Anna Šišková – slovenský temperament mezi Češkami
autor: archiv divadla
zvětšit obrázekPaní Anička Šišková patří k zaneprázdněným herečkám, a na nedostatek práce si rozhodně nemůže stěžovat (v době našeho rozhovoru měla zrovna před premiérou Kafkova ZÁMKU ve svém domovském divadle Astorka). Divadelní produkce jsou střídány natáčením na obou stranách hranic, a k jejímu životu pendlování mezi Prahou a Bratislavou. K jejímu životu v posledních letech patří i pravidelná spolupráce se Studiem DVA. Také letos vstoupila do nové inscenace ŽENY PŘEŽIJÍ!.
Je to už takových sedm osm let.
Na první věci jsem spolupracovala spíše s muži – režisérem byl Patrik Hartl a producentem Michal Hrubý. Ale je pravda, že v druhém případě už to byla ženská záležitost, čistě ženský kolektiv. Myslím, že jsme k sobě dobře zapadly, zalíbilo se nám to. Představení Vše o ženách je velmi úspěšné, hrajeme ho dodnes. A tak jsme měly touhu udělat spolu něco dalšího, novějšího, abychom se představily divákům zase v jiných hereckých polohách. Tak jsme se nakonec daly dohromady společně s režisérkou Darinou Abrahámovou a přibraly ještě Vojtu Kotka, který je pro nás takovou ozdobou i inspirací. Je to dobře, že mezi nás vstoupil nějaký nový prvek.
Když mám čas, tak strašně ráda vařím, peču, smažím. A navíc mě zajímá vše o kulinářství a gurmánství. Baví mě číst si o tom knížky. A myslím, že dokážu připravit dobré obědy a večeře, někdy pro celou Astorku. Moje specialita jsou různé paštiky, například francouzská paštika z kuřecích jater.
Já myslím, že moje kolegyně jsou stejně temperamentní jako já. Žádný rozdíl nepozoruju. Máte pravdu v tom, že obecná představa o Slovenkách je taková, že jsou temperamentnější než Češky. Je fakt, že Slovenky rády tancují, zpívají, ukazují se, jsou veselé, ale myslím, že to je to strašně individuální.
Pokaždé je to trochu jinak – vlastně kousek o každého, co jste vyjmenovala. Nejprve se vždycky snažím postavu nějak logicky pochopit, proč se chová určitým způsobem, proč jedná tak a tak. Snažím se najít nějakou základní linku, situace a charakter postavy, z kterého pochopím, proč dělá určité věci. Snažím se vydedukovat, jaký člověk je, jestli je submisivní nebo má potřebu vládnout, jestli je vtipálek atd. Těch typů je nepřeberné množství – ale samozřejmě, nakonec se do toho vždy dosadím já. (smích)
V průběhu zkoušení se to děje stále, protože všichni vlastně hledáme. Takže na začátku vůbec nevím, kdo ta má postava je. Na konci zkoušení, při premiéře to tak trošku tuším... a usadí se to tak po deseti dvaceti reprízách. Ale myslím, že žádná postava není nikdy úplně hotová, pořád se – třeba jen v malých detailech proměňuje – až do derniéry.
To určitě. Nemám ráda, když něco zní velmi literárně, není to přirozené. A speciálně v této hře je takových literárních tvarů docela dost - ale je ještě brzo, určitě si to nějak „učešeme“ podle svého.
Vzhledem k tomu, že inscenaci hrajeme už od roku 2007, samozřejmě se trochu proměnila. Ale nijak podstatně. Upřímně řečeno, mně by se to ani nelíbilo. Já mám ráda trochu improvizace, změny v detailech, ale aby se improvizací představení prodloužilo o hodinu, to už mi přijde moc. I když uznávám, když se to líbí hercům i divákům, je to správné.
Tak to vedro je příjemnější, dá se vydržet. Horší je zima – a my jsme párkrát takovou zimu zažili, bylo asi pět stupňů, takže se hrálo dost špatně. Člověk se více soustřeďuje na to, aby to vůbec přečkal, dohrál. S deštěm nemám tak špatné zkušenosti. Když prší, diváci dostanou pláštěnky a vlastně se nám ještě nestalo, abychom rušili představení kvůli dešti. Pamatuji se, že jsem při jednom představení, kdy pršelo docela dost, několikrát přerušila představení a ptala se diváků, jestli nechtějí, abychom skončili. Ale nechtěli.
Víte co, já ještě nemám žádné plány. Asi budu ráda, když budeme společně s Jirkou (Chlumským). Tento rok jsme byli velmi málo spolu, protože já mám hodně práce na Slovensku, on točí, takže v létě se snad trochu užijeme.
Já miluju moře, kdekoli. Ale hlavně se už těším na dovolenou jako takovou. Ideální tedy je, když JE dovolená.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
reklama
Časopis 18 - sekce
HUDBA
Igor Orozovič vydává album
Herec a muzikant Igor Orozovič vydává debutové album nazvané Když chlap svléká tmu, které obsahuje jedenáct au celý článek
OPERA/ TANEC
Z první řady: Rusalka z Toulouse
A. Dvořák: Rusalka z Toulouse
Lyrická pohádka o třech dějstvích na libreto J. Kvapila v podání souboru Théa celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Fotografie Miloše Budíka v Praze
Muzeum města Prahy navazuje na výstavu Muzea města Brna Miloš Budík – Jsem fotograf, a představí hlavním celý článek
© Copyright 1998 - 2024 Scena.cz, z.ú. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu Scena.cz, z.ú. zakázáno