Scéna.cz 

MfD v Plzni přiveze slavný soubor Comédie-Française

Mezinárodní festival Divadlo v Plzni nabídne letos výjimečnou událost – hostování nejstaršího a nejprestižnějšího francouzského souboru Comédie-Française. Právě tato národní scéna sídlící v Paříži zahájí 11. a 12. září s nejnovější inscenací Hekuba, ne Hekuba v režii portugalského dramatika, režiséra a ředitele Avignonského festivalu Tiaga Rodriguese již 32. ročník plzeňské přehlídky. Hostování tohoto souboru, jehož historie se odvíjí až od dob Molièra, je o to unikátnější, že v rámci velkého evropského turné po světové premiéře právě na Avignonském festivalu půjde o první uvedení ne v plenéru, ale v klasické divadelní budově. Pro svou první režii v Comédie-Française zvolil Tiago Rodrigues příběh Hekuby, vdovy po králi Priamovi, jež při pádu Tróji přišla o manžela, trůn i děti. Ten se prolíná s příběhem herečky, jež v našich časech Eurípidovu Hekubu ztvárňuje. Do probíhajících zkoušek inscenace zasahuje soudní vyšetřování, v němž herečka sama usiluje o zadostiučinění pro svého autistického syna, který se stal obětí zneužívání. 32. ročník Mezinárodního festivalu Divadlo proběhne od 11. do 19. září, představí českým divákům jak další výjimečné zahraniční inscenace, tak také tradičně výběr z toho, co vzniklo za uplynulou sezonu na domácích scénách. Program doplní open-air představení zdarma, sekce Johan uvádí v Moving Station, debaty a výstava. Vstupenky na dvě představení Comédie-Française jsou již v prodeji v síti Plzenskavstupenka.cz. Kompletní program bude zveřejněn v průběhu července.

„Bez nadsázky se dá říci, že půjde o divadelní událost roku. Je pro nás obrovskou poctou, že se na vzniku nejnovější inscenace Comédie-Française můžeme podílet jako koproducenti a že tento prestižní francouzský soubor v Plzni přivítáme. Je to ocenění našeho skvělého jména na mezinárodní scéně, dramaturgie i schopnosti hostování organizačně zajistit,“ říká na úvod ředitel festivalu Jan Burian. „O uvedení některé z inscenací režiséra Tiaga Rodriguese jsme stáli několik let. A díky našim dlouhodobým kontaktům s Avignonským festivalem jsme loni dostali nabídku koprodukce jeho nového počinu,“ vysvětluje vznik spolupráce Burian.
„Jak je v jeho divadelní tvorbě zvykem, obrací se bezprostředně k publiku a nadčasové téma dávné trojské matky Hekuby propojuje s tématem současné ženy, herečky a matky, jež čelí obdobnému strádání,“ uvádí tvůrci v anotaci inscenace. Tiago Rodrigues často říká, že své hry nepíše pro divadlo, nýbrž pro herce, kteří jim vdechují život. Tady se proto diváci setkávají s herečkou, jež zkouší Eurípidovu Hekubu. Tu, jež při pádu Tróji přišla o všechno: o manžela, o trůn, o svobodu a k jejímu největšímu zármutku též o většinu dětí. Je to žena, která žádá spravedlnost. „Fiktivní tragédie se však bolestivě mísí s bezprostředně pociťovanou realitou herečky, jejíž autistický syn se stal obětí zneužívání – a ona se proti této situací bouří. V jedinečném, soumračném prostoru dochází k bolestnému, tísnivému setkání dvou světů, tragédie mýtu a tragédie skutečnosti, divadla a spravedlnosti,“ charakterizují tvůrci.

Inscenace je založena na principu prolínání a překrývání – příběh trojské ženy se prolíná s osobním dramatem herečky v současnosti. Tiago Rodrigues tuto inscenační volbu zdůvodňuje: „Obvykle se k řeckým tragédiím vracíme s otázkami jako: Jaký smysl mají dnes? Mohou nás dnes vůbec něčím oslovit? Jsou skutečně nadčasové? Já se ale raději ptám opačnou otázku: Má náš svět pořád smysl, když se na něj podíváme pohledem řecké tragédie? Jsme pořád ti samí lidé jako druh, o kterém mluvil Euripides? Můžeme použít divadlo jako zvětšovací sklo, abychom vyvolali dnešní svět – i kdybychom ho viděli odlišně a znovu si potvrdili naše přesvědčení nebo naopak něco nového objevili?“ Režisér během práce na předchozí inscenaci ve Švýcarsku začal sledovat v médiích případ, který zahrnoval zneužívání autistických dětí umístěných do ochranných institucí: „Obrátil jsem se na rodiče dětí s poruchou autistického spektra a napsal jsem o tom fiktivní příběh. Inspiroval jsem se články i širším výzkumem, jak my jako lidská společnost bránící demokratické hodnoty stále opomíjíme a jsme bezmocní tváří v tvář porušování základních práv zranitelných osob – ať už jsou autistické, znevýhodněné nebo prostě staré. A v Euripidově Hekubě je otázka spravedlnosti s otázkou zranitelnosti úzce spojena.“