zvláštní poděkování
Volný.cz

Dokument Universum Brdečka

Jiří Brdečka (Foto: Václav Chochola)

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Celovečerní dokument Universum Brdečka režiséra Miroslava Janka a scenáristky Terezy Brdečkové, vstoupí do českých kin 21. prosince 2017. Letos na Štědrý den by se scenárista, režisér, kreslíř a publicista Jiří Brdečka dožil 100. narozenin. Jedna z nejvýraznějších osobností českého filmu, mj. autor či spolutvůrce scénářů ke snímkům Limonádový Joe, Adéla ještě nevečeřela, Tajemství hradu v Karpatech nebo Císařův pekař a Pekařův císař, stojí za mnoha hity české kinematografie. U příležitosti nedožitých stých narozenin Brdečky se bude konat na Chvalském zámku v Praze také retrospektivní výstava nazvaná Jiří Brdečka: 100 let – Od Limonádového Joa k zázrakům animace. Interaktivní výstava určená dospělým i dětem bude k vidění od 16. prosince letošního roku do 1. dubna 2018.

Film Universum Brdečka vznikl v produkci Evolution Films producenta Ondřeje Zimy v koprodukci s Českou televizí a podpořil ho Státní fond kinematografie. Distributorem filmu je společnost Aerofilms. Celovečerní dokument natočil režisér a čtyřnásobný držitel Českého lva Miroslav Janek (Občan Havel, Olga, Filmová lázeň, Normální autistický film). Jeho snímek o Brdečkovi plyne zcela přirozeně jako nenucený hovor s blízkými hlavního hrdiny, včetně jeho dcery, novinářky a spisovatelky Terezy Brdečkové. Tvůrci ve filmu o Brdečkovi, který proslul nejen svou spoluprací s Jiřím Trnkou, Janem Werichem nebo Oldřichem Lipským, ale ve světě se proslavil jako respektovaný režisér animovaných filmů, nepoužívali kromě jediného žádné dobové archivní záběry. „Ve snaze najít nějaký jazyk pro tento film jsme od začátku vyloučili rozhovory s pamětníky – oni tedy už stejně skoro žádní nejsou – a zároveň jsme se rozhodli nepoužívat dobové archivy, protože by to mohlo vést ke stereotypní ilustrativnosti. A my jsme toužili dostat se dovnitř Brdečky. Potřebovali jsme veškerý filmový čas jenom pro něho,“ říká režisér Miroslav Janek.

Osobnost Brdečky přibližují tvůrci především prostřednictvím jeho rozsáhlé tvorby, a to nejen v podobě animovaných či hraných filmů, ale také skrze náčrtky, storyboardy, vytříbenou práci se slovy, kresby či oblíbené výtvarné objekty a osobní „poklady“. Režisér Miroslav Janek a střihačka Tonička Janková tak ve filmu citlivě odkrývají bohatý vnitřní život člověka, který se dle svých vlastních slov snažil vytvořit „svět zázračně oživlých obrazů, grafik, olejů, akvarelů, fresek a mozaik“. Film také hledá odpověď na otázky, kde hledal Brdečka inspiraci či zda byl více scenáristou, režisérem, kreslířem, či publicistou. Sám Brdečka ve filmu říká, že rád střídal režijní práci s psaním scénářů. „Cítil se filmařem, to je jasné. Vyhovovalo mu mimo jiné, že není nějaký solitérní titán a vejtaha, ale že je součástí široké komunity profesionálů, kteří byli a jsou dodnes na svůj obor pyšní. I v dobách, kdy nemáme na co,“ říká Tereza Brdečková. Animovaný film však pro něj i přes jeho scenáristickou práci zůstal srdcovou záležitostí. Svět oživlých obrázků ho fascinoval. „Lidské city, a zvláště ty silné, lze stejně dobře vyjádřit v animovaném filmu jako v tom hraném. Jde jen o to najít tu pravou stylizaci,“ podotýká k tomuto tématu ve filmu sám Jiří Brdečka. „Otec věděl, že dobře kreslí, ale zajímal ho oživlý svět opravdu velkých, zralých malířů. Neviděl sám sebe jako výtvarníka. Kreslit ale nikdy nepřestal a jeho storyboardy jsou výtvarná díla sama o sobě,“ říká Brdečková.

