Scéna.cz 

Vrátný, neboli člověk s přehledem

„Divadlo je velký objekt se spoustou kanceláří, místností a dalších prostor,“ říká člověk, který by měl mít o všem největší přehled, vrátný Jiří Kaločík.
Směna vrátného v Divadle loutek v Ostravě trvá dvanáct hodin. Vrátní nehlídají pouze budovu během dne, ale také přes noc. Navíc obsluhují telefonní ústřednu, vydávají klíče od různých místností a zapisují si pečlivě, komu že je předali. Nejenom v noci může zavítat nezvaný host se špatnými úmysly, a proto by měl vrátný i v plném provozu pracovního dne vědět, kdo překročil práh divadla. Při představení také musí myslet na otevření nouzového východu, aby byly dodrženy požární předpisy.

A jak se člověk může stát vrátným? Třeba takhle: „Známý, který v divadle pracoval, mě přesvědčil, abych zde na čas zaskočil. Postupně jsem poznal službu na vrátnici. Později mi nabídli, abych tu zůstal, a tak jsem tady,“ líčí začátky svého působení v Divadle loutek před čtyřmi lety pan Jiří Kaločík.
Přiznává také, že si nenechá ujít žádnou premiéru, ani hostující představení. „Jako pracovník divadla vnímám zevnitř všechno, co kumšt obnáší, a když pak vidím výsledek, je to pro mě moc příjemné. Jako divák jsem nadmíru spokojený.“
Vrátnice musí být v provozu 24 hodin, a to nejen ve všední den, ale i o svátcích. „O Vánocích či na Silvestra se v našem kolektivu vždy najde někdo, kdo se na nás přijde na chvíli podívat, a to je pokaždé moc milé a dojemné,“ uzavírá své vyprávění vrátný Jiří Kaločík.