Scéna.cz 

Závěrečná tečka z Dejvic

Každý řádný festival má nejen své předskokany, hvězdy a zlaté hřeby, ale též závěrečné tečky. Ten hradecký nebyl výjimkou. O jeho „poslední slovo“ se tentokráte postarali hosté z pražského Dejvického divadla. Původní česká hra režiséra a autora Petra Zelenky Příběhy obyčejného šílenství se postarala o honosný závěr. Vždyť hit minulé sezóny je ověnčený nejrůznějšími nominacemi a oceněními.
Zelenkova komedie je konečně živým textem v dnešní neustálé šedi. Chceme-li ji zařadit, tak nejvýstižnější by snad byla kategorie česká odnož „cool“ dramatiky, jenž k nám stále častěji proniká, a na našich jevištích se usazuje, z Anglie a Německa. Od ní se však liší právě velkou mírou lidskosti a humoru.
Zelenka se nezapře. To ovšem není žádná chyba. Chraň Bůh! Ovšem kdo viděl Knoflíkáře či Samotáře, celou řadu pro mnohé překvapujících okamžiků již dopředu očekával. Příběhy obyčejného šílenství jsou svým zobrazením podivně vykolejeného světa a lidí, v něm žijících, jakýmsi pokračováním obou filmů. A právě výstavba opírající se o jednotlivé epizody, která tak skvěle funguje ve filmu, v divadelní úpravě občas skřípe a divák se může hůře orientovat v příběhu jakožto celku. (Možná, že chyba je v divákovi?) Rovněž postup sdělování pointy jednotlivých příběhů působí trochu monotónně.

V hlavní roli mladíka Petra, jemuž rozum zůstává stát nad faktem, že jeho úchylka se v davovém šílenství takřka ztrácí, se představil Ivan Trojan. Jeho rodičů, škubavě aktivní matky stále se snažící konat dobro a věčně bádajícího otce, jehož posedla myšlenka - zda-li se mu vejde do úst žárovka, se energicky a s naprostým přehledem zhostili Nina Divíšková a Miroslav Krobot. Ten se nám snaží, jakožto bývalý komentátor filmových týdeníků, připomenout, problémy socialismu a komunistické vlády. Téma stále aktuální, že? Díky všudy přítomnému humoru tak otevírá prostor pro dnes již málo vídanou politickou satiru. Se suverenitou sobě vlastní se několikrát na jevišti objeví též Jiří Bartoška. V dalších „šílených“ rolích se představují: Zdeňka Volencová, Lenka Krobotová, Igor Chmela, Klára Melíšková, Jana Holcová, Martin Myšička, Pavel Šimčík, Klára Lidová a Jaroslav Plesl. Ti všichni se nás spojenými silami snaží přesvědčit, že každý z nás je více či méně úchylný, do skutečného šílenství nám však, zaplať Pán Bůh, ještě kousek chybí. Jedná se tedy vskutku o „módní přehlídku“ nejrůznějších člověčích úchylek a specifických libůstek. Asi proto vlastně zastihujeme každou postavu samotnou, obalenou vlastními traumaty, mindráky a pochybností o vlastním úspěchu na cestě k druhým. Ovšem ty ne a ne najít.

I přesto nezbývá než znovu a znovu pochválit jak režijní, tak hereckou práci. Neboť výkon celého týmu je vysoce profesionální, poctivý a dělaný s obrovským nasazením a chutí. Je tedy radost jej sledovat. Jen tak dál! Nejen Šílenci, ale i festival.