Scéna.cz 

Balet Slovenského národního divadla vystoupí v Praze

Podzim a hostování Slovenského národního divadla v Národním divadle Praha k sobě již neodmyslitelně patří. Ani letos tomu nebude jinak. Ve čtvrtek 30. října 2008 se uskuteční komponovaný večer KY-TIME / Pocta Jiřímu Kyliánovi, věnovaný tomuto světoznámému choreografovi českého původu. Pět choreografií pochází přímo z dílny Jiřího Kyliána (Un Ballo, Šest tanců) a dvou bývalých tanečníků Nederlands Dans Theater (NDT), dnes již renomovaných choreografů inspirovaných tvorbou Jiřího Kyliána, Mária Radačovského (Inšpirácia, 68) a Lukáše Timuláka (Real Time).

INŠPIRÁCIA (Choreografie: Mário Radačovský; hudba: W. A. Mozart )
Balet je jedním z prvních choreografických pokusů Mária Radačovského. Tou skutečnou inspirací mu pro tuto choreografii byla jeho partnerka Anik Bissonnette. Autor se převtělil do postavy skladatele, který tvoří a hledá, je zdánlivě ztracený až do chvíle, kdy se objeví Inspirace, kterou se nechá vést a která ho utvrdí v tom, že vše je tak, jak má být...

UN BALLO (Choreografie: Jiří Kylián; hudba: Maurice Ravel)
Choreografia Un Ballo (it. ples, raj, tanec, balet...) byla první, kterou Jiří Kylián vytvořil pro skupinu mladých tanečníků NDT II. Název můžeme chápat v tradičním slova smyslu, jako společenskou událost, nebo v doslovném překladu – není však záměrem choreografa nutit diváka hledat hluboké či skryté významy. Kylián popisuje svou choreografii jako „tanec na hudbu, nic víc“. Pokládá ji za cvičení hudebního cítění a senzitivity mezi mužskými a ženskými partnery.

68 (Choreografie: Mário Radačovský; hudba: Johann Sebastian Bach, Wolfgang Amadeus Mozart)
Rok 1968, reformní období v Československu, úsilí vybudovat demokratickou formu v socialismu nebo socialismus s lidskou tváří. Úsilí o uvolnění pout, kterými komunistická ideologie omezovala a regulovala život společnosti, se skončilo v noci z 20. na 21. srpna 1968 vojenskou akcí pěti zemí proti Československu. 68 je mikropříběh o lidech v hraniční situaci, která si od nich vyžádala osudové reakce, které vzápětí změnily jejich život. Muž a žena, které rozdělila závora jako symbol reálné či metaforické hranice. Přežijí odloučení a okamžiky, které jsou zkouškou vytrvalosti jejich vztahu, jejich vzájemé oddanosti? Sílu jim dáváto, že se navzájem milují, protože nejdůležitější je pravda a jejich vzájemná oddanost. Uplynulo 40 roků, dnes žijeme v demokracii a v Evropě bez hranic. Svobodný život se stal jakousi samozřejmostí. Tak, jako před čtyřiceti lety i nyní si však svou cestu musí vybrat každý sám.

REAL TIME (Choreografie: Lukáš Timulák; hudba: Gustavo Santaolalla)
Real Time je už sedmým společným projektem autorů Lukáše Timuláka a Petra Biľaka. Před Real Time vytvořili Dear Reader (2004), Twenty (2005), Passage (2005), I saw I was I (2006), Bodily writing (2007), Oneness (2007). Oba umělce pojí kromě přátelství hlavně společný zájem o tanec a vizuální umění. Doménou Lukáše Timuláka je tanec a choreografie. Při práci s pohybem rád využívá video, pracuje s textem, designem, architekturou prostoru a pohybu. Peter Biľak ví mnohé o výtvarném umění a s ním souvisejících disciplínách, přičemž v centru jeho zájmu je grafický design.

ŠESŤ TANCOV (Choreografie: Jiří Kylián; hudba: Wolfgang Amadeus Mozart)
„Od doby, kdy Mozart složil své Německé tance nás dělí dvě století. Bylo to období, které ovlivnily války, revoluce, a sociální nepokoje.Uvědomujíc si tyto souvislosti, nedokázal jsem jednoduše vytvořit několik choreografií zrcadlících pouze humor a hudobní talent skladatele. Namísto toho jsem vytvořil šest zdánlivě nesmyslných čísel, které očividně ignorují své okolí. Jsou ale nepatrné v porovnání se skutečným světem plným starostí, který všichni z nejasného důvodu nosíme ve svém srdci.
Ač jsou Mozartovy tance velmi populární právě díky své lehkosti a zábavnosti, neměli bychom je vnímat jenom jako burlesku. Humor by měl sloužit jako prostředek na poukázání relativity našich hodnot. Mozart dokázal reagovat na různé složité okolnosti výbuchy nesmyslné poezie dokazující jeho schopnost sebazáchovy. Fragment listu, který napsal své sestřenici, je toho nejlepším příkladem.“ (Jiří Kylián)