Scéna.cz 

Národní divadlo uvede operu o procesu s Miladou Horákovou

Šest desítek let v únoru uplynulo od komunistického převratu, který znamenal rozsudek smrti pro stovky lidí. Patřila k nim rovněž JUDr. Milada Horáková, poslankyně za Československou národně socialistickou stranu, která přežila i nelítostné pronásledování fašistického režimu. Její oběť – a rovněž obludně fascinující, vykonstruovaný soudní tribunál – připomíná nová opera-proces Zítra se bude… Premiéru inscenace s legendární pěvkyní Soňou Červenou uvede opera Národního divadla v Divadle Kolowrat 9. a 10. dubna 2008.

Za zcela ojedinělým celovečerním projektem stojí dvojice zkušených autorů – Aleš Březina a Jiří Nekvasil. Prvně jmenovaný se netají tím, že na počátku byl záměr napsat dílo „na tělo a hlas“ Soně Červené. „Chtěli jsme zpracovat příběh významné české ženy. Osud Milady Horákové je naprosto ojedinělý ve svém poselství a až uhrančivý svou zrůdností v podobě inscenovaného soudního procesu,“ líčí Aleš Březina. Tvůrci nezvolili téma komunistických procesů v případě Soni Červené náhodou, i ona má hluboké zkušenosti s komunistickou persekucí.

Jiří Heřman, šéf opery Národního divadla, upřesňuje, že hlavní postavou opery není Milada Horáková, ale proces proti ní. Soňa Červená bude divákům jakýmsi průvodcem, chvílemi bude Miladou Horákovou, prokurátorem či komentátorem. Soňu Červenou na scéně doprovodí všestranný kontratenorista Jan Mikušek (Nagano, Slzy Alexandrovy ad.), Kühnův dětský sbor, komorní sbor Canti di Praga a instrumentální soubor o šesti nástrojích PurPur. Nastudování se ujal dirigent Marko Ivanović.

I pro akcentování absurdity procesu budou party prokurátorů předneseny dětskými zpěváky. Během opery-procesu zazní rovněž texty Jana Vodňanského a Jana Zábrany, v silně pozměněné podobě pak i proslulý dobový písňový text Pavla Kohouta, který byl východiskem pro volbu názvu opery.

Účinkující se v inscenaci Zítra se bude… ujímají partů různých historických postav. Dopis, který napsala Milada Horáková na rozloučenou (byl tehdejšími soudními orgány adresátům zatajen, aby jim byl předán až v roce 1990) – nepřednáší jednotlivec, nýbrž polyfonně vedený sbor, který dává vyniknout až neosobně transcendentální kráse jejích posledních slov: „Jsem pokorná a odevzdaná do vůle Boží. Tuto zkoušku mi určil a já jí procházím s jediným přáním – abych splnila zákony Boží a zachovala své čisté lidské jméno. Neplačte! Neteskněte moc! Je to takhle lepší než pozvolna umírat. Dlouhou nesvobodu už by mé srdce nevydrželo.“

Aleš Březina, Jiří Nekvasil: Zítra se bude... opera – proces. Reprízy: 14. 4., 20. 4., 24. 4., 6. 5., 13. 5. vždy v 19:00 v Divadle Kolowrat.