Scéna.cz 

České umění devatenáctého století ve Svitavách

Městská galerie ve Svitavách představuje české umění 19. století ze sbírek Východočeské galerie v Pardubicích. Výstavu tvoří umělecká díla z 19. století od nejstarších autorů do tzv. "generace Národního divadla"- Julia Mařáka, Mikoláše Alše, Vojtěcha Hynaise a dalších známých malířů a návštěvníci ji mohou spatřit v budově Městského muzea ve Svitavách do 16. září 2012.

Východočeská galerie v Pardubicích je významnou kulturní institucí, která pořádá nejenom zajímavé výstavy a doprovodné pořady, ale také spravuje bohatou sbírku. Východočeská galerie byla založena v roce 1953, obdobně jako řada českých regionálních galerií v tomto období. Na rozdíl mnohých z nich však neměla možnost navázat na práci předchozí odborné sbírkové instituce ani na historické sbírky. Kmenová sbírka galerie byla v počátcích její činnosti vytvářena na základě převodů z Národní galerie v Praze a dalších institucí, z darů a samozřejmě hlavně vlastními akvizicemi.

Východočeská galerie v Pardubicích pravidelně vystavuje své sbírky, a to jak ve stálých expozicích, tak v krátkodobých tematicky zaměřených výstavách v rámci České republiky i v zahraničí. Výstavu „České umění 19. století“ tvoří umělecká díla z 19. století od nejstarších autorů do tzv. „generace Národního divadla“. Pomocným, vymezujícím kriteriem se stalo datum narození umělce v tomto případě je to rok 1860.

Výstava je rozčleněna podle námětů do tematických okruhů: vývoj portrétu, žánrová malba a krajinomalba, která tvoří nejucelenější soubor. Poměrně dobře přibližuje proměnu pohledu na krajinu a způsob jejího zachycení, a to od romantismu Augusta B. Piepenhagena přes žáky Maxe Haushofera, Antonína Chittussiho až k dílu Julia Mařáka. Jeho autorská kolekce mimo jiné dokládá rozdíl mezi skicou vzniklou v plenéru a dílem dokončeným v ateliéru. Další část výstavy představují umělci, podílející se na výzdobě Národního divadla, k nimž patří Mikoláš Aleš, Vojtěch Hynais a Josef Václav Myslbek. Závěr expozice tvoří díla autorů narozených těsně před rokem 1860, kteří do výtvarného umění vstupovali na konci 80. a na začátku 90. let 19. století. K nejmladším dílům patří grafické listy Zdeňky Braunerové, zachycující mizející části staré Prahy.

Výstava si neklade za cíl představit vyčerpávající pohled na české umění 19. století, ale ukázat kompletní profil sbírky VČG z vymezeného časového období. Nejlepší exponáty, práce kvalitní i studijního charakteru. Jedná se hlavně o kresby, které vznikly jako studijní práce, podklady k dalšímu zpracování, například předlohy do tisku, nebo studie spojené s realizací v architektuře. Všechny tyto práce svědčí o kvalitním řemeslu, o zručnosti a dovednosti svého tvůrce, ale i o možnostech uplatnění výtvarných umělců v 19. století.

Osudy uměleckých sbírek, stejně jako příběhy jejich tvůrců, nejsou nikdy jednotvárné. Vybízí k četnému zamyšlení, ať již nad vlastním osobním životem umělce, ale také nad jejich cestou a odvahou nespokojit se s polovičatým řešením.