Scéna.cz 

TANEC PRAHA v evropském KONTEXTU

Od květnového TANCE DĚTEM vrcholícího Dnem dětí 1. června po kontroverzní nedávnou premiéru Alaina Platela „Out of CONTEXT“ 29. června nabídne 22. ročník festivalu TANEC PRAHA 2010 pestré menu evropské taneční scény. Zlatým hřebem festivalu budou dva soubory, které patří k absolutní světové špičce: 22. a 23. června britský Jasmin Vardimon Company a 29. června belgický Les Ballets C de la B proslulého choreografa Alaina Platela. „Deset let práce izraelské choreografky Jasmin Vardimon v Londýně ji vyneslo na divadelní scény, o nichž si mnozí nechají jen zdát, od The Place po Sadler´s Wells,“ říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka festivalu. „Představuje-li Jasmin Vardimon gejzír, efekty a oslavu pohybu, pak jde poslední dílo Alaina Platela opačným směrem: autor se zde obrátil do nitra lidské duše, která nezadržitelně vyplouvá na povrch skrze tělo,“ pokračuje Yvona Kreuzmannová. Kromě nich se od 7. června v pražském divadle Ponec představí soubory z Belgie, České republiky, Maďarska, Polska, Slovenska, Španělska, Švýcarska a Velké Británie. Festival zahájí tradiční prolog: od 24. května týdenní mini festival TANEC DĚTEM určený těm nejmenším, jejich rodičům, ale nejen jim. TANEC PRAHA nabídne také řadu workshopů se zahraničními i tuzemskými choreografy. Festivalová představení se kromě Prahy odehrají i v Brně, Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Chocni, Olomouci, Pardubicích, Plzni a Valašském Meziříčí.

Zahájení 7. a 8. června v pražském divadle Ponec bude kromě vernisáže fotografií z historie festivalu patřit souboru Pála Frenáka, předního maďarského choreografa žijícího v Paříži. „Inscenace „Twins“ konfrontuje symboly a příznaky fenoménu dvojčat. Jsou oba jedinci z dvojčat nezávislými osobnostmi, nebo paralelními, totožnými bytostmi? Kdo se stává loutkou a kdo vůdčí bytostí z masa a kostí?,“ přibližuje představení Alena Brožová, manažerka festivalu.

10. června přijde na řadu již tradiční Evropská taneční laboratoř s polským Happy Project. Podobně jako pracoval proslulý Nigel Charnock (původně člen DV8 Physical Theatre) v Čechách s nezávislými tanečníky z NANOHACH, vybral si v Polsku devět performerů, kteří pod jeho taktovkou tančí a zpívají příběh lásky, touhy, vodky a smrti. Projekt byl uveden i v divadle The Place v Londýně. „Radujte se, buďte šťastní, přijďte na HAPPY i vy!“, vzkazují členové.

13. a 14. června uvidí diváci v Ponci dvojvečer slovenského souboru Debris Company a belgické Companie José Besprosvany. „Slovenská choreografie Hexen je plná vztahů i samoty. Obyčejné v životě se mění v neskutečné a magické, běžné zápletky tu dostávají nový výklad,“ charakterizují tvůrci své představení. V belgické choreografii vystupuje jedna tanečnice a jedna zpěvačka a společně zkoumají možnosti současného tance, hudby a slova. „Jsou jako dvě hlavy na jednom těle, na sebe navzájem závislé“. Společně pak vytváří novou dimenzi „tělesné hudby“ založené na slabikách a libých zvucích francouzštiny.

16. června se v divadle Ponec představí host z tradiční partnerské země festivalu – Švýcarska. Název choreografie Nicole Seiler vychází z japonského slova Ningyo, které může být vyloženo jako panenka na hraní či mořská panna. „Nicole Seiler, známá švýcarská choreografka, se opírá o duální podstatu starověkých legend, chápající mořské panny jako krásné i nebezpečné, lidské i zvířecí bytosti. Postupně rozehrává iluzi mořského prostoru plnou snových tanečních obrazů, světel a zvuků,“ doplňuje Alena Brožová.

Festivalový program v divadle Ponec zakončí 20. a 21. června druhá Evropská taneční laboratoř, která nabídne hned čtyři díla: „Tore“ Dory Hoštové inspirované zápasem s býkem jako rituálem z dávné minulosti, který ale vyžaduje plnou koncentraci. Britský soubor Company Decalage založil hip hopový umělec Mickael Marso Reviere. Jeho „Appel“ inspirovaný capoeirou, současným tancem a b-boyingem je založen na živé interakci mezi dvěma tanečníky a hráčem na bansuri (flétna) a tabla. Taneční duet „Void Amongst Humans“ Heleny Arenbergerové a Jarka Cemereka provede diváky mnoha rozdílnými atmosférami z nichž každá však odráží pocity člověka ve velkém anonymním světě. Choreografie „Ven“ španělsko-kubánského souboru La Macana získala řadu ocenění – například cenu diváků a kritiků na festivalu v Madridu. Po premiéře na Kubě s ní soubor procestoval Evropu, Kubu i Brazílii. „Tito dva lidé usazení v Galicii jsou výjimeční hloubkou a propojením, dokonalou souhrou, která fascinuje a překvapuje… jakoby popírali fyzikální zákony,“ říká Yvona Kreuzmannová.

Tři večery v Hudebním divadle Karlín se stanou pro milovníky současného tance skutečným zážitkem. Britský soubor Jasmin Vardimon Company zde uvede 22. a 23. června představení „Yesterday“. Původem izraelská choreografka Jasmin Vardimon se rozhodla v tomto díle úspěšnou dekádu své tvorby propojit nejen retrospektivně, ale i s novým tvůrčím nadšením kombinujícím tanec a fyzické divadlo s projekcemi a animací. „Její tvorba propojuje hlubokou víru ve výraz těla, jak ji známe od nejproslulejších Izraelců, s mistrným divadelnictvím a nadšením pro nejrůznější taneční techniky a styly, jimiž je Londýn prosycen. Yesterday s osmi virtuózními tanečníky dýchá vášní, jemností i fyzičností – od zběsilého, provokativního tance až po okamžiky křehké krásy a něžnosti…,“ láká Yvona Kreuzmannová. Výjimečnost odráží i recenze zahraničních médií: „Představení je plné ohromujících obrazů… provokativní, chytré a osvěžující,“ napsali například The Times. „Představení, které je nebezpečné a krásné… vášnivé a mimořádné,“ zaznělo v deníku Daily Mail.

Galaclosing letošního ročníku obstará 29. června v Karlíně belgický soubor Les Ballets C de la B s choreografií „Out of Context“ věnované Pině Bausch. Je to historicky první české hostování tohoto světově proslulého souboru založeného režisérem a choreografem Alainem Platelem v roce 1984. Během let se z něj stalo těleso proslulé a úspěšné doslova po celém světě. Jeho mottem je: „tento tanec je pro svět, svět je pro všechny.“ Platel se v „Out of Context“ dostává k samé podstatě lidskosti, zve diváka na cestu do hlubin lidské existence, na cestu hledání kořenů dětství a prehistorie. „Na hranici mezi člověkem a zvířetem, krásou a ošklivostí, dobrem a zlem, jedincem a společenstvím. Doprovází vás pouhý lidský hlas – v nejrůznějších podobách. Choreografie se stává rituálem, shromážděním lidí, kteří hledají podstatu, kterou nemohou najít. Zažívají ale něco nečekaného, cenného, intimního a fascinujícího. Zdaleka nejen díky neuvěřitelné virtuozitě tanečníků,“ uzavírá Yvona Kreuzmannová.