zvláštní poděkování
Volný.cz

Pohádkové Vánoce z Londýna

Marianela Núnez a Vadim Muntagirov (Foto: Bill Cooper)

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Na vánoční dobu si Královský balet v Londýně příhodně přichystal – i když to tak přímo nabylo formulováno – pro své diváky na celém světě z umělecké pokladnice pohádkovou sérii. Patřil do ní především Louskáček, bez něhož se neobejdou žádné Vánoce, v tradiční choreografii Petera Wrighta z roku 1984 ze záznamu z roku 2016. Jako první z baletních pohádek se ale na plátně objevila 10. prosince Coppélie, balet ne tak známý a nepříliš často uváděný. Libreto vytvořili Charles Nuitter a Arthur Saint-Léon podle povídky E.T.Hoffmanna, hudbu složil Léo Delibes a novodobou choreografii podle klasické předlohy sestavila Ninette De Valois.

V Londýně měla tato Coppélie premiéru v roce 1954 a baletní soubor se k ní od té doby již několikrát vrátil a oživil ji vždy novou energií.
Romantický příběh o vztahu dvou mladých lidí, do něhož zasáhne Coppélie – umělá bytost, je příznačným dílem pro dobu, která si potrpěla na mechanické hračky, automaty a loutky ve všech možných podobách. Coppélius - záhadný a nevraživý stařec, je posedlý skládáním takových věciček a má jich plný dům. Jednu z nich - "Coppélii", loutku krásné dívky umístil s knihou za okno v arkýři. Je tak povedená a vypadá jako živá, že okouzlí mladíka Franze, snoubence Swanhildy, který s ní začne flirtovat. Od tohoto momentu se rozjíždí zápletka plná dramatických ale především komických scén naplněných bezezbytku vynikajícím tancem sólistů za podpory sboru.
V titulních rolích se zaskvěli Marianela Núnez (Swanilda) a Vadim Muntagirov (Franz), přestože jeho pobyt na scéně je nesrovnatelné kratší než Swanhildin, oba brilantní tanečníci a skvělí komedianti. Groteskní scénka, kdy Marianela odvádí své družky, aby si potajmu prohlédly Coppéliúv dům, nenechá nikoho chladným. K její vrcholné exhibici pak patří „duet“ s Coppéliem, v němž předstírá, že je loutka, kterou se stařec pokouší naučit pohybu. Jako v každé dobré pohádce, omyly se nakonec vysvětlí a vše skončí svatbou v barevném reji sboru v rytmu čardáše a mazurky. Dobře čitelný a svižný příběh odehrávající se v kulisách malého města a Coppéliova domu přívětivá barevnost celé scény a kostýmů (Osber Lancaster), sympatická dvojice a všichni ostatní i méně sympatičtí protagonisté vytvořili půvabný taneční obraz, který jistě pobavil, osvěžil a navodil sváteční atmosféru.
Poslední pohádkou bude v čase už lehce povánočním 16. ledna klasická Spící krasavice v obnovené choreografii Fredericka Ashtona, Anthona Dowella a Christophera Wheeldona z roku 2006.

www.aerofilms.cz

13.1.2020 15:01:50 Helena Kozlová | rubrika - Recenze

Časopis 08 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Ráj (MdB)

Časopis 08 - sekce

DIVADLO

Cyrano dech beroucí a duchaplná inscenace v kinech

Jamie Lloyd (Cyrano z Bergeracu)

Také James McAvoy patří k filmovým hvězdám, které pravidelně vystupují na londýnském jevišti. Za posledních de celý článek

další články...

HUDBA

Rok koně zpěváka Neila Younga

Neil Young (Rok koně)

Rok koně
Netradiční portrét zpěváka Neila Younga a skupiny Crazy Horse. Americký hudební dokument (1997). S celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Postní bohoslužba a Cesty víry

Cesty víry

Postní bohoslužba
Přímý přenos z Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Brně II. Režie J. Varvařo celý článek

další články...