Scéna.cz 

Kávový dýchánek v Disku

Po druhé v tomto roce (celkově už po sedmé od roku 2007) vystoupili v Disku pod hlavičkou Nová generace (současný tanec, pohybové divadlo, pantomima) mladé choreografky a tanečníci a tanečnice, aby předvedli, co nového se „upeklo“ na HAMU, případně na jiných uměleckých školách. Aktéři nejsou jen studenty u nás, ale řada z nich má zkušenosti z pobytů v zahraničí i ze spolupráce s renomovanými soubory i choreografy.

V pěti skladbách předvedli neotřelé nápady, zaujatost mládí pro věc a navzdory rozpadu forem a splývání hranic mezi tancem, pohybovým divadlem, pantomimou i snahu vrátit tanečnímu pohybu estetičnost.

Suita pro šest tanečnic a pianistu inspirovaná původní skladbou Lukáše Sommera Být básníkem pod názvem M.u.s.e.s – M.otion U.nreal S.eifert E. phemeral S. ound v choreografii Jany Ryšlavé za klavírního doprovodu Martina Levického v provedení hostů z Junior Domino Dance Company představovala jakousi úvodní „rozcvičkou“ a náznak, jakým směrem se choreografie večera bude ubírat.

Dvojí život Veroniky – reminiscence na film Krzystofa Kieslowského, je dramaticky i choreograficky velmi zdařilé podobenství Polky Sary Puchowské o různých možnostech žití života Veronikou (dvěma Veronikami), vyjádřené skvěle Hankou Wimmerovou a Annou Jirmanovou. Červený a modrý balónek, s kterými si tanečnice obratně pohrávají, a záplava balónků na scéně na konci možná odkazují k dalším „barevným“ filmům Kieslowského.

Jitka Veselá, autorka skladby V nás, se vedle studia na Taneční katedře HAMU věnuje stepu a street dance a v tomto duchu se také tato spíše vizuálně než tanečně efektní „světélková show“ nesla. Postavy se světélky na trikotech na neosvětlené scéně připomínaly ohromná monstra - chobotnice, medúzy, teprve posléze se ukázaly v pravém světle jako lidé, kteří se světly různě manipulují.

4: 4 - existenciální hledání dvou žen a dvou mužů, boj se sebou i s okolím, boj o partnera, je velmi dynamická skladba Sary Puchowské, se spoustou chorografických nápadů na hudbu Jiřího Hájka.

Na závěr pak lehce humorný „kávový dýchánek“, který měl premiéru už v prosinci loňského roku. Coffee in Progress: Duet pro jednu tanečnici. Představení vznikající z jedné inspirace a jednoho nedorozumění – jak zní trochu záhadný podtitul, složila a s velkou chutí a výbornou formální propracovaností předvedla Kateřina Šorejsová – Hajná. Tanečnice se převaluje hromadou kávových zrn, sype je na sebe, „pojídá“ je. Vnímáme nejen její pohyb, chrastění zrn, ale i jejich vůni, která se táhne do celého prostoru divadla. Nechtěně se vybaví hromady rýže z kreace Moon Water tchajwanského souboru Cloud Gate i podobně příjemná atmosféra.

Přes možné připomínky ke kvalitě výkonů se ukázala „nová generace“ v dobrém světle. Je třeba přivítat, že díky možnosti její prezentace v Disku lze sledovat vývoj některých z trendů, které vládnou v našem současném tanci.