Scéna.cz 

Staroslověnské inspirace

Drobná výstavka ve stálé expozici připomíná letošní 1150. výročí příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, zařazené mezi významná kulturní výročí UNESCO. Cyrilometodějské jubileum je v celorepublikovém kontextu doprovázeno mnoha různými kulturními akcemi, výstavními projekty i vědeckými aktivitami.

Ani v Českém muzeu hudby jsme nechtěli zůstat stranou, i když se s hudbou 9. století spojuje víc dohadů než konkrétních památek. Misie bratří Konstantina (Cyrila) a Metoděje, kteří s pomocí speciálně vytvořeného písma (hlaholice) přeložili do staroslověnštiny téměř celou bibli a usnadnili slovanským národům cestu ke vzdělání, významem naštěstí přesáhla svou dobu a inspirovala hudební tvorbu až do současnosti.

Staroslověnské písemnictví připomínáme pouze kopií Pražských hlaholských zlomků z 9. století a ukázkou starého byzantského notového písma. Právě v církvích byzantského obřadu se odkaz Cyrila a Metoděje udržel po staletí, zapomenuti však nebyli ani na Západě. Snad ze začátku 11. století pochází nejstarší česká duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny, jejíž text ještě obsahuje prvky staroslověnského jazyka. Vystavena je ve vícehlasé úpravě, publikované v životopisu sv. Vojtěcha Rosa Boëmica od Matěje Benedikta Boleluckého z Hradiště (1668).

Velké oživení cyrilometodějského kultu nastalo v 19. století, kam spadalo tisícileté výročí staroslověnské misie (1863) i oficiální svatořečení obou bratří (1880). Ne náhodou se reforma duchovní hudby, která k nám přišla jako „ceciliánská“, přejmenovala na „cyrilskou“. K jubileu vznikaly i nové hudební kompozice (Pavel Křížkovský, Josef Nešvera, Vojtěch Říhovský, Josef Leopold Zvonař, Josef Bohuslav Foerster aj.). Antonín Dvořák nechal v závěrečném sboru svého oratoria Svatá Ludmila zaznít „chorálu“ Hospodine, pomiluj ny. Ke cti Cyrila a Metoděje byly napsány nové písně, které se od té doby objevují v českých kancionálech a zpívají se dodnes.

Mše v církevní slovanštině, tzv. hlaholská, je pro západní (římskou) liturgii povolena při zvláštních příležitostech. Její text zhudebnilo více autorů: na výstavce je možné vidět např. autograf Hlaholské mše od Jana Hanuše (1985) a zejména faksimile rukopisu Leoše Janáčka, jehož Mša glagolskaja (Glagolská mše) z roku 1926 patří k nejhranějším skladatelovým dílům. Výstavka je umístěna ve vitríně v rámci stálé expozice.