Scéna.cz 

Výtvarné tipy 21. týden

Deset století architektury: Mariánské Lázně
Skvost našeho lázeňství (1998). Scénář a režie S. Radun
O léčivých pramenech, vyvěrajících v nepřístupném údolí, se vědělo poměrně dlouho. Na konci 18. století začal lékař tepelského kláštera Josef Jan Nehr studovat vlastnosti pramenů. Brzy se přesvědčil o jejich blahodárném působení na lidské zdraví. Právě jeho zásluhou byl roku 1808 postaven první lázeňský dům a místo dostalo název Mariánské Lázně. Klíčovou osobou v dalším rozvoji města byl opat kláštera Teplá Karel Kašpar Reitenberger, který investoval do lázeňské infrastruktury klášterní peníze. Pro Mariánské Lázně získal geniálního zahradního architekta Václava Skalníka. Ten nechal zasypat rokle, vysušit bažiny a založil nádherné parky, které mohou návštěvníci města obdivovat dodnes. Plán zástavby města vytvořil Jiří Fischer.
Kolonáda nad Ferdinandovým pramenem z první poloviny 19. století se zachovala v původní podobě. Ve stejném stylu byla vybudována stavba nad Křížovým pramenem. Klasicistní styl je zachován i u další stavby nad Rudolfovým pramenem. Následující období se již vyznačuje romantickým historismem. O slohovou proměnu ve druhé polovině 19. století se zasloužil architekt Josef Schaffer, který sem přinesl novorenesanční styl. Jeho nejznámější stavbou je dům Palladio. Pro náročné hosty byly od počátku 20. století přebudovávány lázeňské domy ve stylu novobaroka a počátků secese.
Už v době prvního stavebního rozvoje hostily lázně světové osobnosti, jako byl např. Johann Wolfgang Goethe. Mezi další slavné hosty můžeme počítat Fryderika Chopina, Johanna Strause, Arthura Rubinsteina a další. Svoji letní dovolenou zde opakovaně trávil anglický král Edward VII. V roce 1904 ho v Mariánských Lázních s velkou slávou navštívil rakouský císař František Josef I.
Vysílání: 19.5., 10.50 hod., ČT2

Klobouk dolů J. M. W. Turner
Portrét nejslavnějšího britského malíře. Francouzský dokument
Při zběžném pohledu jsou zátiší malíře Turnera stejně útěšně british, jako odpolední šálek čaje. Chyba lávky! To byste jeho dramatické obrazy viděli jako z rychlíku. Byl malíř chaosu, požáru, apokalypsy, autor divokých, odvážných obrazů. Maloval téměř na hranici šílenství, básník z East Endu, lidové čtvrti východního Londýna. Vytvořil největší dílo britské malby: vizionářskou "Loď otroků".
Vysílání: 20.5., 20.20 hod., ČT art; Opakování: 22.5., ČT art., 26.5., ČT art

Mona Lisa & jarmark
Nejslavnější obraz nastartoval největší kšefty s uměním. Dokument BBC
"Umění by nám mělo přinášet jasnější a inteligentnější vnímání. Měli bychom díky němu dosáhnout silných a pevných prožitků, kterých bychom jinak nedosáhli. Opravdové umění totiž očišťuje", říká britský historik umění Robert Hughes a pokračuje: "Ideály mě v šedesátých letech přivedly do New Yorku. Současný rozvoj trhu kolem artefaktů, umění zabíjí".
"Od šedesátých let se víra v umění jako prostředku vydělávání peněz změnila z pramínku v potok, ze kterého se nakonec stala obrovská, nečistá, rozvodněná řeka. Pokud nám umění nebude moci vyprávět o světě, ve kterém žijeme, tak podle mne ztrácí smysl takové umění mít. A to je něco, čemu budeme muset v nadcházející době čelit čím dál víc. Ta protivná otázka, na kterou se vlastně nikdy nehledala odpověď, protože se předpokládalo, že je už dávno zodpovězená.
K čemu je umění dobré? K čemu slouží? Co vlastně umí? A stojí to, co dokáže, vůbec za to? Umění, které je zcela převedené na peníze, tak jak se to děje dnes, bude muset na tyhle otázky odpovědět, jinak umře."
Vysílání: 21.5., 20.20 hod., ČT art; Opakování: 24.5., ČT art

Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem
Zastavení závěrečné (2002). Kamera a režie J. Hojtaš
V posledním dílu toho cyklu se vrátíme zpátky na Karlův most a zastavíme se u jediného sousoší, které zde bylo umístěno ve 20. století, respektive v r. 1928. Jde o Cyrila a Metoděje sochaře Karla Dvořáka. Dosud velkou neznámou je i hlava "Bradáče", jakýsi vodoměr Vltavy. Hlava byla několikrát přemístěna. Zda se jedná o pozůstatek výzdoby Juditina mostu či keltskou plastiku - jakési ochranné božstvo - se už asi nikdy nedozvíme.
Vysílání: 21.5., 23.55 hod., ČT art; Opakování: 24.5., ČT art., 27.5., ČT art

Architektura (42/45)
Arne Jacobsen a Hotel Royal SAS v Kodani
Koncem války založila tři skandinávská království leteckou společnost SAS. Aby přilákala novou mezinárodní klientelu, rozhodla se firma v roce 1956 postavit v centru Kodaně terminál spojený s velkým moderním a luxusním hotelem. Jako architekt byl společností vybrán Arne Jacobsen. Počínaje domem budoucnosti, který navrhl v roce 1930, až po radnici ve městě Rodovre, jejíž stavba byla dokončena v roce 1956. A. Jacobsen vždy ztělesňoval moderní dánskou architekturu. Patřil k nejvýznačnějším skandinávským designérům. Nikdy ale nebyl teoretik.
Vysílání: 22.5., 22.20 hod., ČT art; Opakování: 27.5., ČT art., 29.5., ČT2