Scéna.cz 

Luděk Rathouský: Nervolnost

Galerie LOUVRE, Národni trida 20, zahajuje nový výstavní cyklus současné české malby. Výstava užité grafiky a dřevěných objektů Luďka Rathouského Nervolnost potrvá do 31. května 2007.
Opět Rathouského výstižný autoreflexivní výstavní titul. Prezentované stovky kreseb vyjadřují autorův názor na současnou uměleckou produkci, jeho soukromý pocit, že mnozí současní umělci tvoří nesoustavně a nevyužívají cest náhody a omylu ke tříbení uměleckého názoru. Permanence tvorby je Rathouského devizou. Úspěch dnešního obrazu maximálně závisí na dobře zvolené tematice a jejím podaní. Rathouský toto omezeni programově porušuje svým vlastním přístupem k tvorbě. Kresba jako nastroj i proces myšlení. Je důsledný i spontánní v nutkavé potřebě zaznamenávat mentální stavy vlastni i společnosti každodenně.

Naprosto bezděčně se v Rathouského kresbách vyskytuji motivy intimní a autofabulované vedle letmých postřehů z ulice, medii či jiných historek. Nejednoznačná interpretace a obsahová i kompoziční uzavřenost kresebného projevu do finálního artefaktu vyjíma kresby L.R. z oblasti ilustrace či komiksu, i když v jistých momentech krouží v těsné blízkosti (narativnost, komiksovy rytmus a zkratka atd.) Až frenetická produkce souvisí také s umělcovou nechuti k sterilní výtvarnosti díla. Estetizace se mu hnusí. Uvědomuje si ale zároveň její nevyhnutelnost a hledá únosné hranice. S relativně naivní upřímostí odhaluje sebe sám a to jak v momentech silného zanícení pro "zápletku" tak v momentech vyprázdnění včetně bezradných pocitu "nevím", které symbolizuji záchranné sítě, molekulární struktury pozadí a opakující se prvky černých děr či kumulu, rostlin a bordur, spise naznačené než doslovné. Především ve velkých formátech se tyto kresebné atributy stávají až jakýmysi podvědomými leitmotivy. Dalším vnějším způsobem obrany proti přílišné estetizaci je Rathouskému záměrné používání "nevýtvarných" prostředků, jejichž limity a rezistenci autor s libosti překonavá - hladký povrch papíru, fixy.... Nepodstatné rovněž není, že L.R. odmítá fotografické předlohy ke své práci a spoléhá výhradně na svou vlastni hlavu. Produkci autor prezentuje totálně vše bez cenzury.