Scéna.cz 

Monika Zoubková: Chvílemi to budovatelské nadšení v sobě mám…

Objetí
ta hrajeme lidem staletí,
též lásku,
my herci prokletí
v sázku
duše své klademe. (ze sbírky Moniky Zoubkové Vernisáž duše)

Monika Zoubková se narodila 23.července 1976 ve znamení Lva ve slezském Krnově. V rodině se nedají vysledovat nějaké herecké geny, a ona sama si svou náklonnost k divadlu nedokáže vysvětlit – prostě to přišlo.
„Vždycky měla představu svobodného povolání, ale nepředstavovala jsem si nic konkrétního. Hrozně dlouho jsem hrála na housle, takže jsem si chtěla podat přihlášku na konzervatoř, ale nakonec jsem nastoupila na gympl a maturovala z takových předmětů jako je fyzika a chemie.“ Ale pak přišla touha po tom zkusit něco z oblasti umění – do té doby si Monika psala sem tam básničku, zkoušela malovat a tančit.

A nakonec přišla myšlenka na herectví. „Nedokážu říct proč. Možná proto, že jsem introvert, že se v herectví můžu za něco schovat, stát se někým jiným…“ Činoherní herectví začala studovat na brněnské JAMU pod vedením Václava Martince. Jeho styl však ročníku příliš nevyhovoval a tak nakonec vedení přejal dramaturg Miroslav Plešák. Monika absolvovala v roli Elektry ve studiu Marta v režii Oxany Meleškinové (1999).

„Když jsem skončila – psala jsem dopisy na všechny strany, otravovala jsem všude po celé republice, odchytila jsem si při hostovačce v Brně Jakuba Špalka ze spolku Kašpar. Tehdy mi řekl, že mají plno a že nikoho nepotřebují. Ale pak se najednou v dubnu ozval – vypadla jim Bára Kodetová a potřebovali záskok. Pak jsme si v souboru porozuměli, spřátelili se a tak už jsem zůstala,“ říká Monika. První rolí byla němá Sára a poté Moira ve hře Briana Friela Proměny. Poté si zahrála např. v Krvavé svatbě, Lvím mléce, Pohádce o baronovi z Hopsapichu, Náměstíčku či Helverově noci. Mezitím ji nalákal do Rokoka režisér Zdenek Použil. V Rokoku se tedy Monika objevila například v titulech Veřejný deník Olina Houbičky, Čarodějky ze Salemu, Lev v zimě, Tramvaj do stanice Touha, Libertin či Rychlé šípy.
„Teď jsem volná noha, můžu si dělat co chci,“ říká. V současné době hraje v Kašparu a v Rubínu.

A jak došlo ke spolupráci s Patrikem Hartlem? Monika stejně jako režisérova manželka pochází z Krnova, a to jej zaujalo. Takže jí nabídl spolupráci na inscenaci Kočičí hry v Branickém divadle. A vzpomněl si na ní i teď, když začal se Studiem Dva připravoval Absolventa.
Monika hraje Elaine Robinsonovou, mladou Benjaminovu lásku. „Ten slavný film jsem viděla asi měsíc před zkoušením, a divadelní podoba se mi zdá hodně jiná, má úplně jinou atmosféru.“ Monika se tu herecky setkává s Kryštofem Hádkem, s nímž si – alespoň sporadicky – zahrála na scéně Rokoka (v Libertinovi a Rychlých šípech). A čím je jí postava Elaine blízká? „Myslím, že je mi ve spoustě věcí podobná. Nedávno jsem se přichytila, jak přesvědčuju partnera, že život ´nestojí za hovno´(pozn. citát ze hry). Chvílemi to budovatelské nadšení v sobě mám, takovou tu pozitivní energii, snahu tahat lidi dál. Samozřejmě, že někdy to na člověka padne, ale snažím se pesimismu odolávat…“

Monika přiznala, že by má sice ráda komediální role, ale že by si velmi ráda zahrála i nějakou dramatickou postavu. Baví ji tančit (výrazový tanec,) , chodit na výstavy , malovat a sem tam psát básničky.
Vyzkoušela si už i hraní před kamerou, objevila se v Četnických humoreskách a v Nemocnici na kraji města po dvaceti letech, právě v těchto dnech začíná natáčet s Miroslavem Balajkou tv film Psí kus. Dále se podílí na povídkovém filmu Martina Mullera pod pracovním názvem Magická Olomouc. „Dělá se to na koleně, je to povídkový film rozdělený na čtyři díly – jaro, léto, podzim, zima. Já hraju ve dvou povídkách. Objeví se tam mj. Vláďa Javorský nebo Saša Gedeon,“ uzavřela herečka Monika Zoubková.