Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Ondřej Zajíc: Divadlo se musí dělat srdcem

autor: archiv

Výběrová komise Magistrátu hlavního města Prahy, v jejímž čele stál sám primátor Pavel Bém, konečně vybrala nového ředitele Městských divadel pražských. Do funkce šéfa divadel ABC a Rokoko byl ve velice diskutovaném výběrovém řízení, které podle všeho ještě bude mít na Magistrátu hlavního města Prahy dohru, po dlouhých tahanicích jmenován pětatřicetiletý režisér Ondřej Zajíc. Ten se svého nového úřadu ujal 1. října. A tak je nejvyšší čas, podívat se, jaký že osud tato kdysi slavná divadla čeká.
Není pochyb o tom, že změna v Městských divadlech pražských byla více než potřebná. V dobách jejich největší slávy šlo o čtyři scény se špičkovým programem, různorodou dramaturgií, na nichž vystupovali přední čeští herci, těšící se velké divácké přízni. Dnes hlavička Městských divadel téměř upadla v zapomnění a ukrývají se za ní „bulvární“ divadlo ABC, které se snaží křísit „Werichův repertoár“, a naprosto chaotické, nad propastí balancující divadlo Rokoko.

S jakou vizí či koncepcí tedy vstupujete za současného, ne příliš lichotivého stavu, na půdu Městských divadel pražských?
Moje koncepce vychází především z jednoho klíčového prvku zadání celého výběrového řízení - a tím je transformace. Osobně nejsem nijak bouřlivý zastánce ani odpůrce transformace příspěvkových organizací na „o.p.s“, prostě jsem to vzal jako fakt a snažil se z toho vytěžit maximum, tak, aby to pro ta Městská divadla, pro tak úžasnou divadelní značku, mělo co největší přínos. Nevydal jsem se tudíž přímou cestou, kdy by zaniklo ředitelství, založily se dvě „o.p.s.ky“ a ta divadla se transformovala každé zvlášť. Moje snaha vycházela především z návratu k tradici úžasné ornestovské éry Městských divadel. Nenechat tuto značku zaniknout, ale naopak ji „nakopnout“ a oživit.

Co si pod tím máme představit?
Jednoduše řečeno - hodlám vytvořit perspektivní jednosouborové divadlo o dvou scénách.

Předpokládám ale, že tato sezóna se ponese ještě ve znamení, řekněme „dojezdu“.
Samozřejmě. Ten transformační proces není sám o sobě tak mohutný právní úkon, ale přeci jenom pro Městská divadla je to docela zásadní, a tudíž jej nelze provést okamžitě. Je pravdou, že magistrát by byl rád, aby to bylo co nejrychleji. A i já se budu snažit, aby se to zbytečně neprodlužovalo, protože nechci být „úřednickým ředitelem“, což je tradice, která tam byla v poslední době. Chci mít možnost to divadlo tvořit a vychovávat.

Jak rychle se tedy dočkáme nějakých změn?
První rok se každopádně zachová stávající dramaturgický plán a vůbec většina řízení. Teprve rok následující by měl být v novém kabátě s výrazným marketingovým posílením značky „Městská divadla pražská“, tak, aby si veřejnost všimla, že se něco zásadního děje.

Plány jsou to velice zajímavé, ale otázkou zůstává, zda vám vůbec bude umožněno je realizovat. O celém výběrovém řízení se neustále vedou debaty a je podrobeno silné kritice. Navíc to vypadá, že jeho regulérností se bude zabývat kontrolní výbor magistrátu. Abychom naše čtenáře uvedli do obrazu, tak jen ve zkratce - původně se od uchazečů vyžadovalo ukončené magisterské vzdělání, v průběhu byl tento požadavek pozměněn na ukončené vysokoškolské vzdělání. Vy jste bakalář. Nyní se ozývají hlasy, že výběrové řízení nebylo regulérní a nemělo by být platné. Jak to vidíte vy?
Já se k těmto otázkám nechci příliš vyjadřovat. Pokud tam skutečně došlo k nějaké chybě, je to věcí magistrátu. Já bych ovšem chtěl k celé kauze především říci, že mě dost šokovalo a zarazilo, že nikdo podrobně nezkoumal jednotlivé projekty. Jako by vůbec nebyl zájem zabývat se podstatou celé věci, a sice porovnat to, o co by mělo jít především - kdo je jakou měrou schopen a ochoten pomoci těm divadlům. To mi připadá naprosto absurdní. Já jsem otevřen diskusím na téma, co přináším, co nabízím a s čím do toho jdu. Ano, vznikla nějaká kauza, beru, ale vadí mi, že divadlo se v ní dostalo na druhou kolej a vše se točí v nějaké prapodivné mediální rovině.

A v čem je tedy podle vás váš projekt pro Městská divadla přínosný? Proč byl nejlepší? Tedy, tak to alespoň tvrdí zástupci magistrátu, kteří vás jednomyslně zvolili za vítěze.
Proč byl nejlepší, nevím, protože neznám ostatní projekty, to by byla spíše otázka na Magistrát. Navíc neznám konkurenční návrhy, tak je nemůžu porovnat. Vím, že se tam objevil projekt Z. A. Tichého, což je velice slušný divadelní kritik, který psal, tuším do Mladé fronty. Nyní už asi nepíše, ale divadlo ho drží i nadále. To je fajn. Já velice dobře rozumím jeho pocitům, protože z vlastní zkušenosti vím, že prohrát je těžké, ale i to je velké umění. A pak ještě vím, že se se svým projektem přihlásil jistý pan Bednář (šéfmanažér divadla ABC, pozn. red.), což je v současné době můj zaměstnanec. Osobně ho neznám a o jeho projektu také nic konkrétního nevím, ale je mi nesmírně sympatické, že bojoval za své divadlo. To je věc, které si vážím. Proto bych se s ním velice rád sešel a pohovořil. Sám jsem zastáncem toho, že divadlo se musí dělat naplno a srdcem, tudíž mám rád lidi, kteří se nebojí nasadit pro divadlo vlastní kůži.

