Barokní „comédie lyrique“ Platée ve Státní opeře
autor: Pavel Hejný
zvětšit obrázekPo patnácti letech se na repertoár Národního divadla vrací barokní opera - tentokrát je to proslulá „comédie lyrique“ Jeana-Philippa Rameaua, Platée. Ta přitom v historii Národního divadla ani Státní opery dosud nebyla uvedena. Režie se ujalo tvůrčí duo SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský), hudebního nastudování Václav Luks, umělecký šéf barokního orchestru Collegium 1704 a vokálního ansámblu Collegium Vocale 1704. Premiéra inscenace se koná 21. a 23. listopadu 2024 ve Státní opeře.
Komedii o ošklivé nymfě, která si nechá namluvit, že ji miluje bůh Jupiter, si v roce 1745 vybral (spolu s dalšími dvěma operami) francouzský panovník Ludvík XV. k oslavám sňatku svého syna se španělskou infantkou Marií Terezou. Zda byla volba tohoto díla poťouchlým žertem, je otázkou, jisté ale je, že tato opera si nedělá legraci jen z nesoudné bahenní víly, ale i z instituce manželství jako takové, ze žárlivých manželek i bázlivých manželů. A zároveň ukazuje božstva jako kruté intrikány.
Režisérská dvojice SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský) se přitom inspirovala jak tím, že se světová premiéra Rameauovy Platée odehrála na svatbě, tak i alegorickým prologem, v němž se z vína zrodí Komedie. „Pokusili jsme se propojit prolog s dalšími jednáními, což není obvyklé. Za tímto účelem nám posloužila právě svatba, která se z prologu přelije přirozeně i do dalšího děje. V pokročilejší hodině hosté na svatbě, kde nevěsta žárlí na ženicha, objeví akvárium s žábou a my se propadneme do světa tohoto akvária,“ vysvětluje Lukáš Trpišovský. Do určité míry přitom vycházeli i z některých inscenačních prvků barokní opery. „Objeví se určité principy – propadlo, létací stroj. Vše ale v současné estetice - a s nadsázkou v estetice akvária… Je ale pravda, že současné divadlo v podstatě z barokních principů vychází a navazuje na ně. Ve spojení s Rameauovou hudbou, jež je plná nejrůznějších zvratů a prudkých změn nálad, které hudební nastudování Václava Lukse ještě zvýrazňuje, půjde určitě o veliký zážitek. Pro nás už to během zkoušek zážitek je.“
Hudební nastudování Václavem Luksem, zakladatelem barokního orchestru Collegium 1704 a vokálního ansámblu Collegium Vocale 1704, je pro inscenaci zásadní. Pro Platée je Orchestr Státní opery rozšířen o klíčové hráče Collegia 1704 a spoluúčinkuje též soubor Collegium Vocale 1704. „Byl jsem velmi příjemně překvapen, jak flexibilní je Orchestr Státní opery. Rameauova hudba je velmi specifická a představuje i v kontextu barokní hudby nelehkou výzvu i pro specializovaný soubor. Velmi mě potěšilo, jak vstřícně hudebníci Orchestru Státní opery přijali hudebníky Collegia 1704 a jak se nám společně daří překrásnou, ale nelehkou Rameauovu hudbu rozeznít,“ vysvětluje Václav Luks.
Podle Václava Lukse klade francouzská barokní opera vysoké nároky na specifické hlasové obory. „Ve Francii se neujal kult kastrátů ani užití kontratenorů a role hlavních mužských hrdinů byly komponovány pro velmi vysoké a pohyblivé tenory, kteří se označovali jako haute-contre. Rameau svěřil v opeře roli žabí nymfy Platée tomuto typu tenoru a obdařil ji mimořádně náročným partem,“ vysvětluje. Proto je rád, že roli Platée ve Státní opeře zpívá Marcel Beekman, jeden ze tří tenoristů, kteří tuto mimořádnou roli zpívají na světových scénách.
„Na premiéru Rameauovy opery Platée, která bude v Praze v kompletním nastudování uvedena vůbec poprvé, se velmi těším. Myslím, že díky tomu, že za scénickou realizací stojí režisérská dvojice SKUTR, můžeme očekávat hravý, nápaditý a zábavný večer. S Václavem Luksem, který je zodpovědný za hudební nastudování, jsme získali absolutního odborníka na tento repertoár. Shromáždil skvělý ansámbl sólistů, přivedl vlastní sbor a několik klíčových hudebníků, kteří společně s Orchestrem Státní opery předvedou tuto bohatou a podmanivou hudbu,“ dodává Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery.
Vedle Marcela Beekmana jako Platée se v nastudování představí Michaela Zajmi jako Juno a Pavol Kubáň jako Jupiter. Olga Jelínková a Shira Patchornik alternují role Thálie a Šílenství, Pavla Radostová zpívá Amora a Clarine. Tenorista Ruairi Bowen debutuje na scéně Státní opery v rolích Thespida a Merkura. Lukáš Zeman se představí jako Momus, rolí Satyra a Kithairona se ujal Tomáš Šelc.
Termíny + vstupenky na www.narodni-divadlo.cz.
TIP!
Časopis 49 - rubriky
Články v rubrice - Ze zlaté kapličky
Balet Šeherezáda po padesáti letech v novém hávu
Příběh odvahy, lásky a odporu, zasazený do exotické orientální krajiny, získává pod vedením choreografa Maura ...celý článek
Slavnostní zakončení projektu Musica non grata
Slavnostní završení mimořádného hudebního projektu Musica non grata proběhlo na německém velvyslanectví v Praz ...celý článek
Vánoční taneční scéna 2024
Dvě stě mladých umělců, tři dekády tradice a tři mimořádná představení. Konzervatoř Taneční centrum Praha uved ...celý článek
Dokument o jedné sezoně Baletu ND
Mluvit tancem
Dokáže tanec stále mluvit srozumitelným jazykem? Balet Národního divadla vyráží na turné po p ...celý článek
Časopis 49 - sekce
DIVADLO
Léda z Činoherního klubu je online na Dramox.cz
Dramox přidal do svého bohatého programu další skvělý titul z Činoherního klubu – hru Léda chorvatského celý článek
HUDBA
The Wombats představí fanouškům novou desku
Indie-rocková senzace The Wombats se vrací do Prahy. Kapela z Liverpoolu, která brázdí světová pódia už přes d celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Sci-fi komedie Temná hvězda
Temná hvězda
Vše neznámé a nestabilní ve vesmíru je nutno okamžitě odstranit! Americká sci-fi komedie (1974 celý článek