Scéna.cz 

Režisér Dan Špinar o nové inscenaci Ze života hmyzu

Nejnovější, a v sezóně poslední premiérou pražského Národního divadla je hra bratří Čapků ZE ŽIVOTA HMYZU. Hra byla poprvé uvedena právě v Národním divadle, a to v roce 1922 v režii K.H.Hilara. I další zdejší inscenace byly výjimečné, ať už režíroval Jindřich Honzl. Miroslav Macháček či Miroslav Krobot. Nejnověji se do této hry pustil Daniel Špinar, pro kterého je to poslední pohostinská režie na první scéně. Od nové sezóny se stává kmenovým režisérem ND. O své inscenaci Ze života hmyzu prozradil:

Moje prvotní snaha byla, aby ta hra byla zábavná. Šel jsem cestou bláznivé groteskní féerie, až bych řekl komiksu, Aby to pro dnešního člověka - diváka, který vnímá humor a timing ve zrychleném tempu, dostalo tu správnou barvu a ten správný spád. Zároveň jsme chtěli poctivě pojmout ta tři témata, která jsou aktuální i dnes. Ta první pasáž je o znuděné společnosti, která má všechno a jediný zájem těch lidí je být ve středu dění a neustále hledat někoho, kdo má o něj zájem. Je to tedy hodně o tom sexu a o současné zlaté mládeži, která má všeho dostatek, a tak se strašně nudí. A z toho vlastně vzniká plytkost a psychická vyprahlost. Ta druhá část je také akční. Tam se dějí různé křivdy a bezpráví v rodinkách. Existuje tu několik rodinných jednotek, které nějak fungují v rámci té společnosti a je takové zemitější, více při zemi než předchozí část. Zatímco motýli jsou opilí láskou, zde vidíme tu posedlost hromadění, která může končit až násilím. Ve jménu blaha rodiny jde všechno. Je to krutý obraz, který jsem viděl až jako komiksový horor. Ale hlavním kritériem pro mě zůstalo, že to musí být zábavné. Když se lidi zasmějou, tak si možná poté něco o sobě uvědomí. Je to o fungování společnosti,kde si každý hrabe to své. A když se tam tak různě sexuje a hromadí, a narůstá násilí, nevyhnutelně to vede k nějaké válce a násilí, a vše se to neustále cyklí. A to je vlastně téma třetí části. Nicméně, právě u mravenců jsme udělali nejradikálnější řez, protože nám přišlo, že zobrazovat nějakého válečného diktátora, je už zbytečně několikrát použité, přemleté. Spíše jsme hledali, co tenhle mravenec znamená pro dnešní společnost, co to vlastně je? Jaká je vůbec dnešní společnost, v níž „mravenci“ fungují, co znamená ponížení člověka, jakožto jedince ve jménu masy a ve jménu vymývání mozků, jménem jednoho těla. Společnosti, kde jedinec nic neznamená, a kam až to může vést,..
Takže třetí část jsme si nejvíc přeložili do současna. Bohatá společnost, která nemá problém, funguje až na drobnosti stále stejně. Nicméně, stejně jsem se snažil i v tom obsazení hledat prostředky, abych tu komedii zcizil, aby herci neprožívali party, ale bravurně je dokázali předvést v rámci tématu toho dějství.To souviselo s obsazením Karla Dobrého do role motýlice Iris, která všechno manipuluje, a která nakonec skončí jako nejméně šťastná s vajíčky v břiše. Brechtovské zcizení tedy pomáhá hercům,aby se s postavami neztotožňovali, a předváděli je. Je to do jisté míry taková lidská moralita, která je ukázána na hmyzu.

VIDEO: Ze života hmyzu - trailer k inscenaci hry bratří Čapků.