Scéna.cz 

Černá slunce/ Odvrácená strana modernity 1927–1945

Galerie výtvarného umění v Ostravě, příspěvková organizace Moravskoslezského kraje připravila ve spolupráci s předními odborníky další unikátní přehlídku českého moderního umění z období 30. a 40. let 20. století.

V úterý 6. prosince 2011 bude v 17 hodin slavnostně zahájena výstava ČERNÁ SLUNCE/ ODVRÁCENÁ STRANA MODERNITY 1927–1945 v ostravském Domě umění (Jurečkova 9). Výstavu zahájí kurátoři Karel Srp, Lenka Bydžovská, Vojtěch Lahoda a Jiří Jůza, ředitel Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO). Expozice věnovaná českému modernímu umění z období 30. a 40. let 20. století bude k vidění do 4. března 2012.

Výstava ČERNÁ SLUNCE/ ODVRÁCENÁ STRANA MODERNITY 1927–1945 je dalším unikátním počinem Galerie výtvarného umění v Ostravě. Již podruhé se v tuzemsku podařila shromáždit na jedno místo a v jednom čase díla čtyř desítek představitelů českého moderního umění 20. století, a to včetně běžně nepřístupných prací ze soukromých sbírek. Expozice tematicky navazuje na výstavu Sváry zření, kterou galerie připravila na přelomu let 2008 a 2009 a kterou zhlédlo přes 30 000 návštěvníků.
Výstava představí více než 200 děl 44 českých a slovenských umělců v 5 sálech Domu umění rozdělených do 7 tematických skupin. Kromě mnoha jiných budou zastoupeni i světově proslulí umělci, jako je například Toyen, František Kupka, Josef Váchal, Jindřich Štýrský, Jan Zrzavý, Emil Filla, Josef Čapek, František Gross, František Drtikol nebo František Janoušek. Stejně zajímavá však jsou i díla dosud neprávem opomíjených osobností, jako byli Zdenek Rykr, Karel Černý či Andre Nemeš. Exponáty zapůjčilo celkem 29 veřejných institucí a několik soukromých sběratelů. Prezentovány budou malby, kresby, fotografie i plastiky.
„K nejvýznamnějším dílům z privátních sbírek patří například Statický soubor (1934) Františka Kupky. K vidění však rovněž budou i další cenná díla. Představíme na sedm děl Josefa Šímy, z nichž nelze opomenout Návrat Théseův (1933). Dále asi dvacet děl Jindřicha Štýrského včetně Obrazu V (1932), který se řadí mezi umělcova největší plátna, a přibližně dvě desítky děl světoznámé umělkyně Toyen. Mezi nimi i Spící (1937), jež byla z autorčiných děl vydražena za nejvyšší aukční cenu,“ vysvětluje Jiří Jůza, ředitel GVUO, a doplňuje „je však třeba zmínit také tři surrealistické plastiky Ladislava Zívra a fotografie Jaromíra Funkeho, z nichž dvě zapůjčila fotografova dcera.“
Umělecká hodnota vystavovaných děl je podle odborníků nevyčíslitelná, teoretická se pohybuje přes miliardu korun. Právě díky jedinečnosti a vysoké hodnotě uměleckých děl proto výstavu provázejí také mimořádná bezpečnostní opatření. „Od pojištění až po praktické zabezpečení a ostrahu, o podrobnostech však z pochopitelných důvodů mluvit nemohu,“ konstatoval ředitel krajské galerie.