Scéna.cz 

„Festival představuje dvojnásobnou radost,“ říká vedoucí Jaroslava Adámková

Po premiéře inscenace Gulliver čeká Divadlo loutek Ostrava další významná událost. V týdnu od 20. do 24. září 2004 se divadlo již potřetí otevře souborům v rámci festivalu Divadelní pouť bez bariér. Hrát se bude nejen ve velkém sále divadla, ale také ve stanu před divadlem, ve zkušebně ale i na Jiráskově náměstí. Se svými komediemi se pochlubí mimo jiné soubory z Brna (DIFA JAMU, Divadlo Líšeň a Divadlo Kufr) a Českých Budějovic (Divadlo Kvelb, Studio dell´arte). Z Prahy přijede divadelní spolek Kašpar a Divadlo Trakař, z Banské Bystrice pak Divadlo na Rázcestí a Divadlo z Pasáže. Až z daleké Francie soubor Gilles Butin. V rámci dnešního On-line dne jsme si nejen o tomto festivalu povídali s vedoucí marketingového oddělení Jaroslavou Adámkovou.

„Do našeho divadla chodí také děti různě postižené. Odtud už byl jen krůček k zorganizování Divadelní pouti bez bariér,“ vysvětlila Jaroslava Adámková. V prvním roce konání tohoto festivalu vyrostla před divadlem pouť a kulisy, ve stáncích se střídali herci. Nejinak tomu bude i letos. Z festivalu se již pomalu stává tradice. S Jaroslavou Adámkovou jsme se sešli v období relativního klidu.
Co pro vás znamená takovýto festival?
„Samotná práce v zákulisí představuje každodenní radost a svátek, zejména když pracujete v tvůrčím prostředí, prostě velké štěstí. Festival je sice něco navíc, ale pak následuje radost dvojnásobná. Když se podaří a vidíte skvělé soubory, spokojené hlediště a k tomu potlesk na otevřené scéně, pak je to úžasné,“ řekla Jaroslava Adámková.

Vedle pořádání mezinárodního festivalu má na starosti jednání se sponzory a dále se spolu s kolegyněmi stará o prodej. „Osobně prodávám nedělní představení. Vedle sponzoringu hlídám grantové systémy. Financování divadla musí být jednoznačně více zdrojové,“ upřesnila.
Jak se hrnou sponzoři do loutkového divadla?
„Dnes nelze hovořit o sponzorech, ale o partnerech. Většinou uzavíráme smlouvy o propagaci. Zadarmo už většinou nikdo nic nedá. Díky některým firmám, s nimiž máme tradiční a dlouhodobou spolupráci, můžeme např. realizovat takové nadstandardní akce jakou jsou právě festivaly Spectaculo Interesse nebo Divadelní pouť bez bariér.“
Paní vedoucí Jaroslava Adámková dále prozradila, že byť pracuje v loutkovém divadle, tak žádnou svou loutku nemá. Zda jí některá loutka pomohla při jednání?
„Přiznám se, že na některé schůzky si s sebou beru grafické návrhy loutek, abych danému budoucímu partnerovi, trochu přiblížila naše divadlo. Musím říci, že loutka většinou pomohla.“

Divadlo loutek Ostrava zná Jaroslava Adámková několik desítek let. Vystudovala ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě. „Vztah k divadlu jsem získala od dětského věku. Loutky pro mě nepředstavují prach, ale úžasný fenomén, který umí spojit lidi a vytvořit iluzivní atmosféru. Dokonce díky loutkám můžete s kýmkoli komunikovat bez ohledu na věk nebo zdravotní stav.“ Právě o tom svědčí festival Divadelní pouť bez bariér, který se koná od 20. do 24. září 2004.
Divadlo loutek Ostrava vstupuje do 51. sezóny. Co byste mu popřála do další padesátky? „Určitě všechno nejlepší. Doufám, že se zde během té další padesátky budou rodit nádherné pohádky jako dosud. Dále bych popřála, aby divadlem procházeli čistí lidé, kteří budou schopni je vytvářet a zahrát,“ uzavřela Jaroslava Adámková.