Scéna.cz 

Balet Národního divadla ukončí sezonu Extrémem

„Tanec, který pronikne do mladých srdcí“ - tak nazval německý tisk taneční kreaci Petra Zusky A Little Extreme, jež otevře komponovaný večer nazvaný Extrém. Soubor baletu Národního divadla chystá novou premiéru na závěr sezony 17. června 2009 pro Novou scénu.

Uvidíme tři jedinečné choreografie: Last Touch (Poslední dotyk) od Jiřího Kyliána zarámují dvě kontrastní choreografie Petra Zusky, uměleckého šéfa baletu ND.
První z nich, Zuskův výbušný balet A Little Extreme (Malý extrém), kterým celý triptych začíná, sklidil už obrovský úspěch před třemi lety v Düsseldorfu na scéně Deutsche Oper am Rhein. Zuskova závěrečná choreografie, A Little Touch of The Last Extreme (Malý dotyk posledního extrému), bude mít v Praze na Nové scéně světovou premiéru.

A Little Extreme výstižně popsal německý tisk jako „naprosto zběsilé spekulativní a asociativní top-střetnutí baletu a pohádkových kazet. S maskotem, jakým je růžovo-oranžový medvídek, a spolu se šesti tanečníky a dvěma tanečnicemi, které spojují Snoop Dogg (Snoopi), Eminem a klasickou techniku do ultimativního surrealistického coolness. Ohlušující aplaus pro všechny choreografy a tanečníky!“
Budeme si tu bohatě moci užít autorova smyslu pro humor, neboť „vše se dá otočit vzhůru nohama a nic není tak, jak se může zdát.“
Je až s podivem, jak se vtip v rytmu hip hopu a rapu ještě i s tóny esoterické muziky může dobře snoubit se satirou a filosofujícími hlubinami! Tvůrce sám o extrémně rozdílné, avšak inspirativní muzice v rozhovoru prozradil: „Černá americká hudba je plná agresivity, násilí, sociálních, rasových, drogových problémů, ale také sexu, nadsázky a humoru. Sálá z ní energie. Zjistil jsem, že poezie hip hopu, ač je někdy sprostá tak, že člověk zčervená, v sobě má hloubku sdělení a je umělecky velmi vypracovaná.“

Kontrastní k Zuskovu „Malému extrému“ je druhý opus – Last Touch. Vytvořil ji slavný český rodák, významný choreograf Jiří Kylián pro Nederlands Dans Theater v roce 2003. Název „Poslední dotyk“ evokuje vlastně ten poslední drobný a nepatrný pohyb a dotek, poslední drobnou úpravu zevnějšku, kterou fotografovaný na sobě vykoná před tím, než fotograf zmáčkne spoušť: ještě narovnat vázanku, přepudrovat nosík...

„Je to velmi mladá věc, má absolutně jinou poetiku a energii než můj A Little Extreme,“ prozrazuje Petr Zuska. „Tak si mnoho lidí Kyliánovu práci vůbec nepředstavuje! Kdo ho zná třeba i z našeho repertoáru, bude překvapen – je vidět, že se Jiří Kylián neustále vyvíjí. Když si už myslíme, že jeho rukopis už poznáme podle něčeho nepojmenovatelného, najednou se nám představí s něčím úplně jiným.“

Poslední dílo triptychu, Zuskův A Little Touch of The Last Extréme, by měl být spojnicí obou předešlých, jak pracovní název naznačuje. Autor však má ještě čas na to, aby diváky překvapil!
Uvažuje o boji protikladů, které patří k životu, o narození a smrti, o ďáblu a andělu, o protikladech, které se přitahují - jako ženy a muži... V hudební mixáži se objeví minimalismus Arvo Pärta, ale také skladby Adriana Johnstona, Dana Jonese, Gavina Bryarse, folklórní kapely Ondráš i soul v podání Jamese Browna.