Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 52. týden

Brána poznání / Síla umění: Rothko (Vysílání: 22.12., 16.05 hod., ČT2)
Jakou moc má umění? Můžete ho prožívat jako lásku nebo smutek? Může změnit váš život? Tyto zdánlivě nemožné otázky dává Simon Schama, autor cyklu Síla umění úvodem závěrečné epizody Rothko pojmenované po americkém abstraktním malíři.
V prvních letech dvacátého století otevřela Amerika náruč rodině Rothkowitzů z Dvinska, stejně jako milionům Židů z celého světa. Po třiceti letech bídy se jeden z nich vypracoval mezi přední americké malíře. Svým obrazům chtěl dát emocionální sílu starých mistrů. Pracoval s velkými vertikálními plátny s kontrastujícími barevnými pásy. Na první pohled překvapí bezednou hloubkou, jsou svítivé, jiskřící, zvou do hlubokého, zářivého, vzdáleného neznáma. Podle Schamy jsou jeho obrazy rovnocenné dílům jeho dvou bohů: Rembrandta a Turnera. Vyzařuje z nich stejně silné magnetické pole.

Brána poznání / Deset století architektury Kladruby u Stříbra (Vysílání: 23.12., 16.40 hod., ČT2)
Bývalý benediktinský klášter v Kladrubech u Stříbra v západních Čechách, založený knížetem Vladislavem I. roku 1115, měl po vzoru reformovaných benediktinských řeholí v Německu, Belgii a Normandii jedinečnou, v českých zemích největší stavbu klášterního kostela - trojlodní románskou basiliku zasvěcenou P.Marii. sv. Benediktu a sv. Wolfgangovi. Během středověku došlo k několikerému vyplenění kláštera, které tuto stavbu téměř zlikvidovaly, až s nástupem Habsburků a následnou rekatolizací došlo k rozkvětu kláštera. Roku 1710 byl k vypracování projektu na přestavbu vyzván Jan Blažej Santini, jehož návrh zvítězil nad plánem K. I. Dienzenhofera. Santiniho projekt podtrhl mimořádné stáří kostela a jeho románskou podobu interpretoval v duchu vlastního, barokního chápání gotiky. Vztyčil daleko viditelnou, monumentální barokně gotickou kupoli, která nahradila původní dvě románské věže. Kladrubský chrám je jednou z nejvýznamnějších památek evropského baroka.

Cesta k Cestě (Vysílání: 25.12., 11.00 hod., ČT2)
Téměř před 250 lety hrabě František Antonín Špork a sochař Matyáš Bernard Braun chtěli realizovat křížovou cestu, která měla spojit kukský hospital s Braunovým betlémem. Záměr však zůstal nenaplněn. Na tuto myšlenku navázalo občanské sdružení „Křížová cesta“, které před pěti lety založil ak. sochař Vladimír Preclík.
Po mnoha diskusích skupina dospěla k tomu, že dávat v dnešní době otisk tradiční legendy, jež od Františka z Assisi v přesných liturgických pravidlech vyjadřuje zlomové okamžiky Kristovy poslední cesty, je dnes už neaktuální. Záměr se vyvinul do podoby individuální reflexe tradičního motivu. Projektu nazvaného „Cesta naděje a utrpení člověka“ se zúčastnilo patnáct našich výrazných sochařských osobností - Vojtěch Adamec, Jan Koblasa, Stanislav Hanzík, Marius Kotrba, Jan Hendrych, Elen a Ivan Jilemničtí, Daniel Klose, Václav Fiala, Čestmír Mudruňka, Michal Šarše, Jiří Marek, Jaromíra Němcová, Jiří Kačer.
Prof. Vladimír Preclík již v době příprav požádal královéhradeckého biskupa o názor na vznik Křížové cesty bez liturgického základu: Mons. Dominik Duka odpověděl, že Křížová cesta není cestou jen Krista, ale každého člověka. Je to myšlenka apoštola Pavla, který ze židovského náboženství udělal křesťanství Evropy. Kříž není jen smyslem křesťanství, je to objevování smyslu života a také jeho nejtěžší chvíle.
Profesoru Vladimíru Preclíkovi, jenž krátce před svou smrtí svěřil režiséru Pavlu Štinglovi natočení snímku „Cesta k cestě“ nebylo dáno dojít až k odhalení jeho posledního díla.

Betlémská hvězda (Vysílání: 26.12., 19.30 hod., ČT2)
Je pravděpodobné, že se o odlití betlému ze skla pokoušeli mistři skláři, zejména mniši z benediktýnských klášterů už ve středověku. Přímý důkaz se však nezachoval. A tak jediný skleněný betlém, vytvořený z vysokoolovnatého skla - z taveného brazilského křišťálu, je dílem akademického malíře Jaromíra Rybáka. Je umístěn v bývalé kapli na zámku v Bezdružicích.
Dokumentární film o vzniku skleněného skvostu, je ale také nepřímým dialogem autora díla s převorem benediktýnského opatství Augustýnem Gazdou. Každý z jiného světa, každý o svém pojetí víry.

Rajské zahrady (13/13) Konopiště (Vysílání: 27.12., 16.30 hod., ČT1)
Původní zahrada byla asi spojena s přestavbou hradu ve 12. století. Doložitelná je však až nevelká barokní terasová zahrada, při níž byly později zřízeny skleníky a oranžerie, ale ta byla před rokem 1830 změněna v krajinářský park. Dnešní velkorysá přírodně krajinářská úprava při zámku Konopiště vznikla koncem 19. století za Františka Ferdinanda d´Este z podstatně menší zahrady. Kompozici je dílem zahradníků z Vídně i z Prahy. Zámecký park dnes patří mezi největší, nejkrásnější a dendrologicky nejcennější parky u nás. Vznikl v době, kdy dlouhá zlatá éra zámeckých zahrad a parků končila - a majitel zámku podlehl atentátu v Sarajevu. Svět pak měl bohužel docela jiné starosti.