Scéna.cz 

Největší muzeum o vztahu člověka a přírody vznikne v roce 2013

U příležitosti padesátého výročí vzniku Krkonošského národního parku by mělo být v roce 2013 otevřeno Muzeum Krkonoš, největší stálá expozice zaměřená na vztah člověka a území, na kterém žije. Muzeum a návštěvnické centrum na ploše téměř tři tisíce metrů čtverečních má nabídnout nový prostor pro setkání a dialog s veřejností. Projekt muzea vznikl ze zadání veřejné soutěže pod vedením dokumentaristy a producenta Pavla Štingla. Cílem projektu bylo vytvořit „muzeum pro 21. století“. Expozice, ve které mohou různé skupiny návštěvníků trávit hodinu, den nebo týden, bude situována v barokní budově bývalého augustiniánského kláštera, kde nyní sídlí stávající Krkonošské muzeum.

Tvorbu projektu Muzea Krkonoš financovala Správa Krkonošského národního parku, autorský tým pod vedením Štingla vytvořil postupně námět, libreto a literární scénář expozice. Scénář se stal zadáním pro architekty Romana Kouckého a Šárku Malou, autora grafického řešení, návrhy modelů a speciálních technologií. Zadání řešilo dvě základní témata – příběh krkonošské přírody a příběh lidí usazených v horách, která jsou ve výsledku spojena v jeden celek. Člověk modeluje tvář hor, příroda dotváří povahu obyvatel území. Muzeum lze vnímat také jako pomyslnou bránu do hor.

Hotový projekt byl prezentován ministrovi životního prostředí Tomáši Chalupovi, který mu vyjádřil podporu: „Seznámil jsem se s projektem, měl jsem možnost o něm i podrobněji mluvit s jeho hlavním scenáristou Pavlem Štinglem a jasně mu fandím,“ říká k záměru Tomáš Chalupa. „Pokud se jej podaří realizovat, Krkonoše získají moderní a atraktivní návštěvnické centrum s muzeem, které komunikuje s návštěvníkem takovým způsobem, že se tam lidé budou rádi vracet. Náš nejstarší národní park si takovou expozici jednoznačně zaslouží," dodává ministr Chalupa.

Celá expozice je členěna do dvanácti kapitol. Prostřednictvím dramaticky uchopených příběhu lidí přitažlivě vypráví speciální přírodní procesy atraktivní nejen pro návštěvníky přírodních expozic. Autor literární předlohy Pavel Štingl zde zúročuje zkušenosti ze své dřívější realizace expozice muzea Památníku Lidice a řady dalších multimediálních výstavních projektů. „Hledání přístupu ke čtení vývoje kulturní krajiny je veliké dobrodružství. V horách, které s hrdostí považujeme za národní ikonu, můžeme například sledovat následky odsunu Němců jako veliké ekologické drama,“ dodává Štingl. Autoři projektu neskrývají svou inspiraci francouzskými nebo britskými expozicemi v tématech historických, či skandinávskými v environmentálních projektech. Cílem projektu je tak muzeum 21. století na evropské úrovni, které má vliv na postoje lidí a působí na jejich hodnotové systémy. Expozice bude čtyřjazyčná, kromě češtiny také v polštině, angličtině a němčině.

Architekti projektu Roman Koucký a Šárka Malá ve svém návrhu citlivě pracují s objektem kláštera, ve kterém se snaží najít přirozený vztah k jeho původní funkci a skloubit nároky moderní expozice s možnostmi historické budovy. V návrhu se zaměřují na potenciál prostoru i možnosti využití energie místa. Jednotlivé cely kláštera kdysi obývali mniši, proto do nich architekti situovali expozici příběhu lidí. V ambitu kláštera, který dříve býval otevřený do dvora, tedy do přírody, se bude zase paralelně odehrávat příběh hor, aby se v četných styčných bodech mohly tyto dva příběhy pomyslně protnout. Rajský dvůr býval zahradou kláštera, proto do jeho dvaceti arkád architekti navrhli umístit částečně zastiňující plátna s potisky dvaceti nejdůležitějších bylin ze starého herbáře. Pro nový provoz muzea architekti navrhli také nový vstup u jižní fasády kláštera. Orientace a umístění nového vstupu vychází z rozborů celého areálu a doplňuje logické vazby na okolí.

Autorský tým projektu Muzea Krkonoš má celou řadu konzultantů, mezi nimiž je geolog a publicista Václav Cílek, socioložka a publicistka Jiřina Šiklová, divadelník a spisovatel Jan Schmidt či architekt David Vávra. „Koncepce nového Muzea Krkonoš tohoto tvůrčího týmů přináší do muzejnictví, které se u nás většinou pohybuje na inovovaném devatenáctém století, skutečně potřebný nový pohled, kde návštěvník není jen pasivním konzumentem v těžkých skříních ukrytých exponátů, ale je aktivně vtahován a překvapován rafinovaně komponovanou dramaturgií,“ komentuje David Vávra. Podle jeho slov dýchá v tomto případě propracovaný scénář jedním rytmem s architektonickým záměrem. „Velice zdařilý je například příběh obyvatel a příběh lesa. Takových promyšlených záměrů je expozice plná od skutečného zážitku vidma až po možnost sestavit si jako maketu naši nejvyšší horu Sněžku. Věřím, že tato realizace se stane onou první vlaštovkou harmonického soužití minulosti se současností,“ dodává Vávra.