Scéna.cz 

Francouzské reflexe ve Veletržním paláci

Rodák z Boskovic Otakar Kubín (1883) prožil většinu svého tvůrčího života ve Francii, kam se odstěhoval se svou manželkou v roce 1912. Patřil ke generaci malířů české moderny na počátku 20. století, kteří se zapojili do proudu evropského expresionismu a vytvořili sdružení „Osma“, jež v roce 1907 šokovalo svou výstavou veřejnost. Otakar Kubín byl v počátečním období ovlivněn hlavně van Goghem, od něhož se učil rozpracování barevné pasty na plátně, a Gauguinem. Společně s Kubištou, Fillou, Procházkou a Benešem se nadchl pro kubismus a v letech 1912 – 1913 v tomto stylu vytvořil v Paříži svá vrcholná díla. Z pařížského období pochází také např. šestidílný cyklus dřevořezů Lidská bída, parafráze biblického Jobova příběhu.
Po první světové válce se Kubín odstěhoval z Paříže do starobylé vesnice Simiane v Provenci. Společně s novým bydlištěm zde našel i čerstvou inspiraci – provensálskou krajinu a novoklasicismus. Krajinářské motivy ztvárňoval prosvětlenou harmonickou malbou přímo na místě bez pomoci skic a kreseb.
V roce 1952 se vrátil do Československa, kde se jeho tématem stala moravská scenérie. Pohyboval se mezi Francií a ČSR do roku 1969, kdy v Marseille umírá.
Stěžejní část jeho díla představuje od počátku krajina, spíše ojediněle jsou to zátiší, imaginární portréty a akty nebo aktualizovaná antická témata. Je příznačné, že to byl právě Otakar Kubín, umělec moravského původu, známý ve Francii pod jménem Othon Coubin, kdo pro Francouze objevil půvaby Provence.
Výstava prací Otakara Kubína v NG ve Veletržním paláci probíhá do 9. listopadu 2009.

I další výstava ve Veletržním paláci se týká francouzské reflexe ale z trochu jiného směru. BARVY AVANTGARDY představují rumunské moderní umění z let 1910 – 1950 v širších kontextech. Běžně je tvorba uměleckých osobností, zastoupených na výstavě, spojována se západoevropským okruhem a to, co je váže k jejich rodišti, se opomíjí. 107 obrazů těchto malířů z majetku osmi rumunských muzeí vzniklo jako výsledek konfrontace avantgardy s kulturními tradicemi a ideologiemi tehdejšího Rumunska. Jsou mezi nimi např. práce Artura Segala, vedoucí osobnosti berlínské Novembergruppe, Marcela Iancu, který byl spolu s Tristanem Tzarou spoluzakladatelem hnutí Dada, Hanse Mantise Teutsche, který se jako abstraktní malíř zúčastnil aktivit mnichovského sdruženi Der blaue Reiter a působil i na Bauhausu, M.H. Maxyho a Victora Braunera, kteří patřili k představitelům druhého sledu francouzského surrealismu.
Výstavu pořádá do 20. září spolu s Národní galerií Rumunský kulturní institut v Praze.