Tři významné obrazy rudolfínských mistrů
autor: archiv
zvětšit obrázekSbírka starého umění Národní galerie v Praze v těchto dnech vystavuje díky velkorysé zápůjčce ze soukromé sbírky ve stálé expozici barokního umění v Čechách ve Schwarzenberském paláci tři významná, veřejnosti dosud neznámá díla rudolfínských mistrů.
Jedná se jednak o práci nejslavnějšího z malířů pražského dvora císaře Rudolfa II. Bartholomea Sprangera, (*Antverpy 1546 - + Praha 1611, který trvale přesídlil do Prahy v roce 1580), o drobný obrázek Alegorie vítězství Pravdy nad časem. Dílo je malováno na měděné podložce, což svědčí o exkluzivitě zakázky. Zachycuje nahou ženu s otevřenou knihou v ruce - Pravdu v okamžiku symbolického vítězství nad Časem, který je ztělesněn okřídleným starcem Chronem (Saturnem) s přesýpacími hodinami a kosou. Téma bylo známé již v antice, renesanční umělci je pak doplnili křesťanským podtextem, který nalézáme také na Sprangerově malbě.
Dalším zpřístupněným obrazem je dílo Hanse von Aachena (*Kolín nad Rýnem 1552 - + Praha 1615), který byl jmenován dvorním malířem Rudolfa II. roku 1592, ale v Praze se usadil až o čtyři roky později. K námětu obrazu Shromáždění bohů na Olympu se Aachen vracel opakovaně. Pokaždé zvýraznil poněkud netradičně jako ústřední mileneckou dvojici vládce bohů Jupitera v objetí s jeho dcerou Minervou. Ostatní božstva, snadno identifikovatelná podle svých obvyklých atributů, překvapeně přihlížejí. Klíčem k výkladu díla je přípis na jedné z malířových kreseb, který vysvětluje, že "... Jupiter opouští Venuši a miluje Minervu". Ve své volbě se tak odklání od radostí lásky a dává přednost patronce moudrosti a vědění. Mytologické postavy zde tedy reprezentují životní principy a obraz představuje zvláštní druh alegorie ctností a neřestí.
Třetím zastoupeným umělcem je Matthäus Gundelach (*Hessensko 1566? - +Augsburg 1654), který na rozdíl od dvou předchozích umělců neprodělal italské školení. V Praze se poprvé objevil roku 1593 a dopracoval se na pozici dvorního malíře. Bitevní výjev, který vznikl až po smrti Rudolfa II. (1615), představuje blíže neurčenou bitvu, považovanou za střetnutá Alexandra Velkého s Peršany.
Tři rudolfínské obrazy se podařilo kurátorům získat jako zápůjčky pro výstavní komplex tzv. TRIANGLu, sdružujícího hradčanské paláce Salmovský, Schwarzenberský a Šternberský. Další díla rudolfínských mistrů může návštěvník shlédnout v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, kde Národní galerie v Praze představuje až do 26. května jedinečný soubor grafických listů vzniklých v okruhu pražského dvora Rudolfa II. Obě komorní výstavy současně připomínají nedávné 400. výročí úmrtí tohoto uměnímilovného panovníka, osudovým poutem spojeného s Prahou.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Články v rubrice - Zprávy
Pavel Soukup získává Cenu za mimořádný přínos
Cenu za mimořádný přínos v oblasti audioknih a mluveného slova za rok 2023 získává Pavel Soukup. Český herec m ...celý článek
Audioknihou roku 2023 se staly memoáry
Vítězem ankety Audiokniha roku 2023 se stala memoárová kniha Vlastní životopis spisovatelky Agathy Christie na ...celý článek
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
Asociace profesionálních divadel oslavila 30. narozeniny
Asociace profesionálních divadel (APD) oslavila narozeniny zintenzivněním své dosavadní činnosti, zejména v so celý článek
HUDBA
Iveta Bartošová - Ve jménu lásky
Zpěvačka Iveta Bartošová patřila k nejoblíbenějším českým popovým zpěvačkám konce 20. a začátku 21. století. Z celý článek
OPERA/ TANEC
Den otevřených dveří Tanečního centra Praha
Konzervatoř Taneční centrum Praha pořádá v pondělí 29. dubna 2024 od 14 do 17 hodin ve svém sídle v branickém celý článek