To zní férově, ale vraťme se zpět k vašemu projektu. V čem vidíte jeho hlavní sílu?
Domnívám se, že u mého projektu je hlavní, že má určitou ambici, určitou vizi a do jisté míry je hodně odvážný. Jeho realizace bude těžká, protože k nějakým změnám oproti současnému stavu rozhodně dojde. Budou ale daleko menší, než jak se uvádí v tisku a s jakými počítají všechny ty hysterické hlasy, které pracují s naprosto nereálnými podklady. Jsem přesvědčen, že budoucnost českého divadla nebude takováhle peřinka, jak tomu bylo doposud. Prostory scén divadla ABC a divadla Rokoko mají své majitele a nájemní smlouvy mají svoji platnost. Z toho logicky vyplývá, že pokud tato divadla nebudou nějakým způsobem čnít nebo nebudou vykazovat velice slušnou činnost, zkrátka nebudou mít vysokou úroveň, tak město jim ty peníze dávat nebude. A já se ze všech sil chci zasadit o to, aby zde do pěti let bylo nepřehlédnutelné divadlo, kterým se magistrát bude chtít prezentovat a tudíž jej bude i podporovat. Kromě toho se domnívám, a to uvádím i ve svém projektu, že lokalita, v níž se obě divadla nacházejí, je naprosto úžasná. Je to oblast, kde na malé ploše najdete asi deset divadel, prostě česká Broadway. Mě nesmírně mrzí, že v současné době zde ta divadla nestojí v popředí, tak jako tomu kdysi bylo. Zvláště, když by tady taková možnost byla. A mám pocit, že jsem ve svém projektu velice přesně a podrobně popsal, jak toho dosáhnout a jak znovuobrodit dobré jméno Městských divadel pražských.

A jaký je tedy váš plán?
Chci dělat divadlo středního proudu, což je poměrně odřené téma, ale já si myslím, že se dá dělat na vysoké úrovni a mě osobně tohle nesmírně zajímá. Já jsem v poslední době zrežíroval několik inscenací, řekněme neexperimentálních, a přesvědčil jsem se o tom, že na tomhle poli je možné hodně překvapit. Vezmete titul,o kterém víte, že je zábavný, zjistíte, že má ještě řadu jiných kvalit a ty se odkryjete a nabídnete.. Nebo je to divadlo silné a hluboké s výbornými hereckými výkony. Navíc podle mě se v Městských divadlech pražských ani jiné divadlo dělat nedá, byla by to hloupost. A druhá věc - musíme si uvědomit, že středem toho divadla nejsem já, středem toho divadla není žádné marketingové oddělení, středem toho divadla není dramaturg, scénograf, technika, středem toho divadla v mé koncepci - je herec. Čili, všechno se bude točit kolem herce, herce si budeme hýčkat. Ale pouze toho, kdo přijme plnou odpovědnost.
Moje, řekněme heslo, zní: loajalita a pracovitost!. Já si zkrátka nedovedu představit, že by v divadle byli lidé, kteří tam být nechtějí, to je socialistický přežitek. Tudíž, pokud někdo bude mít dojem, že se s tím neztotožní, tak holt je mi to líto, ale ať odejde. A pracovitost, to je opět věc, o které se hodně mluví, ale není vždy zcela samozřejmá. A já jsem na to velice citlivý - lidé, kteří ze sebe nehodlají vydat vše, tam rovněž nemají co dělat.

Zdáte se být velice pevný a zásadový, to je jistě pro tuto práci plus, ale ředitelování, to není jen kožené křeslo, schůze a odpovědnost, ale také spousty administrativy. Myslíte si, že jste na takovouto profesi dostatečně připraven? A nebojíte se trochu toho, že vás to odloučí od té režijní, tvůrčí práce?
Samozřejmě nemůžu tušit, co nastane, ale každopádně se těším, a to i na práci, kterou neznám. Režie se vzdát nechci a doufám, že nebudu muset. Už nyní je kolem mě hodně schopných lidí, kterým věřím, v Městských divadlech je jistě velký potenciál schopných lidí, kterým uvěřím a já bych chtěl postavit takový tým, který nejenom že odvede tu práci, ale nakopne to ještě někam výš. Dovedu si sice představit, že bych se režie na nějaká čas vzdal, ale myslím, že by to byla škoda. Budu-li ředitel, který své divadlo zná nejen z kanceláře, ale i z pohledu režiséra a třeba i z pokladny nebo z pozice technika, tak mám pocit, že to tomu divadlu nesmírně prospěje. Jak už jsem řekl, hodně záleží na tom týmu. Možná, že to bude těžké, možná na některé posty budu dlouho hledat ty správné lidi, ale základní představu o týmu a lidech, s nimiž bych rád spolupracoval, mám.

10.10.2005 02:10:46 Jaroslav Pokorný | rubrika - Rozhovory

TIP!