Jiří Brdečka se narodil v roce 1917 do učitelské rodiny v Hranicích na Moravě, po maturitě na gymnáziu studoval nejprve kreslení a zeměpis a následně dějiny umění. Po zavření vysokých škol v období okupace se věnoval novinové karikaturní kresbě a humoristickým článkům a psal drobné povídky. Právě tehdy vznikla i první seriálová verze Limonádového Joa, do které Brdečka vložil svou lásku k westernům a romantice Divokého západu a který se stal předlohou pro kultovní film Limonádový Joe aneb Koňská opera režiséra Oldřicha Lipského z roku 1964. „Myslím, že otcův romantický český sen o Divokém západě pramenil z touhy po prostoru, svobodě, nezávaznosti a velikosti,“ říká Tereza Brdečková. A dodává, že také z určité touhy po světovosti a překonání provinciální malosti. „Byl to americký, tedy nedostupný sen, o němž se dalo snít i si z něj dělat legraci,“ uzavírá scenáristka. Brdečkův záběr byl celkově široký, v průběhu svého života pracoval v Lucernafilmu, poté ve studiu animovaného filmu AFIT, kde se tehdy potkala budoucí špička české animace. Sám Brdečka byl ve světě považován za jednoho ze zakladatelů „antidisneyovské“ animace, coby režisér animovaných filmů byl celosvětově respektován a jeho snímky sbíraly ceny na filmových festivalech. Pro každý film si vybíral jiného výtvarníka – například spolu s Jiřím Trnkou stojí za animovaným filmem Pérák a SS, s Kamilem Lhotákem pracoval na filmu Vzducholoď a láska, s Vratislavem Hlavatým zase na Drahouškovi Klementýna, dalšími spolupracujícími výtvarníky byli například takové ilustrátorské osobnosti, jako Adolf Born, Jiří Šalamoun či Eva Švankmajerová. V roce 1945 se Brdečka stal filmovým kritikem v Lidových novinách, což ho nasměrovalo ke scenáristice. Filmy miloval a učil se o nich tím, že se na ně díval. Zásadním kariérním zlomem pro něj byl rok 1947, kdy si jej sám Jiří Trnka zvolil jako scenáristu svého prvního filmu Císařův slavík. Ten jej také coby talentovaného scenáristu později doporučil Janu Werichovi. S ním Brdečka napsal slavnou komedii Císařův pekař a Pekařův císař, čímž sám sebe katapultoval mezi přední české scenáristy. V roce 1957 se Brdečka stal režisérem ve studiu Bratři v triku a jako scenárista byl pak zaměstnán ve Filmových studiích Barrandov. V roce 1960 přistoupil do projektu Vojtěcha Jasného, pohádky o touze a spravedlnosti Až přijde kocour. Sám Brdečka považoval tento snímek, který byl vyznamenán Zvláštní cenou poroty na MFF Cannes v roce 1963, za snímek, do kterého vložil nejvíc ze sebe. Na konci sedmdesátých let natočil režisér Oldřich Lipský podle Brdečkova námětu a společného scénáře film Adéla ještě nevečeřela a v roce 1981 Tajemství hradu v Karpatech. Jiří Brdečka zemřel předčasně v roce 1982.

Výstava o Brdečkovi na Chvalském zámku v Horních Počernicích bude pojata jako rekonstrukce světa dětství, mládí, života a inspiračních zdrojů Jiřího Brdečky. Návštěvníky tak zasvětí například do světa westernů, které Brdečku uchvátily, k vidění zde budou i obrazy jeho přátel z řad malířů, jako je například Kamil Lhoták či Adolf Born. Výstava připomene i Brdečkovy slavné hrané filmy a představí barrandovské dekorace a kostýmy z filmů, na kterých spolupracoval s Janem Werichem, Jiřím Trnkou a dalšími. Chybět nebudou ani jeho ilustrace, kostýmní návrhy, storyboardy k animovaným filmům, filmové plakáty a dobové fotografie mapující společenský život pražské kulturní smetánky. Chvalský zámek uvede výstavu jako součást oslav svého desetiletého výročí otevření pro veřejnost.

11.12.2017 18:12:32 Redakce | rubrika - Filmová scéna