Scéna.cz 

Česká soudobá orchestrální hudba

CD nahraná live mají vždy nezaměnitelnou atmosféru, jedinečnost výkonu nenarušeného opakováním ani střihy, inspirovaného vnímavou přítomností publika. Takovou neobyčejně zdařilou nahrávku přináší nejnovější – v pořadí třetí orchestrální – CD Klubu moravských skladatelů v Brně, pod názvem „Česká soudobá orchestrální hudba“ (podle mne spíše moravská!). Svými skladbami se nám zde prezentuje pět autorů, členů KMS, a to v pořadí hraných skladeb Vlastimil Peška, Rudolf Růžička, Vlastimil Lejsek, Pavel Slezák a Richard Mayer.

Úsměvnou náladu navodí hned Peškova skladba 20x20, neboť dokumentuje fakt, že nám není třeba nových skladatelů, neboť vše už bylo napsáno: stačí jen citlivě, vhodně a hlavně vtipně propojit melodie, které už dobyly svět. Výborným „propojovatelem“ se ukázal být Janáček, s nímž se nám krásně skloubil Chačaturjan, Gershwin, Prokofjev, ale i Vejvoda, i proslulá árie ze Žebrácké opery mj. – autor sám říká, že jeho snahou bylo „vytvořit skladbu, ve které s humornou nadsázkou zazní celkem 20 hudebních témat, nebo motivy právě uplynulého 20. století, které jsem si oblíbil, či mě nějakým způsobem ovlivnily“. Zcela určitě se mu to podařilo dokonale, bavili se interpreti i publikum.

Pětivětá Růžičkova 4. symfonie s podtitulem „Vítězná“ vyžaduje už spíš poučeného posluchače, i když ani zde si nemůžeme stěžovat na nedostatek tonality. Dramatická místa zdůrazňovaná bicími nástroji jsou vhodně skloubena s velmi lyrickými pasážemi, a ani v závěrečné, páté části není nic bombastického, spíš jakési uklidnění, vítězství přichází důstojně, jako poctivě a právem zasloužené.

Preludia pro klavír a orchestr Vlastimila Lejska jsou opět jakými odlehčením, autor se vyznává ze svého okouzlení hudbou Georga Gershwina, což dokazuje na sedmi kontrastních, výborně pianisticky posazených skladbách. Skvělým interpretem je jediný sólista večera, vynikající pianista Jan Jiraský, v jehož hře byla nejen preciznost, ale i vyslovené zaujetí pro vtipný obsah.

Další skladba je opět kontrastní, velmi promyšlená, je to Slezákova Symfonie č. 4, „Moravia“. Kdo by ovšem čekal nějaký náznak folkloru, byl by zklamán, spíš skladba připomínala doby, kdy Morava úpěla pod nájezdy Tatarů. Nejrozlehlejší je první věta, avizovaná bicími nástroji, které vždy ve skladbě navozují pochmurný ráz. V melodiích se prosazují duchovní motivy, snad jako důraz na moravskou religiozitu. V závěru celé symfonie – opět musím zdůraznit tonální! – se přidávají svou majestátností varhany.

V poslední skladbě se přesuneme z Moravy na Island. Richard Mayer je totiž okouzlen islandskou kulturou, jíž je zákonitě ovlivněna i jeho početná tvorba, mj. i zde uvedená Symphonia islandica, z níž na koncertě zazněla III. část. Její uvedení je symbolické, neboť připomíná 765. výročí úmrtí islandského nejvýznamnějšího středověkého spisovatele a státníka, Snorriho Sturlusona. Skladba je doslova heroická, psaná pro velký orchestr, v němž nechybí ani klavíry, nálady je pochmurné, vášnivé i bouřlivé, ze zvuku vyhroceného na hranici únosnosti až mrazí.

Za příkladnou interpretaci takového množství současné tvorby na jednom večeru, navíc živě nahrávaném Čs. rozhlasem, patří velký obdiv Moravské filharmonii Olomouc i jejímu dirigentu Stanislavu Vavřínkovi; za kvalitu zvuku patří dík Tomáši Řezníčkovi a Janu Hlaváčovi. Text bukletu přibližující hraná díla i jejich autory přeložila do angličtiny Eva Horová. CD bylo dokončeno na jaře tohoto roku, i když koncert se konal už 21. 10. 2006.

S tímto velmi zajímavým a přínosným titulem se můžeme seznámit v hudebních archivech knihoven, a samozřejmě v archivu Klubu moravských skladatelů v Brně.

ČESKÝ ROZHLAS BRNO, KLUB MORAVSKÝCH SKLADATELŮ: Česká soudobá orchestrální hudba
Vlastimil Peška: 20x20, Rudolf Růžička: 4. symfonie, Vlastimil Lejsek: Preludia pro klavír a orchestr, Pavel Slezák: Moravia, Richard Mayer: Symphonia Islandica; Jan Jiraský – klavír, Moravská filharmonie Olomouc, řídí Stanislav Vavřínek.
Nahráno na koncertě 21. 10. 2006, hudební režie Jan Hlaváč, zvuková režie Tomáš Řezníček. Celkový čas 69:55.
Zdroj Hudební rozhledy 07/2008 - Věra Lejsková