Scéna.cz 

Hudební tipy 30. týden

Televizní písničky a songy Michala Bukoviče
Karel nese asi čaj, Malý dům nad skálou, Řidič tvrdý chleba má, Paráda a jiné hity úspěšného textaře z pořadu Kam zmizel ten starý song (2004). Zpívají: K. Zich, V. Martinová, L. Vodička, M. Tučný, L. Filipová, J. Korn, V. Čok, M. Volek a další. Michal Bukovič (*17. 9. 1943 – †31. 1. 2008) byl český textař, jehož písně zpíval především Karel Zich, ale také Věra Martinová nebo Michal Tučný. Věnoval se též překladům písňových textů z angličtiny do češtiny. Vedle oblíbené country hudby otextoval i původní, české písně. Z jeho tvorby v pořadu Televizní písničky a songy uslyšíte hity Karla Zicha Paráda, Měla na očích brýle, Žárlím na tvůj stín, Můj sok, duet s Lenkou Filipovou Mosty, Malý dům nad skálou Věry Martinové, Znám místem časem zavátá v podání skupiny Rangers, Prodavač Michala Tučného, Řidič tvrdý chleba má Ladislava Vodičky, Karel nese asi čaj v podání Jiřího Korna a Viléma Čoka a další skladby.
Vysílání: 23.7., 23.20 hod., ČT art

Jak se kalila hudba: V zajetí elektřiny
Příběhy nahrávání popu a rocku. Roger Waters, Jeff Beck, Hans Zimmer, Steve Winwood, Brian Eno. Britsko-americký dokumentární cyklus. Zesilovače zahájili revoluci popu a rocku. Elektřina nepřidala jen hlasitosti. Otevřela i nové zvukové možnosti. Dozvíme se, jak epochální novátorství spustilo hudební řetězovou reakci, z níž dodnes létají jiskry. Vynález syntezátoru otevřel svět zvukové fantazie. S reálným světem nemají nic společného. Zpravidla vedou k efektům, manýře; někdy dokonce k novým hudebním objevům. Syntezátor a notebook jsou součástí téhož světa. Žijeme v přetechnizovaném prostoru. Jsme internetová generace; pořád v pohybu. Sice neumíme pořádně hrát na kytaru, na piano jen zabrnkáme, ale pořídíme si elektronické krabičky s nějakým šikovným softwarem. Ale jak je možné, že když Bill Evans hrál na elektrický klavír, pořád to byl stoprocentní Bill Evans?!
Vysílání: 24.7., 00.00 hod., ČT art

Žalman & spol.
Přední představitel jihočeského folku Pavel Žalman Lohonka na koncertu z Ranče Vletice u Krásné Hory (2004). Kamera J. Hruša. Režie R. Vodrážka. Folkový písničkář, zpěvák, textař, skladatel, kytarista, jedna z nejvýraznějších postav české folkové scény Pavel Lohonka, uměleckým jménem Žalman se narodil 20. března 1946 v Českých Budějovicích. Když v osmdesátých letech minulého století tisíce lidí na plzeňských Portách zpívaly se Žalmanem "my vyhnaní z ráje, jdem zpátky do lesů", byla v tom hymnická síla, vědomí vzájemné spřízněnosti, ale také odlišnosti od tehdejší oficiální kultury. Než ovšem vyučený dřevomodelář a rodák z předměstí Českých Budějovic začal psát takové melodie a texty, prošel si obyčejnou cestu hudebního samouka. Zádumčivost jeho prvních písniček mu tam vynesla přezdívku Žalman. Zprvu ho ovlivnil americký folk a přirozený, drsný pěvecký styl Waldemara Matušky. Rychle ale začal objevovat a prosazovat do repertoáru i krásu jihočeských národních písniček. Není žádný řečník, filozof, ani bavič, jeho instinkty jsou ryze muzikantské. Proto si vždycky vybíral i vynikající spoluhráče. Byly jich desítky, a tak jen některé z nich mohl představit i během koncertu na ranči ve Vleticích u Krásné Hory nad Vltavou, například Roberta Křesťana či Pavlínu Jíšovou.
Vysílání: 26.7., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 31.7., ČT art

Taxmeni
Hudební portrét známé české country kapely z dokumentárního cyklu Uprostřed běhu (2004). Režie J. Vondrák. Taxmeni byli založeni v roce 1970. Pořad přiblíží historii skupiny, která patří na naší country scéně ke stálicím, možno říci legendám. Významnou součástí jejich aktivit je pozornost, kterou věnuje oblasti "military country". Tato pozornost se neomezuje pouze na interpretaci písní, ale představuje široký záběr aktivit související s tématikou domácího odboje. Koncerty pro odbojáře – opravdové, neokázalé a bohužel velice často opomíjené hrdiny našeho národa – jsou vždy neobyčejným a velice příjemným setkáním lidí, kteří mají stále co říci. Vedoucí skupiny Jaroslav Čvančara je uznávaným historikem specializujícím se na období druhé světové války, zejména heydrichiády. Napsal na toto téma několik knih, které jsou vydávány i v zahraničí. Intenzivně se věnuje i období komunistické normalizace. Díky němu se dostávají k široké veřejnosti neobyčejné životní příběhy lidí, kteří za své vlastenectví a hrdinství ve 2. světové válce byli komunistickým režimem místo poděkování tvrdě perzekuováni. Díky svému rodinnému zázemí (jeho strýc i rodiče vlastnili v Praze biograf) se Jaroslav od svého dětství dostával v rodinném archivu i k filmům, které byly v tehdejší době zakázány, a je tak i znalcem filmové historie.
Vysílání: 26.7., 21.15 hod., ČT art

Když náš táta hrál
Písničky v podání skupiny Greenhorns – Zelenáči (1971). Účinkují: M. Tučný, J. Vyčítal, M. Hoffmann, T. Linka, M. Čermák, J. Šimek a další. Kamera J. Seidel. Scénář a režie V. Hrubín. Skupina Greenhorns patří k nejstarším trampským a country skupinám u nás, a také k těm nejpopulárnějším. Vznikla v roce 1965 a mezi jejími zakládajícími členy byli muzikant a výtvarník Jan Vyčítal, Marko Čermák a Josef Šimek, později se v průběhu let přidávali zpěváci Michal Tučný, Mirek Hoffmann a Tomáš Linka. V době nastupující normalizace, kdy nebyly povoleny anglické názvy skupin, došlo k jejímu přejmenování na Zelenáče. Po roce 1989 došlo k rozdělení skupiny na dvě – část členů pod vedením J. Vyčítala se vrátila k původnímu názvu Greenhorns, další členové nazvali svou skupinu Noví Zelenáči Mirka Hoffmanna. Plůvodní Greenhorns ukončili svou činnosti po smrti J. Vyčítala v roce 2020. Nejslavnější hity z přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století v podání skupiny Greenhorns – Zelenáči byly natočeny u Berounky a na Karlštejnsku. Pořad zachycuje skupinu v jejím raném složení. Poslechněte si hity, které znějí doposud – Blízko Little Big Hornu, Když náš táta hrál, Hardy, Divnej smích, Červená řeka, Oranžový expres a další v obrazově působivém, i když černobílém, snímku režiséra Víta Hrubína.
Vysílání: 26.7., 21.50 hod., ČT art