Scéna.cz 

Dva nově restaurované deskové obrazy v expozici středověkého umění

Na přelom zimní a jarní sezóny Sbírka starého umění Národní galerie v Praze připravila komentovanou expozici dvou vzácných deskových obrazů. Nově restaurovaného pozdně krásnoslohého milostného obrazu Madony lnářské (zapůjčila Římskokatolická farnost Lnáře, kolem 1410-1420) a nově restaurovaného pozdněgotického obrazu Sv. Anny Samotřetí (Národní galerie v Praze, kolem 1510-1515) u něhož bylo potvrzeno dříve navržené připsání Mistru litoměřického oltáře.

Jak vyplývá z datace, vznik obou obrazů dělí navzájem přibližně jedno století. Obě díla byla tedy vytvořena ve zcela jiném společenském a výtvarném kontextu. Jejich společným rysem je však vysoká kvalita, která je patrná i přes torzální stav dochování. Otázka formy presentace fragmentárně dochovaného středověkého díla se proto stala jedním z podstatných témat jejich komentované expozice.

Pozoruhodnou kapitolou studia obou děl je rovněž ověření hypotéz o jejich autorství. V obou případech nejsou nově zrestaurované obrazy v rámci českého fondu gotického malířství osamocené. Madona lnářská je pevně zakotvena v ikonografické tradici mariánské úcty, která v době předhusitské zažívala jeden z vrcholů. Připsání Mistru litoměřického oltáře a jeho dílně autorství ověřujeme v rámci početného dílenského oeuvru. Oba nově restaurované obrazy vzniky nejspíše v malířských dílnách působících v Praze, centru uměleckého dění v době lucemburské a jagellonské.

Díky dlouhodobé expozici v klášteře sv. Anežky České lze navíc návštěvníkům a badatelům nabídnout potřebný autorský, datační a ikonografický kontext obou děl.

Přirozené autorské, dílenské a datační vazby sleduje umístění nově restaurovaných děl v dlouhodobé expozici:
Madona lnářská je instalována v těsné blízkosti ústředního článku celé ikonografické skupiny, stěžejní památky vrcholného krásného slohu, Madony svatovítské (Národní galerie v Praze, Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze). Zcela unikátně je vystavený soubor Madon svatovítského typu doplněn také o Madonu ryneckou, uctívanou do roku 1918 na soklu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí (zápůjčka Římskokatolické farnosti u kostela P. Marie před Týnem, od 5.3 do 26. 5. 2013). Krátkodobá zápůjčka Madony z Rynku přináší poprvé jedinečnou možnost ověřit, na základě komparačního studia obou restaurovaných děl, starší hypotézu o společném dílenském východisku obou mariánských obrazů. Dosavadní výsledky průzkumu, který je na výstavě presentován formou počítačové presentace a textových panelů, tuto hypotézu plně podporují.

Malířské kvality obrazu Sv. Anny Samotřetí lze naopak studovat v kontextu ostatních děl oeuvru Mistra litoměřického oltáře, čelního přestavitele malířství dvorského okruhu doby jagellonské v Čechách. Vystavovaná galerijní kolekce děl tohoto význačného anonyma patří, také díky dlouhodobým zápůjčkám, v rámci České republiky k nejvýznamnějším. Naposledy byla galerijní sbírka děl Mistra litoměřického oltáře obohacena v roce 1998. Tehdy Národní galerie zakoupila dva deskové obrazy tzv. Svatokateřinského oltáře na aukci Sotheby's v New Yorku.

Doprovodné texty a množství obrazového materiálu (výstavní panely, počítačová presentace) přibližuje metody a výsledky prací, které směřují k důkladnému poznání a rehabilitaci vzácných středověkých děl. Záměrně je divákům nabízena možnost nahlédnout zblízka do postupů restaurátorů a to nejen na základě studia restaurátorské dokumentace, ale také na základě ukázky stavu rozpracovanosti. Komentovaná expozice obou děl navazuje na tradici výstav typu "Dílo sezóny" pořádaných v minulých letech Sbírkou starého umění Národní galerie v Praze.

Obě zrestaurovaná díla jsou ke spatření v Klášteře sv. Anežky do 26. května 2013.