Scéna.cz 

Finalisté Chalupeckého ceny v Doxu

Letošní finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého odpovídají v podstatě jednomyslně na otázku, jaké umění je v současné době aktuální. V rámci společné výstavy Finále 2011 (Centrum současného umění DOX, 4. 11. – 15. 1.) se prezentují konceptuálním uměním, pohyblivým obrazem a jedna instalace využívá nenarativní fotografii. Už při výběru finalistů mezinárodní porotou bylo jasné, že v letošním nejužším finále jsou mezi umělci výhradně autoři instalací, objektů, animace, fotografií a videí, tedy těch uměleckých forem, které jsou pro současné umělce dlouhodobějším trendem a pro veřejnost nemusí být na první pohled jasně čitelné. Organizátoři udílení této ceny se proto letos už od červnového vyhlášení jmen finalistů snaží postupně představit každého z pěti nominovaných umělců (Filip Cenek, Dominik Lang, Pavel Sterec, Mark Ther, Jiří Thýn) v širší souvislosti jejich tvorby. Samostatné umělecké akce probíhají na území České republiky pod názvem 5 finalistů, 5 měsíců a 5 míst.

Snaha příblížit současné umění veřejnosti byla blízká i výtvarnému a literárnímu teoretikovi a kritikovi Jindřichu Chalupeckému, po němž je cena, která vznikla mj. z podnětu Václava Havla, pojmenovaná. Ten upozorňoval na to, že „umění se odvažuje mluvit k dnešním lidem řečí dnešního světa“ a zemřel v roce 1990 ve věku osmdesáti let. Cena Jindřicha Chalupeckého bude letos udělena podvaadvacáté. Pokud se v minulých letech objevoval názor, že staví proti sobě klasická výtvarná média a konceptuální umění, letos mezinárodní porota žádného tradičního malíře či sochaře do finále nevybrala. Na druhou stranu je v něm poprvé absolvent ateliéru fotografie. „Tak jako se proměňují teoretické postoje k tomu, co je a není umění, jako se proměňuje vizualita na síti i v každodenních reáliích, tak se mění i výstupy nejmladší generace umělců v soutěži o Cenu Jindřicha Chalupeckého,“ říká Lenka Lindaurová ze společnosti Jindřicha Chalupeckého, která je zároveň kurátorkou výstavy. To, že se současní umělci pohybují mezi různými médii, dokládá i fakt, že porota prestižní britské Turnerovy ceny za soudobé umění naposledy ocenila zvukovou instalaci.

Všech pět umělců, kteří se představují na výstavě Finále 2011, pracuje s určitým konceptem, často požadují divákovu „spolupráci“, důležitý pro ně je proces vzniku „díla“, které už nemá podobu závěsného obrazu či sochy. „Všichni vybraní finalisté hrají aktuálně na české výtvarné scéně důležitou roli a jejich dosavadní práce jsou příslibem, že se výstava Finále 2011 stane velkou událostí,“ říká předseda poroty Christian Rattemeyer.

Jedním z finalistů je Dominik Lang, který letos nejdříve uspěl ve výběrovém řízení pro Bienále současného umění v Benátkách a oprávněnost volby pak dokázal instalací, která v Benátkách sklidila velký ohlas. Na výstavě Finále 2011 se Dominik Lang prezentuje prostorovou konstrukcí Soukromé muzeum, která je „muzejní expozicí v expozici galerie“ a dává divákovi možnost nahlédnout do procesu umělecké tvorby. Jiří Thýn letos mj. bodoval autorskou výstavou fotografií Archetypes, Space, Abstraction na pražské Staroměstké radnici a ve své prezentaci nenarativní fotografie nazvané Základní studie na tuto výstavu volně navazuje. Ve své instalaci přemýšlí o abstrakci ve fotografii a pokouší se přenést médium fotografie do prostoru se zachycením procesu tvorby. Filip Cenek se dlouhodobě věnuje především videu a animaci, na výstavě se představuje vícekanálovými diaprojekcemi bez zvuku v zatemněném prostoru. V minimalistické instalaci Vratké kino se prostřednictvím projekcí diapozitivů snaží ukázat takové druhy vyprávění, v nichž sled událostí není určován jen chronologickým pořadím. Promítání není synchronní, takže každý z návštěvníků uvidí jiný, originální „příběh“. Pavel Sterec si pro svou instalaci nazvanou Dva malé průsečíky na velké vertikále zapůjčil z Národního muzea krápník stalagmit a meteorit, k nimž se vztahují dvě sady pohlednic dokumentující dva happeningy – tzv. živou knihovnu s vědci v Koněpruských jeskyních (symbolizuje ji stalagmit), kterou se prezentoval v rámci Chalupeckého doprovodné akce, a speed dating neboli rychlé rande naslepo (symbolizuje ho meteorit) v prostorách jedné pražské hvězdárny. Mark Ther se dlouhodobě věnuje videoartu, především tématům lidské identity, pro výstavu v DOX připravil video nazvané Das wandernde Sternlein (Putující hvězdička), jehož jádrem je příběh o ztracených dětech v lese v oblasti bývalých Sudet, který si autor vymyslel a posléze od starousedlíků zjistil, že podobný příběh se skutečně zhruba před osmdesáti lety stal. Architektem výstavy Finále 2011 je Zbyněk Baladrán, jenž byl sám několikrát nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého.
Mezinárodní pětičlenná porota vybere v průběhu výstavy letošního laureáta, kterého vyhlásí 25. listopadu v rámci slavnostního večera přímo v galerii DOX, cenu laureátovi letos předá jeden z jejích zakladatelů a přední český malíř a výtvarník Theodor Pištěk. Do té doby ještě proběhne poslední doprovodná akce ve veřejném prostoru, v rámci které se představí v Táboře Dominik Lang.