Scéna.cz 

Balet NdB2: Hledání samoty, blízkosti a hranic

Juniorský soubor Baletu NdB2 představí 30. října 2026 v Divadle Reduta svou první premiéru sezony 2026/2027. Program 9 propojí dvě nové choreografie mladých českých tvůrců – Ticho plné lidí Klaudie Lakomé a Na konci každého světla je tunel Marka Svobodníka. Dva rozdílné choreografické pohledy spojuje zájem o člověka, jeho vnitřní svět, vztahy i hranice, které si kolem sebe vytváří.

V pořadí již devátý program tak staví vedle sebe dvě odlišné výpovědi. Jedna směřuje dovnitř, k samotě, vztahům a potřebě blízkosti, druhá se obrací k hranicím a svobodě. Obě však spojuje hledání vlastního místa a otázka, co všechno člověka formuje – a co mu naopak brání vykročit dál. Pro juniorský soubor Baletu NdB2 je Program 9 zároveň první premiérou jeho páté sezony. NdB2 funguje v těsném propojení s hlavním souborem Baletu NdB, současně si však od svého vzniku buduje vlastní repertoár. Každou sezonu uvádí dva premiérové programy v Divadle Reduta a poskytuje mladým tanečníkům prostor pro získávání profesionálních jevištních zkušeností i další umělecký rozvoj.

Dvanáctičlenný mezinárodní soubor v sezoně 2026/2027 tvoří May Barrutia, Mariapia Cuman, Lucie Mitošinková, Charlotte Pelclová, Ela Marie Platilová, Claudia Tonelli, Shonosuke Arita, Theodor Bimer, Urtzi Ganzedo, Henrique Martins, Arainn Pillay a Jakub Zouplna.

Klaudie Lakomá se v choreografii Ticho plné lidí obrací k tématu samoty. Nechápe ji pouze jako stav, ale jako proces, který může člověka vést od pocitu odcizení a vnitřního prázdna přes izolaci a vyčerpání až k hlubšímu porozumění sobě samému. Do popředí přitom vystupuje také význam mezilidských vztahů – jejich síla, křehkost i stopy, které v člověku zanechávají.

Choreografie pracuje s kontrastem jednotlivce a skupiny, hledáním kontaktu i postupným návratem k ostatním. Pohybově propojuje neoklasický tanec na špičkách se současným tanečním jazykem. Hudební základ tvoří skladby současných autorů, mezi nimi Ezio Bosso, Sebastian Plano a Jóhann Jóhannsson.

Marek Svobodník v choreografii Na konci každého světla je tunel vychází z tématu hranic, které si člověk během života vytváří. Některé přinášejí pocit bezpečí a jistoty, jiné se však mohou postupně proměnit v překážky, které začínáme vidět i tam, kde původně vůbec nebyly.

Už samotný název obrací známou představu světla na konci tunelu naruby. S nadhledem, lehkou absurditou a jemnou dekadentní provokací choreografie otevírá otázku, do jaké míry jsou naše jednání, rozhodování a vnímání světa určovány skutečnými okolnostmi a nakolik omezeními, která jsme přijali nebo vytvořili sami. Výraznou roli hraje také práce se světlem a scénickým prostorem; choreografie vzniká na hudbu Maurice Ravela a Tangerine Dreama.

📘 www.ndbrno.cz