. Severní budova skrývá divadlo a nedostavěnou kapli.
Vysílání: 26.7., 12.35 hod., ČT2

Výtvarnické konfese: Hana Purkrábková
Cyklus dokumentů, v němž přední čeští výtvarníci reflektují svůj pohled na svět výtvarného umění a vlastní místo v něm. Režie P. Skala. Sochařka Hana Purkrábková je výraznou uměleckou osobností v oblasti české figurativní plastiky. Po absolvování střední průmyslové školy v Bechyni studovala vysokou školu uměleckoprůmyslovou v ateliéru u prof. J. Kavana. Jejím typickým materiálem je režná šamotová hlína s jemnými barevnými tóny. Ve tvářích jejích plastik se odráží povaha, mentalita i nálada. Autorčiny bytosti jsou někdy živočišně spokojené, jindy bezradné, zarputilé, nenávistné. Na první pohled dokáží oslovit a vyvolat emoci. Hana Purkrábková uspořádala řadu samostatných výstav v Čechách a především v zahraničí.
Vysílání: 20.7., 22.45 hod., ČT art
Opakování: 22.7., ČT art

Galerie umění II (11/13) / Belvedere: Klimtova láska
Vídeň vzkvétala jako politické centrum Habsburků, panovnické dynastie, jež ovládala střední Evropu téměř sedm set let – od třináctého století do začátku století dvacátého. Dnes je Vídeň obdivována jako město umění. Její charakteristická kultura zde rozkvetla koncem devatenáctého století. Palác Belvedere, neboli Krásná vyhlídka, stojí na vyvýšině v jižní části města. Nejhodnotnějším jměním galerie jsou mistrovská díla Gustava Klimta.
Vysílání: 21.7., 22.50 hod., ČT art Opakování: 27.7., ČT art

Umění z Holandska a Belgie: Vzestupy a pády (2/3) Tulipánová horečka a další vášně. Dokumentární cyklus BBC (Premiéra)
Autor a moderátor BBC Andrev Graham-Dixon: "Existuje snad nějaký jiný malý národ, který za tak krátkou dobu tolik dokázal? Tato maličká země se v přibližně stoletém období, nazývaném Zlatý věk, chlubila titulem nejmocnějšího státu na Zemi. Byl to nový typ společnosti, které nevládli králové, ale občané. Společnosti, již neřídila privilegia, ale čistě tržní síly, a která dala vzniknout prvnímu skutečně volnému trhu s uměním!". Portréty, krajinky, zátiší, obrazy rozbouřeného moře, opilecké výjevy, domácí idylka. Lidé dostali od géniů typu Rembrandta, Franze Halse a Vermeera mnohem více než to, co si zaplatili. Ale jak mohlo k takové kulturní revoluci dojít? Asi bude nejlepší začít poněkud zvláštním příběhem z oblasti zahradničení. Ještě na počátku sedmnáctého století byly tulipány exotickým zbožím dováženým z Asie. Nizozemští pěstitelé postupně šlechtili nové odstíny a tvary, a nizozemští zákazníci po jejich výpěstcích šíleli. Nastala doslova „tulipánová horečka“. Trh s tulipánovými cibulkami lákal lidi ze všech společenských vrstev. Nizozemí bylo tehdy plné milionářů. Zájem o koupi tulipánových cibulek měli i obyčejní lodní tesaři nebo krejčí. Cena jediné cibulky tulipánu Semper Augustus se prý v roce 1637 pohybovala kolem deseti tisíc guldenů! Za takové peníze bylo možné zajistit svou rodinu až do konce života! Ale jednoho dne bublina praskla. Najednou převládl názor, že cibulky jsou vlastně bezcenné. Každý se jich snažil zbavit, a tisíce lidí se octly na mizině. Ale nizozemští umělci trpělivě čekali, až se kolo štěstěny obrátí, aby zákazníkovi posloužili aktuální satirou...".
Vysílání: 24.7., 20.55 hod., ČT art
Opakování: 28.7., ČT art