Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Tomáš Sedláček: Mám rád divadelní atmosféru...

autor: Z webu

Tomáš Sedláček se narodil roku 1977. Po absolvování gymnázia vystudoval ekonomii a ve věku pouhých 24 let se stal ekonomickým poradcem tehdejšího prezidenta Václava Havla. Od ledna 2004 pak nastoupil jako poradce ministra financí Bohuslava Sobotky.
V květnu 2006 Sedláček opouští státní sféru a přechází do Československé obchodní banky, kde nastupuje jako hlavní makroekonomický stratég. V tom samém roce absolvuje stipendium na prestižní Yale a je časopisem této univerzity zařazen mezi pětici nejnadějnějších mladých světových ekonomů.
Kromě praxe Sedláček v současnosti stále vyučuje na vysokých školách, a to filozofii a ekonomii a dějiny ekonomických teorií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Kromě toho hostuje na dalších univerzitách. Pravidelně pak publikuje svoje názory v Hospodářských novinách, Mladé frontě či Respektu.
Sedláček je aktivním sportovcem, po Praze se prohání na kole (dle něj v centru nejrychlejší způsob přepravy), dále lyžuje a hraje squash. Mezi další předměty zájmu patří teologie, teoretická fyzika a literatura.
V projektu LiStování – cyklus scénických čtení, je nyní prezentovaná jeho kniha EKONOMIE DOBRA A ZLA.

Radil jste prezidentu Havlovi, ministru financí za ČSSD Sobotkovi, jste členem NERVu za premiéra Nečase. lidovci vás navrhovali na ministra financí. Kam se na pravolevém spektru politiky řadíte vy sám?
Rád se řadím k lidem, u kterých mám základní pocit, že to s touto zemí myslí dobře, jejich polické přesvědčení - nebo to, jakou mají rádi hudbu – mne zas tak moc nevzrušuje. Nikdy mne nenapadlo chtit po svem nadřízeném, aby měl stejný názor jako já, nebo si je podle toho dokonce vybírat. Ale zase bych nemohl pracovat pro človeka, kterého si nevážím.

Myslíte, že rady ekonomů mohou pohnout politiky k tomu, aby svoje stranické vidění světa a výhled maximálně do dalších voleb překonali a dělali i dlouhodobější nepopulární opatření ve prospěch státu a jeho obyvatel?
Kdybych tomu nevěřil, kdybych netrpěl touto základní porcí optimismu, nemohlbych svou praci vůbec dělat. Politická logika je trošku krátkodobá, je to prostě tak nastavená hra, a my se trošičku pokoušíme dodat té hře i pohled dlouhodobý. Tam naše zodpovědnost končí - my můžeme pouze radit, nic víc, nic mín. Každý politik a politička, kteří vytváří nepopuistické a mnohdy nepopularní kroky si zaslouži ůctu. A populismus je jak levicový, tak pravicový.

Kniha Ekonomie dobra a zla se stala bestsellerem. Prodalo se jí zhruba stejně, jako velmi čtených knih Michala Viewegha. Víte proč?
Ne. Vůbec to netuším a netuší to nikdo, kdo se kolem vydání této knihy pohyboval. Kniha nebyla psána pro tak širokou veřejnost a přesto si ji veřejnost oblíbila. Když jsme knihu vydávali, myslel jsem, že to bude kniha pro pár tisíc lidí, většinou ekonomů a ekonomek, kteři přes den dělají čísla a večer by chtěli něco jiného - to byl přesně ten důvod, proč jsem si ji psal sám: únava čísly. A ta kniha měla jit dál a hlouběji a zabývat se jakousi duší, i smyslem ekonomie, meta-ekonomii. Netušil jsem - a udělalo mi to ohromnou radost - že podobné otázky a pnutí, které jsem si knihou řešil, bude zajímat tolik lidí - knih se nakonec prodalo desetkrát tolik, co byl původni náklad.

V čí hlavě vznikl nápad na vytvoření scénické podoby vaší knihy?
S nápadem knihu vydat prišel Tomáš Brandejs z naklatelství 65. pole, s nápadem scénické podoby přišel Lukáš Hejlik z LiStOVáNí.cz - ani s jedním z nich jsem se před tím neznal a oba mi velice podstatně změnili život.

Jak se vám v tom představení hraje?
Já si velice rád zahraju, byl to můj dětský sen - stát se kočovným hercem :) to představení funguje velice dobře i beze mne, ale pokud mi to čas dovolí, rád jezdím s klukama, obvykle to v daném městě spojím s přednáškami pro klienty ČSOB nebo univerzitu, neziskový sektor ci místní křesťanské sbory - abych ušetril čas. Mám rád divadelní atmosféru, a po představení děláme diskusi, která se mnohdy vyjímečně povede a lidé debatují dlouho do noci.

Na jakou nejdelší dobu se dají dělat ekonomiké prognózy? Dokážete jako makroekonom předpovědět, co bude v životě čekat vašeho čtyřletého syna (a pokud je ta předpověď pesimistická, dá se s tím něco dělat)?
Řadím se k těm ekonomům, kteří mají zato, že budoucnost je neznámá. Prognózy fungují jenom potud, pokud se budoucnost vyvijí podle našich představ - takže přeloženo do čestiny není prognóza nic jiného než řici: pokud vše proběhne tak, jak čekáme, potom budoucnost proběhne jak čekáme... takže prosím brát s velikou dávkou rezervy. Jako člověk si mohu mnoho věci myslet, ale dát ruku do ohně ohledně budoucnosti dá jen blázen. Co se mého syna týče, jsem ale optimista, netrpím českou módou vidět vše pesimisticky (my tomu říkáme realisticky). Můj národ je úžasný národ a ja to tady mám moc rád. Ano, máme své mouchy, ale skoro by se chtělo říci, víme o nich a pracujeme na nich.

Pomohlo by naší ekonomice přijetí eura nebo by jí spíše škodilo?
Jsem veliký eurofil, jak mne označil Mirek Topolánek a měl pravdu. Euro by české ekonomice z dlouhého (ale i z kratkého) hlediska jistě prospělo. Nevim proč věřit koruně víc než euru. Drtivá větsina evropských zemí se pro euro rozhodla a je tomu tak dobře - teď sice je stavěno na prubířský kámen, ale mám za to, ze obstojí a ze vyjde posíleno. Evropa bez eura by se už totalně mohla rozloučit s jakoukoli vudčí světovou rolí.

Jste členem nebo konzultantem řady neziskových organizací. V čem vidíte jejich přínos?
Člověk není jen člověk politický nebo ekonomický, ale také člověk společenský. A o naši společnost je třeba dbát a pečovat. Představte si naši společnost bez neziskového sektoru - o co vše bychom přišli! Já jsem v neziskovém sektoru vyrostl, v Dánsku, na mezinárodní škole, kde jsem studoval, byla dokonce maturitni povinnost mit odpracováno 200 hodin v neziskovém sektoru. Je to dobrý trénink, člověk nežije jen pro sebe a neustále už pak má nastavenou pomocnou mentalitu. Pokud mohu pomoci, dělám to, jen posledni dobou jiz musim i tyto aktivity nerozšiřovat, protože už to přestávám stíhat. Lépe je dělat méně věcí a dobře než naopak. Tak to je teď moje snaha...

21.3.2011 23:03:41 Redakce | rubrika - Rozhovory

TIP!