Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Jaroslav Satoranský: Někdy se těch mladých trošku bojím.

autor: archiv divadla

Studio Dva hraje už druhým rokem úspěšnou inscenaci ABSOLVENT, o vzpouře mladého muže, který si hledá svou vlastí cestu v životě. Jaroslav Satoranský, dlouholetý člen Divadla Na Vinohradech, si tu zahrál Benjaminova otce.

V kontextu hry je Benjaminův otec ztělesněním usedlosti, a jisté rezignace... Jak ho vidíte Vy?
Já ho nevidím jako člověka nějak usedlého. Myslím, že je to zcela normální otec. Má své zásady, jak se má žít, a chlapec se trošku vymknul. Zdá se mi pochopitelné, že vidí život trochu jinak než to mládí. A kromě toho, já věkově spíš odpovídám na jeho dědečka... V každém případě jsem za tuto roli vděčný, protože to byla velmi příjemná práce s režisérem. A s „maminkou“ – Gábinkou Vránovou jsme dlouholetí kolegové z divadla, takže se nám to hrálo dobře.

Je to hra odehrávající se v 60.letech. Dnešní rodičovská generace byla mladá právě v těchto letech... a jak známo, byla to léta dost bouřlivá.
Takže si asi myslíte, že by dnešní rodiče měli pro svého syna víc pochopení? Já asi patřím ke starší generaci, protože si myslím, že to jeho chování byl úlet, ale byla to pro něj škola. Proto je to ABSOLVENT.

Vy jste nebyl jako mladý bouřlivák?
Já si myslím, že ne. Možná, že lidi kolem mě by měli jiný názor, ale já jsem nikdy moc nevybočoval.

Jste tedy klidná povaha?
Asi jsem. Ne že bych někdy nevypěnil, ale snažím se uvědomovat si případné důsledky.

Vy máte dceru?
Ano, a dva vnuky – jednomu bude osmnáct a druhému šestnáct.

Takže máte zkušenost s mladými. A nejen z rodiny, protože už dlouho učíte na konzervatoři. Jaký je Váš pohled na mladou generaci?
Asi to je individuální. Pokud mám možnost vidět děti na konzervatoři, jsou samozřejmě trochu jiné tím zaměřením na divadlo, způsobem života. Ale přiznám se, když potkám partu mladých na ulici ,tak se někdy trošku i bojím.

Jak dlouho vlastně učíte?
V letech 1982-1990 jsem učil na DAMU, a pak jsem přešel na konzervatoř. Od roku 1990 jsem v tandemu s Janou Preissovou, takže se na těch dětech podepisujeme oba. Máme teď druhý ročník.

Bojí se vás?
Nebojí se. My to ani jinak neumíme, jsme spíše takoví jejich druzí rodiče.

Myslíte, že se dá herectví naučit?
Nedá. Asi tam někde ty buňky musí být, a my se je na té škole pokoušíme probouzet a usměrňovat. Taky si myslím, že jsou to jen takové základy - i když to studují šest let a z toho dva roky hrají v DIKu, teprve život jim ukáže, jak to všechno funguje. A doufám, že si snad vzpomenou na ty první krůčky, které jsme se pokoušeli jim snadnit.

Jste se svými svěřenci spokojený?
Myslím, že to je taky individuální. Je mezi nimi dost lidí, kteří u divadla zůstali a uplatnili se dobře – když vezmu jen absolventy konzervatoře - jsou to jména jako Jan Teplý, Linda Rybová, Matěj Hádek, Ivana Jirešová, Kateřina Winterová, Jiří Racek, Radek Valenta, to jsou ti nejznámější, další se dobře uplatnili třeba v Divadle Na Fidlovačce.

Zahrál jste si s některými z nich?
Například Matěj Hádek byl nějakou dobu v angažmá na Vinohradech, hrál jsem jeho tatínka.

Kde Vás teď kromě Absolventa mohou diváci vidět?
V Divadle Na Vinohradech hraju v inscenacích Donaha! a Vrátila se jednou v noci. Mám termínovanou smlouvu, protože jsem už důchodce, tak uvidíme co bude dál. Jezdím také s krásným zájezdovým představením hry Smíšené (po)city, kde hrají hlavní role Jana Hlaváčová a Petr Kostka. V Divadle Na Jezerce hraji ve hře Lásky paní Katty – s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli. Objevím se také na malé ploše v Četnických humoreskách, hrál jsem tam kdysi četníka v Luhačovicích, a myslel jsem, že tím to skončilo, ale ta postava se v ději znovu objevila. Nedávno jsem měl menší roli v novém seriálu ČT Eden.

To je kriminalistický seriál – a kriminalisty jste kdysi hodně hrál...
V tomto případě jsem byl spíše objektem kriminalistů, hraju sponzora handicapovaných sportovců.

Kam se chystáte na prázdniny?
Na začátku prázdnin hrajeme ve Švandově divadle Absolventa, během léta budeme mít představení Smíšených pocitů v Sobotce. A pak se uchýlím na chalupu.

21.8.2006 23:08:23 Jana Soprová | rubrika - Rozhovory

TIP!